Hlavní obsah

Tanec mezi sankcemi a vakcínou Sputnik. EU neví, jak se postavit k Rusku

Foto: Profimedia.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin na jednání v lednu loňského roku.

Reklama

4. 2. 17:27

EU kritizuje Rusko a soudní proces s Navalným a hrozí zpřísněním sankcí. Její členové ale ve stejné chvíli kupují ruskou vakcínu a ve hře je i společný evropský nákup. O Sputniku V uvažuje i Česko.

Článek

V zemích Evropské unie včetně Česka zavládlo „ruské dilema“. Lídři odsuzují proces s opozičníkem Alexejem Navalným, kterého soud odsoudil na 3,5 let do vězení (z čehož by si Navalnyj měl odsedět 2 roky a 8 měsíců). Kritizují ale i represe vůči jeho podporovatelům v ulicích. A chtějí zpřísnit obchodní sankce.

Rusko je ale aktuálně velkým hráčem v novodobých „jaderných závodech“, tedy ve výrobě a distribuci vakcíny proti koronaviru. Ruský Sputnik V si hledá cestu na evropský trh. Maďarsko již nabídky využilo a Česko také vážně uvažuje o nákupu mimo společný unijní plán. V tuzemsku jde rovněž o dostavbu Dukovan a u našich německých sousedů, potažmo v celé Evropě, navíc taky o dostavbu ropovodu Nord Stream 2.

Jak jde kritika ruského režimu a hrozba sankcemi dohromady s rozjednaným byznysem?

Šéf české diplomacie střet zájmů nevidí. „Vakcína není o politice,“ říká Tomáš Petříček (ČSSD) pro Seznam Zprávy. „Nikdo neříká, že by se s Ruskem mělo zcela přestat obchodovat,“ odpovídá na dotaz, zda potenciální sankce nejdou do sporu s obchodem vakcín. Pokud evropská agentura EMA vakcínu Sputnik schválí, nevidí Petříček důvod, proč by neměla být užívaná i u nás.

Zároveň však Petříček ostře kritizuje proces s Alexejem Navalným: „Je naprosto legitimní ho označit za politický proces. To, že státy jako Německo, Velká Británie nebo Spojené státy požadují propuštění Alexeje Navalného, ukazuje na to, že jsou tu oprávněné pochybnosti o tom, jak byl soud veden a o tom, v jakém stavu je právní stát v Rusku,“ říká ministr pro SZ.

Petříček na dotazy SZ o spolupráci Ruska a Česka odpovídá: „Například včera jsme podali přihlášku k získání statutu v Arktické radě, naši polárníci mají zájem spolupracovat s polárníky dalších států, včetně Ruska“.

„Případné zpřísnění sankcí a nákup vakcíny jsou samozřejmě v konfliktu. První jednání ministrů zahraničí také nedopadlo, protože se nedohodli. Nedovedu si představit, že by například maďarský ministr zahraničí podporoval sankce vůči Rusku,“ komentuje pro Seznam Zprávy v opačném duchu František Masopust, předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS.

Foto: Profimedia.cz

Český prezident Miloš Zeman na státní návštěvě Ruska v roce 2017.

Zase ty Dukovany...

A obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Ruskem se netýká pouze vakcín. Dlouhodobě se diskutuje zejména o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Mezi uchazeči o tendr je i ruská společnost Rosatom. České tajné služby však spolupráci s Ruskem (ale i Čínou) nedoporučují. S čímž nesouhlasí hlava státu Miloš Zeman.

Ten ostatně označil kritiku Moskvy kvůli Navalnému ze strany Západu za „šaškárnu“. Šéf zahraničního odboru prezidenta republiky Rudolf Jindrák Seznam Zprávám odmítl komentovat jak dění v Rusku, tak aktuální stav rusko-českých obchodních vztahů. Odmítl hovořit i o rozdílném stanovisku kanceláře prezidenta a Ministerstva zahraničí.

Další „tah“ však uskutečnilo ve středu Ministerstvo zahraničních věcí, které si předvolalo ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. „Pokusy o vyvíjení tlaku na činnost justičního orgánu v naší zemi ze zahraničí nelze vnímat jinak než jako nepřátelské akce, které porušují mezinárodní právní normy,“ uvedlo totiž ruské velvyslanectví podle ČTK.

Mezitím se ale v nejvyšších patrech české politiky otevřeně mluví o možnosti nákupu vakcíny Sputnik V. „V pátek letím do Budapešti za Viktorem Orbánem (…). Témata jsou jasná: očkování, jejich zkušenosti s vakcínou Sputnik a také nový lék Bamlan (…),“ tweetoval ve středu český předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

„Rozhodující je získat nějaké maďarské zkušenosti. Chceme mluvit s Maďarskem, nepochybně. A chceme zejména získat kompletní set údajů, které ruská strana musela poslat na Evropskou lékovou agenturu,“ potvrdil i v rozhovoru pro SZ epidemiolog a poradce premiéra Roman Prymula.

K procesu s Navalným se premiér Babiš dosud nevyjádřil.

Německo a Nord Stream 2

Česká republika rozhodně není jediným unijním členem, který balancuje mezi diplomatickou sankční výhružkou a snahou o úspěšný byznys s Ruskem.

„Pokud je vakcína účinná a bezpečná, tak nám může pomoci čelit epidemii, a to nezávisle na zemi, která ji vyrábí,“ uvedl v neděli německý ministr zdravotnictví Jens Spahn pro agenturu DPA.

„Alexej Navalnyj musí být okamžitě propuštěn. Verdikt jde proti zásadám právního státu,“ tweetuje však ve středu německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Stejně jako v ČR i v Německu se dlouhodobě řeší obrovský byznys, který a priori nesouvisí s vakcínami proti covidu-19. Jde o dostavbu ropovodu Nord Stream 2. Ten má přivádět zemní plyn z Ruska do západní Evropy. Kancléřka Angela Merkelová opakovaně tvrdí, že je nutné ropovod dostavět, i přes aktuální geopolitické události. Setkala se s kritikou přímo v zemi, například ze strany Zelených, ale i od stranického kolegy Norberta Röttgena.

Projekt Nord Stream ale dlouhodobě odsuzují i členové Europarlamentu, Polsko nebo Francie.

Postoj EU

„Vyzývám Rusko, aby splnilo svoje mezinárodní závazky a propustila Alexeje Navalného, okamžitě a bezpodmínečně,“ tweetovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý večer.

Ministři zahraničí EU jednali minulý týden o možném uvalení cílených obchodních sankcí. Na konkrétní odezvě Rusku se ale neshodli. Diplomaté podle shrnujícího vyjádření čekali na soud s Navalným. Ten, jak bylo řečeno, skončil v úterý večer uvedenou sazbou. Nyní se čeká na krok diplomatického šéfa EU Josepa Borrella, který má ve čtvrtek zahájit dvoudenní návštěvu Moskvy.

Od Josepa Borrela se od začátku jeho mandátu očekává spíše kritický náhled na Rusko. Oproti jeho předchůdkyni Mogheriniové, která se snažila vztahy Ruska a EU spíše utužovat. Přestože měl i Borrell v minulosti k Rusku blízko, podpořil sankce a před nástupem do funkce Vysokého představitele Unie pro zahraničí ubezpečil, že chce sankce zachovat i nadále.

Mezitím se však Rusko snaží s vakcínou Sputnik V dostat na evropský trh. Ruské úřady už oficiálně podaly žádost k Evropské lékové agentuře (EMA) ke schválení ruské vakcíny. Například Maďarsko ale už mimo evropský hromadný očkovací postup koupilo milion dávek Sputniku V. Ve středu však prohlásila maďarská lékařská komora, že „nemůže doporučit použití vakcíny“.

A schválení evropskou agenturou EMA však zatím není vůbec jisté. Aby ale Evropská komise mohla zvážit nákup vakcíny, musí mít zelenou právě od této agentury. Jak Seznam Zprávám potvrdila Evropská komise, jedním z kritérií pro obchod s firmou, která vyrábí vakcínu, je, že musí mít alespoň jednu ze svých továren na území Evropské unie. Aktuálně se tedy na úrovni agentury EMA jedná pouze o „vědecký posudek“ očkovací látky. I kdyby EMA Sputnik V schválila, nejedná se o „posvěcení“ nákupu.

O možné spolupráci s výrobou ruské vakcíny projevilo zájem právě Německo. Veřejnoprávní stanice MDR v úterý informovala, že Rusko jedná o spolupráci s německou firmou IDT Biologika, která sídlí v Sasku-Anhaltsku.

„Schválení vakcíny je čistě vědecké, s politikou to nemá nic společného,“ odpovídá dále na dotazy SZ Evropská komise. Připouští však, že dění v Rusku okolo procesu s Alexejem Navalným je vysoká priorita unijní agendy a „mohla by způsobit vážné ochladnutí vztahů mezi EU a Ruskem“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované