Hlavní obsah

Testy jsou kvalitní a výsledky srovnatelné, hájí přijímačky šéfka Cermatu

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

22. 5. 10:21

Podle ředitelky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Michaely Kleňhové byly letošní jednotné přijímací zkoušky obtížností srovnatelné s předchozími roky. „Dopadly prakticky obdobně jako v roce 2020 i 2019,“ říká v rozhovoru.

Článek

Jednotné přijímací zkoušky letos doprovázela velká nervozita, ale i kritika. Zaprvé děti strávily většinu školního roku na distanční výuce, a tak měly ztíženou přípravu. Zadruhé ale zvlášť test z matematiky byl podle některých žáků, rodičů, ale i učitelů letos velmi obtížný.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy to ale vyvrací Michaela Kleňhová, ředitelka Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), tedy organizace zřizované Ministerstvem školství, která testy vytváří. Podle ní jsou výsledky žáků srovnatelné s loňskem i předloňskem.

Zcela zásadní je ale jiná otázka. Tedy jak proměnit jednotné přijímací zkoušky, aby alespoň dále neprohlubovaly nerovnosti ve vzdělávání. Věnuje se tomu i Strategie 2030+ Ministerstva školství.

„Je velmi těžké říct, jestli prohlubují, nebo neprohlubují sociální nerovnosti, ale pokud máme mít nějaké jednotné měřítko, tak cestou jsou jednotné přijímací zkoušky,“ je přesvědčená Kleňhová.

Rodiče, děti, ale i někteří učitelé a ředitelé kritizovali letošní úroveň jednotných přijímacích zkoušek, prý byly zbytečně náročné, a třeba na geometrii se dalo podle žáků jen obtížně připravit. Jak se na tu kritiku díváte?

Co my jsme zaznamenali, tak nejvíce kritických hlasů se ozývalo k úlohám z geometrie a jejich zařazení do testu. Další kritika se týkala náročnosti prvního termínu z matematiky. My jsme pochopitelně všechno vyhodnocovali. Co se týče geometrie, jedná se o konstrukční úlohy, které ověřují nejen schopnost udělat vlastní konstrukci, ale i další znalosti. Z výsledků úloh z geometrie, které nakonec nebyly úplně špatné, vyplývá, že jsou srovnatelné s minulými lety.

Neselhávali tedy žáci v těchto úlohách více než v jiných?

Úlohy na geometrii patří obecně k trošku náročnějším, ale opravdu výsledky jsou srovnatelné s předchozími roky, i když v každém testu jsou úlohy trochu jinak náročné. Víceméně o tom svědčí celkové výsledky testů u matematiky, které dopadly prakticky obdobně jako v roce 2020 i 2019 u čtyřletých oborů, kde byla úspěšnost kolem 43 procent.

Tam je to podobné, ale když to rozložíme do jednotlivých stupňů, tak oproti roku 2020 třeba uchazeči o střední odborné školy dopadli na první pohled hůře, zhruba o šest procent, v češtině byly výsledky obecně horší. Vysvětlujete si to tedy dlouhou dobou distanční výuky?

Je velmi těžké hodnotit jednotlivé segmenty, protože záleží na taktice podávání přihlášek nebo na tom, jaká je vnitřní skladba žáků. Musíme si uvědomit, že uchazečů o střední odborná učiliště nebo o obory nástavbového studia je poměrně málo. V porovnání s uchazeči o gymnázia nebo střední odborné školy je ten vzorek o poznání menší.

Ale i u středních odborných škol je rozdíl ve výsledcích znatelný. Loni měli žáci průměrně 59 procent z češtiny, letos 55,5, z matematiky pak 43 procent, letos 40,6. Hlásí se tam ale větší vzorek lidí, takže k nějakému zhoršení skutečně došlo.

Pokud se jedná o „zhoršení“ v řádu čtyř procentních bodů, nemůžeme mluvit o nějakém výrazném propadu. Navíc opravdu taktika byla letos jiná, protože někteří si vybírali školy, kde se nedělaly jednotné přijímací zkoušky, a vzorek uchazečů je letos poměrně jiný. Celkové výsledky jsou naprosto srovnatelné s roky předchozími.

Letos Ministerstvo školství přidalo na testy čas. Když si dám ale vedle sebe loňské a letošní zadání, tak v češtině bylo také o něco více textu, kterým se žáci museli prokousat. Nejde to tedy proti sobě, že žáci dostali více času, ale Cermat dal do testu také více textu?

S tím nemůžu úplně souhlasit, protože u čtyřletých oborů jsou počty slov naprosto srovnatelné jako v minulém roce. Co se týče přidání času, tak k navýšení o 10 minut v češtině a 15 minut v matematice došlo už loni.

Já tedy nevím, ale když si dám vedle sebe testy z češtiny a spočítám si slova i znaky, tak mi vychází, že tam letos bylo víc textu…

Máme to spočtené na slova a opravdu v testech více textu nebylo. Navíc si musíme uvědomit, že u některých úloh, a týká se to v češtině zejména těch, kde jsou definice, se musí poměrně hodně vysvětlovat. Je to úloha od úlohy, ale celkové počty slov jsou srovnatelné.

Kleňhová: Na distanční výuku jsme mysleli

Ministr školství Plaga už na začátku roku říkal, že Cermatu zadal úkol, aby se podíval na strukturu maturitních didaktických testů a vynechal otázky, které by se vázaly k období distanční výuky. Předpokládám, že taková diskuze probíhala i ohledně jednotné přijímací zkoušky. K čemu jste v diskuzi s Ministerstvem školství došli?

Diskuze probíhala i ohledně jednotné přijímací zkoušky a my jsme se opravdu snažili do testů nedávat učivo, které žáci s největší pravděpodobností neprobírali v devátém ročníku. Je to trošku složitější, protože školy mají své školní vzdělávací programy a mohou mít učivo rozvrstveno do ročníků různě. To nejsložitější učivo se ale neprobírá až na konci základní školy. Týká se to i úloh z geometrie. Tam jsme to opravdu i konzultovali a některé úlohy odpovídaly tomu, co se většinou učí někdy v šesté třídě, nebo maximálně v osmém ročníku.

Měnili jste tedy obsah testů na základě tohoto požadavku ministra školství, nebo jste došli k tomu, že v testech není co měnit?

My už jsme testy takto připravovali a každopádně jsme se ve fázi, kdy nám hodnotili testy experti, u úloh se zabývali i tím, jestli jde o učivo, které se učí v nižších ročnících.

Když se oprostím od letošního konkrétního testu – je podle vás obecně potřeba jednotnou příjímací zkoušku zásadním způsobem přepracovat?

Diskuze o jednotné přijímací zkoušce, a jak by měla v budoucnu vypadat, se poměrně intenzivně vedou. V tuto chvíli je ustaveno, že se jedná o testy z češtiny a matematiky. My se i snažíme, aby v nich byly zastoupeny úlohy, které ověřují i gramotnosti, nejen znalosti. Je otázka, jak se budou tyto diskuze vyvíjet i ve vazbě na Strategii 2030+. K těm diskuzím jsme přizváváni, pochopitelně jsou tam různé názory, kam by se přijímací zkoušky měly posouvat, ale určitě je to na širší diskuzi.

Jak se díváte na kritiku, že jednotné přijímací zkoušky tak, jak jsou postavené, přispívají k posilování nerovností ve vzdělávání. Tedy jednoduše že děti, které mají doma lepší zázemí, dosahují u přijímaček lepších výsledků než stejně talentované děti, kterým rodiče nemohou tolik pomoct nebo to zkrátka pro ně není taková priorita. Sedí to na jednotné přijímací zkoušky?

K tomu bych se úplně nechtěla vyjadřovat. Já jsem matematik a tvrdá data k tomuto nemáme. Každopádně hlavním cílem jednotné přijímací zkoušky je pomoci středním školám rozlišit uchazeče. Obsah testů vychází hlavně z rámcových vzdělávacích programů, to znamená, že učivo, které se v nich testuje, by mělo být na školách probráno, žáci by ty vědomosti mít měli. Je velmi těžké říct, jestli prohlubují nebo neprohlubují sociální nerovnosti, ale pokud máme mít nějaké jednotné měřítko, tak cestou jsou jednotné přijímací zkoušky.

Vy říkáte, že k tomu neexistují žádná data…

…říkám tvrdá data.

Dobře, tvrdá data, ale z dat PISA (mezinárodní šetření úrovně gramotností patnáctiletých žáků) například vychází, že v Česku je závislost mezi socioekonomickou situací rodiny a výsledky ve vzdělávání daleko vyšší než v jiných zemích. A jednotná přijímací zkouška je součástí toho systémového problému a nelze to pominout.

Jde spíš o to, jestli je to opravdu otázka jenom jednotných přijímacích zkoušek nebo celkových výsledků ve vzdělávání jako takových. To je skutečně velmi těžké odlišit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované