Hlavní obsah

Svět se dozví, jak slibná je vakcína proti koronaviru

Foto: Mladen Antonov , Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

20. 7. 7:30

V odborném časopise The Lancet budou v pondělí uveřejněny výsledky první fáze klinických testů možné vakcíny na covid-19 vyvíjené vědci z Oxfordské univerzity. Informovala o tom agentura Reuters.

Článek

Vakcína je ve třetí fázi rozsáhlé klinické studie, její výrobci zatím musí hlásit výsledky fáze první. Ty mají ukázat, zda je vakcína bezpečná a zda vyvolává reakci imunitního systému. „Studie prochází konečnou úpravou a přípravou, podle očekávání bude zveřejněna v pondělí 20. července,“ uvedla mluvčí časopisu The Lancet.

Výrobci vakcíny, známé jako AZD1222, uvedli začátkem měsíce, že jsou povzbuzeni reakcí imunitního systému a tvorbou protilátek, kterou dosud v rámci studie pozorovali. Šéf vědecké sekce Světové zdravotnické organizace (WHO) již v červnu uvedl, že AZD1222 společnosti AstraZeneca je z hlediska vývoje pravděpodobně v nejpokročilejší fázi ze všech testovaných vakcín.

Společnost uzavřela dohody o dodávce vakcín vůči koronaviru se slibnými předběžnými výsledky s vládami po celém světě. Ty začnou platit, pokud by se vakcína ukázala jako účinná. S Oxfordskou univerzitou a společností AstraZeneca uzavřely dohodu vlády Itálie, Německa, Francie, Nizozemska i řada dalších.

Italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza uvedl, že smlouva je na 400 milionů dávek vakcíny, která se tak podle něj stane dostupnou pro všechny evropské občany. Speranza připomněl, že testování vakcíny by mělo být u konce na podzim a před začátkem nadcházejícího roku by se mohly začít distribuovat první dávky.

Se společností AstraZeneca se dohodla i brazilská vláda. Brazilské úřady zaplatí 127 milionů dolarů (asi tři miliardy korun) za materiál, z něhož bude schopen místní výrobce vakcín Fiocruz vyrobit do konce ledna příštího roku asi 30 milionů dávek. Celkem by se jich pak mělo vyrobit asi 100 milionů.

Celkem si AstraZeneca zajistila kapacity pro dodávku dvou miliard dávek testované vakcíny. Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku. Společnost totiž vakcínu vyrábí již od začátku června. Přestože klinické testy ještě nejsou u konce, firma chce mít k dispozici zásoby pro případ, že testy dopadnou dobře.

Na vývoji vakcíny pracuje přes 100 laboratoří

Nalezení účinné a bezpečné očkovací látky proti koronaviru je podle řady odborníků jednou z cest, jak v nejhůře zasažených zemích vrátit život tamních obyvatel zpět do normálních kolejí. Za běžných podmínek trvá vývoj vakcíny roky, ne-li desetiletí. Však proti 4 typům koronavirů, které se světem šíří v posledních desítkách let, jmenovitě např. SARS nebo MERS, zatím vakcína vyvinuta nebyla.

V současné chvíli na vývoji látek v rámci boje s koronavirem pracuje přes 100 laboratoří po celém světě. WHO na svých webových stránkách eviduje kromě AZD1222 dalších 22 hlavních kandidátů na potenciální vakcínu, u nichž již probíhají klinické studie, a 140 dalších, kteří jsou prozatím v preklinické fázi.

Ale kdy bude vakcína široké veřejnosti v praxi dostupná? Optimističtí vědci z Oxfordské univerzity tvrdí, že by mohla být dostupná již v září. Podle většiny odborníků ale nejprve v polovině roku 2021, tedy asi 12 až 18 měsíců poté, co se nový koronavirus objevil.

Do úspěšného zavedení potenciální vakcíny totiž zbývá ještě hodně práce. Zkoušky musí prokázat, že vakcína je bezpečná. Nebylo by užitečné, kdyby způsobovala více problémů než samotná nemoc.

Také je poměrně těžké odhadnout, kolik lidí bude muset být naočkováno, Má se za to, že tzv. stádní imunita funguje ve chvíli, kdy je vůči viru imunní 60–70 % lidí. To by ale znamenalo miliardy lidí po celém světě, i kdyby vakcína fungovala dokonale. Obrovskou logistickou výzvou pak bude imunizace většiny světové populace v praxi.

Velkým příslibem jsou zejména dosavadní výsledky, pokud jde o vývoj vakcíny v americké laboratoři Moderna. Ta zahájila druhou fázi v květnu, začátek třetí fáze očekává 27. července. V laboratoři pracují experti z Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Ten řídí přední americký epidemiolog Anthony Fauci.

USA se podle Fauciho slov podaří splnit cíl, který si daly, a vakcína bude hotová do konce letošního roku. „I když neexistují žádné záruky, mám z toho plánovaného harmonogramu dobrý pocit,“ uvedl americký epidemiolog.

Zásah ruských hackerů

Do boje s vývojem vakcíny se pustilo také Rusko. Druhá fáze klinických testů vakcín proti nemoci covid-19 by měla být dokončena do 3. srpna, uvedl ve čtvrtek šéf ruského státního investičního fondu RDIF Kirill Dmitrijev. Třetí fáze poté proběhne „nejen v Rusku, ale také na Blízkém východě a v některých dalších zemích“, řekl Dmitrijev.

Rusko vyvíjí 26 vakcín a jedna z nich, kterou vytvořilo Národní výzkumné středisko pro epidemiologii a mikrobiologii Nikolaje Gamaleje, úspěšně prošla první fází pokusů. O nedostatek zákazníků se výzkumný ústav nestrachuje. „Svět potřebuje bezprecedentní množství vakcíny, všichni producenti budou mít dostatek klientů,“ uvedl šéf střediska Alexandr Ginzburg.

Rusko však také čelí obvinění, že se ruští hackeři napojení na tamní tajné služby pokusili ukrást informace britských výzkumníků, kteří pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru. V prohlášení sestaveném společně s USA a Kanadou to uvedlo britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC), píše agentura AP. Podle náměstka pro bezpečnost britské ministryně vnitra Jamese Brokenshirea jsou takové krádeže dat „naprosto nepřijatelné“, ale nezpůsobily žádnou škodu.

Kreml obvinění odmítá. „Nedisponujeme informací, kdo se mohl pokusit proniknout do farmaceutických společností a výzkumných středisek v Británii. Můžeme říci jen jedno – Rusko nemá s těmito pokusy nic společného. Neakceptujeme podobná nepodložená obvinění,“ řekl agentuře TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené