Článek
Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Na délku měří pět metrů, přitom je však zhruba stejně tlustý jako tužka – v průměru má totiž pouze devět milimetrů. Vcelku lehce se tak protáhne skrz různě přeplněné, úzké prostory a k tomu nemá problém ani v ostrých zatáčkách. Přesně jako jeho předloha v živočišné říši – a také že se tento britský hadí robot zkráceně i jmenuje COBRA.
Jeho úplné označení je ovšem COntinuum roBot for Remote Applications, čili spojitý robot pro dálkové aplikace. A stojí za ním výzkumníci z Nottinghamské univerzity ve spolupráci s výrobcem letadlových motorů Rolls-Royce.
Původně sloužil k opravám a údržbě strojů a jejich dílů v letectví, ale i v jaderných elektrárnách včetně těch nejmenších, ke kterým se člověk nedostane bez úplného rozebrání. A ovládá se přitom jednoduše pomocí joysticku.
Norové vyvíjejí roboúhoře pro ropovody
Podobného hadího robota, akorát o metr delšího a dvacetkrát tlustšího, vyvíjejí a testují pro využití v průmyslu i Norové.
Takzvaný Eelume od stejnojmenného podniku by se měl jednou starat o ropovody na mořském dně. Investuje do něj i norský těžař Equinor a na vývoji spolupracuje také technologický gigant Kongsberg. V budoucnu má být plně autonomní a půl kilometru pod hladinou vydržet s vlastní dobíjecí stanicí i půl roku.
Britové a jejich COBRA má být ještě o něco unikátnější. Nottinghamskou univerzitu a Rolls-Royce loni totiž kontaktovali chirurgové z nemocnice v Leicesteru s žádostí o převedení jejich technologie i na pole medicíny. Stroj má podle nich široké možnosti využití a mohl by se aplikovat při různých lékařských úkonech.
Vědecký tým si proto ještě v dubnu zajistil grant od Rady pro výzkum inženýrských a fyzikálních věd (EPSRC) ve výši skoro 2,4 milionu liber, tedy asi 65 milionů korun, a začal pracovat na úpravách hadího robota pro výkon operací – hlavně úrazů, ale třeba i rakoviny ústní dutiny a hrtanu.
Britové už robohady testují
A minulý týden oznámil šéf vývoje, profesor Dragos Axinte, že odstartovaly úvodní testy sledující, jestli COBRA operovat skutečně dokáže.
Spolupracují na nich rovněž samozřejmě lékaři z ORL a robotičtí chirurgové z Leicesteru. Stroj testují na lidských figurínách a zaměřují se hlavně na schopnost dostat se i do zadní části hrdla, která je v současnosti bez vysoce invazivní operace samotného krku nepřístupná.
S hadím robotem by měli k nádorům přístup skrz ústa a jejich odstranění by se tím značně usnadnilo, přičemž i pooperační zotavení by mohlo být rychlejší a pacientům by se mohla údajně i prodloužit doba dožití.
Oproti běžným endoskopickým nástrojům je totiž robohad pružnější, přesnější a jeho HD kamera už při testech na figurínách nabídla chirurgům podle jejich vlastních slov „excelentní pohled“ do hrtanu. Navíc jim trvalo asi jen pět minut, aby se naučili s „kobrou“ zacházet.
A podle expertů oslovených redakcí britského serveru BBC by hadí robot mohl první pacienty operovat do deseti let. Ještě před klinickými zkouškami však budou muset vědci z Nottinghamské univerzity provést řadu studií.
