Hlavní obsah

Tisíce seniorů nemají nárok na důchod. Ombudsman chce změnit podmínky

Foto: Nikol Mudrová

Ombudsman Stanislav Křeček zkritizoval stávající podmínky pro nárok na starobní důchod.

Reklama

7. 10. 2020 19:36

Ombudsman chce snížit po vzoru ostatních evropských států hranici odpracovaných let, od které mají senioři nárok na důchod. Důvodem je zvyšující se počet zamítnutých žádostí o důchodové peníze.

Článek

Po letech práce by měl každý člověk dostat podmínky na důstojné dožití. Téměř pět tisíc seniorů ale ročně na úřadech slýchává, že nemá na důchod nárok. Lidé si u nás totiž musí odpracovat 35 let, aby důchodové peníze získali. Jinak na ně nemají nárok. To nemá jinde v Evropě obdoby. Evropský průměr se totiž drží kolem patnácti odpracovaných let. Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka je tato podmínka velmi přísná, počet zamítnutých žádostí se tak bude postupně zvyšovat a je potřeba se situací něco okamžitě dělat.

V roce 2010 se totiž z původních 25 odpracovaných let hranice postupně zvýšila na současných 35. Zároveň se přestaly započítávat nebo se začaly zkracovat takzvané náhradní doby pojištění. „To znamená, že do odpracovaných let se nezapočítává studium po roce 2009, odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, různé druhy přerušení zaměstnání, práce v zemích, se kterými nemá naše republika uzavřené dohody o sociálním pojištění, nebo delší doba v evidenci uchazečů o zaměstnání osob invalidních v prvním nebo druhém stupni,“ sdělil ombudsman Stanislav Křeček.

„Průměrná započítaná doba důchodového pojištění nyní činí u žen zhruba 43 a u mužů 45 let,“ uvedl právník kanceláře ombudsmana a člen Komise pro spravedlivé důchody Pavel Matějíček. Lidé v důchodovém věku, kteří ale nemají nárok na důchod kvůli neodpracovaným rokům života, musí tyto roky dohnat jinak. „Senioři mohou jít pracovat, nebo si zbývající roky doplatit,“ řekl Matějíček. Někteří senioři ale tyto možnosti nemají, ať už z důvodu zdravotních problémů, nebo kvůli nedostatku financí. „Tito lidé jsou pak odkázáni na pomoc v hmotné nouzi a musí přečkat pět let, než budou mít nárok na pozdní starobní důchod,“ dodal Matějíček. Situace by tak mohla vést ke zvýšení chudoby mezi seniory „Dávky v hmotné nouzi slouží jen k základnímu přežití. Rozhodně to není důstojné zabezpečení ve stáří,“ uvedl ještě Matějíček.

Podle veřejného ochránce práv je to velký problém do budoucna. „Je potřeba to řešit co nejdříve. Podle mě je to tak naléhavá situace, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, zda důchodová reforma bude, nebo nebude. Jinak vznikne vážný sociální problém,“ uvedl ombudsman. Vrchol této krize by podle něj měl nastat v roce 2040. „Odhaduji, že by se situace mohla dotknout všech lidí, kteří jsou narozeni od roku 1975 nebo od roku 1980 a výše,“ uvedl Matějíček. Problémy s odpracovanými roky se tak týkají spíše mladších a středních generací. „Mezera může vzniknout například lidem, kteří využili situace v 90. letech a cestovali, nebo matkám v domácnosti,“ uvedl vedoucí odboru sociálního zabezpečení kanceláře ombudsmana Jiří Hrubý.

Křeček již apeloval na Komisi pro spravedlivé důchody, která dává doporučení Vládě ČR, a to zejména ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD), aby se situace změnila. „Chci, aby to politici řešili. Musí to být chápáno jako problém,“ řekl ombudsman. Ministryně práce a sociálních věcí už dřív řekla, že na starobní důchod kvůli nedostatečné době pojištění nyní nedosáhne asi pět procent seniorů a seniorek. Zkrátit povinný čas odvodů radí Česku v předběžné zprávě k analýze systému penzí i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Po obdržení těchto výsledků jednala o možnosti zkrácení začátkem července důchodová komise. Komise navrhla čtyři varianty možného řešení. Po ministerstvu práce a sociálních věcí požaduje rozpracování všech možností. Ve všech variantách jde zejména o snížení hranice, odkdy má člověk nárok na získání důchodu.

Šéfka důchodové komise Danuše Nerudová řekla, že by lidé mohli penzi z veřejného systému dostat po kratším čase práce a placení odvodů než 35 let. Podle toho by se ale důchod také krátil. Varianty nastavení se teď propočítávají. „Na komisi jsme o tomto tématu několikrát diskutovali, shodli jsme se, že je to závažné téma a bude se muset znovu otevřít na dalším zasedání komise hned, jak to bude z hlediska koronavirové situace možné,“ uvedla Nerudová.

Podle ombudsmana má tato situace jasnou příčinu. „Je to důsledek neustále odkládané důchodové reformy,“ uvedl. Podle člena Komise pro spravedlivé důchody Matějíčka by se situace měla řešit nejenom snížením podmínky nároku na důchod. „Do opracovaných let by se mělo započítávat také studium a měla by tam být možnost snížit pozdní důchodový věk,“ dodal.

Hlavním důvodem zamítnutých žádostí je především nevědomost nebo mylné informace žadatelů. Každý občan České republiky má ale nárok se jednou ročně informovat u České správy sociálního zabezpečení o jeho stavu nároku na důchod. „Zajímat by se o to měli nejenom lidé blížící se důchodovému věku, ale i ti mladší,“ poznamenal Křeček. Právě kvůli nízké informovanosti veřejnosti o podmínkách nároku na důchod vytvoří ombudsman seriál podcastů s názvem Na kávu s ombudsmanem, ve kterých bude hovořit o nejdůležitějších tématech v této oblasti. Do konce října mu může kdokoliv zasílat podněty, kterými tématy by se v podcastech měl zabývat. Seriál chce spustit na začátku prosince tohoto roku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované