Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Ve Švýcarsku se chtějí zbavit náklaďáků. Postaví tunely dlouhé 500 km

Foto: CST

Řez navrhovanou podobou logistického tunelu společnosti CST.

Reklama

8. 8. 14:12

Mezi Curychem a Bernem se chystá příprava prvního úseku stovek kilometrů tunelů, které mají ulevit švýcarským silnicím i městům od náporu nákladních vozů a změnit logistiku.

Článek

Zhruba před šesti lety okouzlila novináře i technologické nadšence tunelářská vize Elona Muska. Jeho „Boring Company“ (v angličtině zároveň tedy firma zároveň „nudná“ i „ražební“) slibovala husté sítě tunelů pod velkým městy, které mají ulevit přetíženým pozemním komunikacím.

Po letech slibů se ovšem Musk v tunelářském byznysu nemůže pochlubit žádnou revolucí. V Las Vegas je v provozu ani ne tři kilometry dlouhý tunel za cenu přesahující miliardu korun. Postup prací ani cena přitom nebyly výrazně jiné než u jiných podobných projektů, takže se žádný slibovaný „technologický převrat“ nekonal. Jeden zklamaný novinář tunel označil za „nejtrapnější projekt v dějinách americké dopravy“.

I přesto však nejsou Boring Company a její myšlenka mrtvé. Dva soukromé hotely ve městě si zažádaly o stavbu podobných malých tunelů z vlastních pozemků do centra města. Prorážka proběhla v únoru 2022. A další doklad toho, že tunelová podzemní doprava má svůj potenciál, se za podstatně menšího zájmu veřejnosti i médií velmi trpělivě a pečlivě připravuje celé roky v zemi tunely proslulé – ve Švýcarsku.

Kam s náklaďáky?

V této zemi, stejně jako prakticky všude jinde na světě, roste objem silniční dopravy rychlým tempem. Výrazně rychlejším, než se stíhají stavět nové komunikace.

Řešením má být projekt nazvaný Cargo Sous Terrain (Náklad pod zemí). Konkrétnější obrysy nabral v roce 2013, kdy byla představena první předběžná studie proveditelnosti. Záměrem společnosti nazvané také jednoduše „Cargo Sous Terrain“ (CST) je vyrazit 66,7 km dlouhý a šest metrů široký tunel s průměrnou hloubkou zhruba 50 metrů pod povrchem.

Tato dopravní tepna by spojila Curych s logistickými centry u Bernu. Pilotní tunel by se napojil na čtyři nadzemní překladiště, která by tunel propojila s překladišti nákladu. Konečným cílem je rozšířit vyhrazenou nákladní síť tak, aby spojovala Curych s Lucernem a případně Ženevou. V roce 2045 by mohl celý systém podle dnešních plánů mít délku zhruba 500 kilometrů, a měl by tedy vést prakticky z jednoho konce Švýcarska na druhý.

Může se to zdát jako megalomanská idea, která nemá nejmenší naději na realizaci, ale projekt už roky pomalu a trpělivě pokračuje. CST je od roku 2017 akciová společnost, mezi jejíž hlavní akcionáře patří švýcarská pošta, Swisscom, obří maloobchodní řetězce COOP a Migros, bernská energetická skupina BKW, pojišťovny Mobiliar a Vaudoise nebo švýcarská pobočka koncernu Siemens.

Byť k ražbám je nejspíše ještě dosti daleko, společnost už provedla řadu přípravných prací typu studií proveditelnosti či předběžného geologického průzkumu. V prosinci roku 2021 také švýcarský parlament schválil potřebný právní rámec pro podzemní nákladní dopravu. Letos v létě tak začala fáze „implementace“ projektu.

To neznamená, že se začíná razit, ale hledají se vhodné lokality pro umístění výstupů z tunelu a na některých místech se provádí také geologický průzkum.

Pomalu a autonomně

V projektu nejde jen o přesunutí běžných nákladních aut pod zem. Budou se jím pohybovat automatizovaná vozítka bez řidiče, která jsou schopna automaticky vyzvedávat a ukládat náklad z určených ramp a výtahů. Budou se ovšem pohybovat po kolejích konstantní rychlostí kolem 30 kilometrů za hodinu.

Zboží se přepravuje na paletách nebo v upravených kontejnerech. Vozítka mohou být vybavena chladicím zařízením, takže bude možné přepravovat také čerstvé a chlazené zboží. Kromě tří pruhů pro tyto autonomní dopravní prostředky má být pod stropem ještě zavěšen kolejnicový systém pro dopravu jednotlivých balíků.

Foto: CST

Vize autonomního „vozítka“ v tunelu společnosti CST (Cargo Sous Terrain).

Součástí projektu je i změna způsobu rozvozu zboží z logistických center k obchodníkům a dalším odběratelům. Má pomoci nahradit velké nákladní vozy různými menšími dopravními prostředky, od automobilů až po nákladní kola a jiné „mikromobilní“ prostředky, které by údajně výrazně snížily dopravní zátěž ve městech.

Namísto jedné velké dodávky na začátku dne by se tak podniky mohly spolehnout na neustálý (a tedy snad flexibilnější) přísun zboží během dne. A velké nákladní automobily byste v městských oblastech vůbec nevídali, protože by svůj čas trávily převážením zboží přímo do překladišť. Takový přístup má i své nevýhody (budou obchodníci v průběhu dne desetkrát přebírat nové zboží?), ale rozhodně by mohl zklidnit dopravu.

Pokud by byl projekt úspěšný, bylo by také poprvé schůdné přepravovat relativně malé objemy zboží. Což znamená, že to by nemuselo čekat ve skladech, až se ho sejde dost na naložení auta. V důsledku toho by tak mělo být možné snížit nároky na množství skladovacích prostor.

Neživé je jednodušší

Na rozdíl od Boring Company CST nepočítá s tím, že by tunely přepravovalo osoby. Přeprava nákladu je z technického hlediska výrazně jednodušší. Tunely pro nákladní dopravu mohou být menší a doprava se v nich může pohybovat nižší rychlostí, než jakou by vyžadovali cestující. Může se méně dbát na pohodlí „nákladu“ a nižší budou do jisté míry i nároky na bezpečnost.

Projekt rozhodně bude vyžadovat ohromnou vstupní investici. Náklady má plně hradit soukromý sektor. Zatím má CST od investorů přislíbených 100 milionů švýcarských franků (cca 2,5 mld. Kč) na přípravnou fázi. První, 70kilometrový tunel má vyjít zhruba na tři miliardy švýcarských franků (tedy 75 mld. Kč). Cenu celé 500kilometrové sítě dnes firma odhaduje na 30 miliard franků (750 miliard korun), ale u podobných infrastrukturních projektů jsou takové odhady hodně ošemetné.

CST tvrdí, že množství těžkých nákladních vozidel na silnicích by se mohlo pro jeho realizaci snížit až o 40 procent s odpovídajícím úsporami pro logistické společnosti. Které by se samozřejmě z velké části přelily do účetních kolonek CST a jejích akcionářů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované