Hlavní obsah
Online

Summit NATO skončil. Trumpova show přinesla nejednoznačný výsledek

Přímo v Bruselu je reportér Filip Horký.Video: Vojtěch Gavrivěv, Reuters

 

Reklama

aktualizováno •

V Bruselu skončil dvoudenní summit členských zemí NATO. Jednalo se o bezpečnostních výzvách, vztazích s Ruskem, přistoupení nových států i o zahraničních misích. Velkým tématem byly výdaje na zbrojení, Donald Trump předvedl svébytný způsob vyjednávání s nejednoznačným výsledkem.

Článek

Členské země NATO na summitu v Bruselu ohledně výdajů na obranu jen potvrdily své závazky domluvené už před čtyřmi lety ve Walesu. Tvrdý a veřejně patrný tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na evropské spojence, hlavně na Německo, aby na obranu vydávali více prostředků a učinili tak rychleji, než bylo dosud v plánu, tak byl do značné míry především představením pro veřejnost. Podle dostupných informací totiž žádná země na prezidentův požadavek razantnějšího zvyšování výdajů nepřistoupila. Přesto ale po skončení summitu šéf Bílého domu ohlásil úspěch a prohlásil, že věří v Alianci, která podle něj nyní – na rozdíl od doby před pouhými dvěma dny – funguje jako dobře namazaný stroj.

Trump ve čtvrtek přiměl spojence k mimořádnému setkání a k debatě o obranných výdajích. Následně svolal tiskovou konferenci, oznámil, že na summitu donutil partnery převzít větší díl odpovědnosti za společné obranné úsilí, a odletěl na další část svého evropského turné, které po čtyřdenní návštěvě Británie vyvrcholí v pondělí schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.

Domluva z roku 2014, že do deseti let se země NATO dostanou s výdaji na obranu ke dvěma procentům svého hrubého domácího produktu, byla reakcí právě na ruský postup na Ukrajině, na ruskou anexi Krymu a rychlé a hluboké ochlazení vztahů NATO s Moskvou. Nejde ovšem o příspěvky do nějaké hypotetické společné alianční pokladnice, ale o velikost příslušných kapitol národních rozpočtů jednotlivých členských zemí bloku.

Evropané nezpochybňují, že Spojené státy jako největší a nejbohatší spojenecká země s dlouhodobými globálními ambicemi nesou největší zátěž společné obrany. Připomínají ale také svou solidaritu s USA po teroristických útocích z 11. září 2001 i podíl svých vojáků v aliančních operacích v Afghánistánu i jinde.

Potřebu, aby Evropané a Kanaďané dávali na obranu více peněz, zdůrazňují Američané dlouhodobě. Ve Walesu v roce 2014 ostatně USA reprezentoval ještě Trumpův předchůdce Barack Obama.

Trump dal ovšem tomuto tlaku už loni novou dynamiku a jeho tweety rozvířily atmosféru i nynějšího bruselského summitu. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg to komentoval slovy, že Trump vytvořil kolem této otázky „pocit naléhavosti”.

Mapa Jiřího Hoška: Konvenční úder i hybridní hrozby. NATO chce být schopné lépe čelit všem případným útokům

Mapa Jiřího Hoška.Video: Hošek, Seznam Zprávy

Americký prezident nejprve ve středu navrhl, aby se země místo na dvě procenta HDP soustředily na procenta čtyři. Ve čtvrtek novinářům vysvětlil, že podle něj je to „správná” hodnota. Američanům by potíže nedělala, nyní vydávají na obranu přes čtyři procenta. Česko se svým nynějším přibližně jedním procentem by mělo potíže takové, že podobnou možnost rovnou vyloučil premiér Andrej Babiš. Ten také upozorňuje, že při růstu ekonomiky je lepší mluvit o konkrétních částkách než o procentuální hodnotě HDP.

Ve čtvrtek šéf Bílého domu téma vznesl znovu, nečekaně přímo při setkání s prezidenty Ukrajiny a Gruzie. Vyvolal tím mimořádné další jednání v užším kroužku lídrů 29 aliančních zemí. Zprávy diplomatů mluvily o Trumpových velmi tvrdých vyjádřeních, nakonec se však podařilo atmosféru uklidnit.

Jak po summitu připomněl například český premiér Babiš, otázku společné obrany a souvisejících vysokých nákladů americké strany Trump ve vztahu k Evropě často spojuje s deficitem v obchodu mezi EU a USA. Jeho kritika plynovodu Nord Stream a německých nákupů ruského plynu tak může být chápána nejen jako strategická obava o energetickou bezpečnost Evropy, ale i jako tlak na diskuzi o nákupech amerického zkapalněného zemního plynu. Podobně někteří pozorovatelé chápou Trumpovy opakované zmínky o deficitu ve vzájemném obchodu a o amerických zbraních, které jsou „nejlepší na světě”.

Spojené státy a Evropa přitom stojí na prahu obchodní války, kdy EU na americká cla na ocel a hliník reagovala uvalením cel na řadu druhů zboží dovážených z USA. Američané nyní zvažují možnost uvalit další cla na dovoz evropských automobilů. O situaci by měl do konce měsíce ve Washingtonu jednat předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

  • Ministr vnitra Metnar: Obranné výdaje musí růst postupně

    Obranné výdaje České republiky musí růst postupně, dvou procent HDP dosáhnou v roce 2024. V reakci na výsledky summitu NATO a na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby spojenci navýšili své obranné výdaje na dvě procenta už od ledna příštího roku, to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Summit podle něj ukázal jednotu aliance.

    „Summit ukázal, že transatlantické spojenectví zůstává i nadále pevné a jednotné," poznamenal ministr po skončení schůzky. Za ministerstvo obrany na něj odcestoval náměstek Jakub Landovský. „Aliance vychází ze summitu posílená a jednotná, a to je důležité před schůzkou prezidentů Trumpa a (Vladimira) Putina,“ poznamenal Landovský.

    „Tlak USA na spravedlivější sdílení obranných výdajů již teď přináší výsledky a je dobré, že si všichni členové NATO uvědomují důležitost navyšování armádních rozpočtů, ke kterému se ostatně sami opakovaně a dobrovolně zavázali,“ podotkl Landovský.

    Podle Metnara bylo v oblasti obrany nejdůležitějším tématem na summitu posílení aliančních vojenských a obranných schopností. Připomněl, že byl schválen takzvaný plán 4x30. NATO chce mít do roku 2020 v pohotovosti 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.

    Dodal, že kromě pokračující mise v Afghánistánu, kde ČR navýší počet svých vojáků z 250 na až 390, bylo odsouhlaseno spuštění alianční výcvikové a poradenské mise v Iráku. „ČR už nyní deklaruje svou připravenost se aktivně zapojit. Již nyní máme v Iráku pět desítek vojáků a je schválené navýšení na 110 osob,“ poznamenal.

  • Moskva: NATO vidí svět optikou studené války

    Závěrečný dokument summitu Severoatlantické aliance v Bruselu dokazuje, že NATO nemá zájem objektivně hodnotit bezpečnostní situaci v euroatlantickém prostoru, upřednostňuje sledovat svět přes stereotypy studené války. Na tiskové konferenci to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

    V závěrečné deklaraci členské státy NATO hovoří mimo jiné i o výzvách, které představuje i agresivní postup Ruska. Aliance dnes navíc podpořila svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a opětovně vyzvala Moskvu, aby zvrátila obsazení ukrajinského poloostrova Krym. Ten Rusko anektovalo a následně připojilo ke svému území v roce 2014.

    Moskva výsledky dvoudenního summitu hodlá podrobit analýze, uvedla mluvčí ruské diplomacie. Obvinění vůči Rusku, která na vrcholné schůzce NATO zazněla, jsou podle ní nepodložená. „(NATO) bezdůvodně obviňuje Rusko ze zvyšování napětí v euroatlantickém prostoru, přitom samo zvyšuje vlastní vojenskou aktivitu i v klidných regionech Pobaltí a v severní Evropě," řekla podle TASS Zacharovová.

    Mluvčí ministerstva kritizovala údajně mechanické rozšiřování aliance, jehož cílem je údajně vojenskopolitické „zadržování" Ruska. Rozšiřování NATO přitom podle ní naopak prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ‚otevřených dveří' se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru," dodala mluvčí.

  • Americký ministr zahraničí: USA stojí pevně za Severoatlantickou aliancí

    Spojené státy plně podporují Severoatlantickou alianci. Dnes to po skončení dvoudenního summitu NATO prohlásil americký ministr obrany Jim Mattis. Mattis také řekl, že Aliance z vrcholné schůzky vzešla posílená.

    Mattis čelil od novinářů dotazům, jaké mají nyní Spojené státy vůči Alianci závazky. „Přesně, jak to prezident popsal: stoprocentně oddáni Severoatlantické alianci,” řekl ministr obrany.

    „(NATO) je dnes silnější, než bylo včera, dnes je silnější, než bylo před měsícem, dnes je silnější, než bylo před rokem,” dodal Mattis.

  • Přístupová jednání s Makedonií byla posvěcena podpisem

    Na závěr summitu byl oficiálně podepsán dokument o zahájení jednání o přístupu Makedonie do Severoatlantické aliance. Doposud přistoupení tohoto státu blokovalo Řecko kvůli sporům o název bývalé jugoslávské země. Proces přejmenování země je nyní v plném proudu, pod názvem Republika Severní Makedonie by se tato země mohla po naplnění všech dalších závazků stát 30. členem Aliance.

  • Francie ani Kanada nezrychlí růst výdajů na zbrojení

    Kanadský premiér Justin Trudeau i francouzský prezident Emmanuel Macron trvají na současném navyšování výdajů na zbrojení. Oba státníci odmítli výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa na navýšení výdajů na zbrojení na čtyři procenta HDP. Nechystají se ani zrychlit přechod k dvouprocentním výdajům, které podle čtyři roky staré dohody ze summitu ve Walesu mají všechny členské země plnit od roku 2024.

  • Česko po summitu nezrychlí růst výdajů na zbrojení

    Česká republika nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš. Praha tak dál počítá s tím, že obranné výdaje vzrostou ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Rychlejší cestu k této dvouprocentní hranici, domluvené v roce 2014 na aliančním summitu ve Walesu, ve středu i dnes tvrdě prosazoval americký prezident Donald Trump.

    ČR dávala v roce 2013 na obranu 42 miliard korun, tehdy to byla 1,03 procenta HDP. V roce 2019 to má být 65,6 miliardy a 1,17 procenta HDP. Od roku 2013 do roku 2024 by mělo Česko své obranné výdaje zvýšit o 150 procent.

  • Podpora pro Gruzii a Ukrajinu

    Summit NATO podpořil vzájemné vztahy s Ukrajinou a Gruzií. S oběma zeměmi budou pokračovat jednání o podpoře či vstupu do Aliance. Obě tyto země čelí ruské agresi.

  • Závěry summitu: větší akceschopnost

    Podle závěrů dvoudenního summitu Severoatlantická aliance sílí. Jejím cílem je zvýšená připravenost vojenských sil, modernizovaný systém společného velení, lepší infrastruktura a pohyblivost napříč Evropou a přes Atlantický oceán a nové centrum pro kybernetické a hybridní bezpečnostní hrozby.

  • Evropa a Spojené státy se navzájem potřebují

    Vojenská přítomnost Spojených států chrání evropské spojence. Zároveň tím pomáhá udržovat velmocenský status USA. Evropské vojenské a zpravodajské síly zase čelí tlaku Ruska a podporují Spojené státy na Blízkém východě. Podle slov generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se Spojené státy a evropští členové Aliance vzájemně potřebují.

  • Evropští spojenci utrácejí čím dál víc peněz na obranu

    Od chvíle, kdy Donald Trump usedl do prezidentského křesla, navýšili evropští spojenci a Kanada své výdaje na zbrojení o 41 miliard dolarů. Prohlásil to generální tajemník Jens Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci v reakci na kritiku amerického prezidenta.

  • Více podpory pro Jordánsko a Tunisko

    Jedním ze závěrů dvoudenního jednání je shoda na silnější podpoře Jordánska a Tuniska. Obě blízkovýchodní země čelí bezpečnostním výzvám. Trvá také podpora Iráku, kde Kanada povede novou výcvikovou misi. Do roku 2025 rovněž platí plán NATO na vojenskou přítomnost v Afghánistánu.

  • Generální tajemník NATO: Úspěšná jednání nebývají dohodnutá předem

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil summit za úspěšný. Diskuze mezi členskými státy je symbolem síly, nikoliv slabosti, řekl během závěrečného výstupu k dvoudennímu jednání. Důležitá je schopnost dojít ke společnému řešení, což se podle Stoltenberga podařilo. Generální tajemník tím narážel na střet mezi Donaldem Trumpem a zástupci ostatních členských zemí. Jádrem sporu jsou výdaje na obranu, které mají podle dohody z roku 2014 tvořit alespoň dvě procenta. Trump opakovaně tlačil na zvyšování výdajů ze strany ostatních spojenců. Spojené státy jako jediná členská země své výdaje meziročně snížily, podle Stoltenberga to bylo umožněno právě zvyšováním výdajů ostatních zemí. USA i přes meziroční pokles dávají na zbrojení nejvíce peněz ze všech členů NATO, a to v relativních i absolutních hodnotách.

  • Macron: Spojenci se k vyšším výdajům na obranu nezavázali

    Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci popřel slova Donalda Trumpa o tom, že se spojenci zavázali k vyššímu investování do společné obrany, než jsou vytyčené cíle.

  • Írán brzy nabídne Spojeným státům novou dohodu, očekává Trump

    Íránci se nyní podle Trumpa chovají ke Spojeným stážům s větším respektem než dřív a dříve, nebo později bude USA nabídnuta nová dohoda. 

  • Trump: Nechci, aby byl Putin hrozbou pro Evropu, od toho je NATO

    Ruský prezident Vladimir Putin je pro šéfa americké administrativy Donalda Trumpa jako reprezentant Ruské federace konkurentem. Trump to řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu s tím, že si nepřeje, aby byl Putin pro Evropu bezpečnostní hrozbou. Právě od toho podle něj existuje Severoatlantická aliance.

    Trump také vypočetl několik témat, která hodlá s Putinem probrat na blížící se schůzce v Helsinkách. Nechybí mezi nimi dění na Ukrajině či syrská krize. Ideálním výsledkem by ale byla „likvidace jaderných zbraní všude ve světě”, řekl s nadsázkou Trump. Nevyloučil, že by se s Putinem mohli stát v budoucnu přáteli.

  • Trump: NATO je skvěle fungující organizace

    Na neplánované tiskové konferenci dnes odpoledne prezident Trump řekl, že NATO je skvěle fungující důležitá organizace, možná ta úplně nejdůležitější. Trump řekl, že má v NATO naprostou důvěru. Ale Spojené státy podle něj přesto stále tratí na obchodování s těmi stejnými zeměmi, jaké tvoří NATO. Dále řekl, že NATO nyní funguje skvěle a všichni plní své závazky tak, jak mají. „Myslím, že NATO je dnes mnohem silnější než před dvěma dny. Měli jsme fantastické schůzky. Nikdo o tom nemluvil, ale já jsem zmínil Nord Stream 2 a je to problém. Kdyby měli všichni s Ruskem dobré vztahy, tak se o tom nemusíme bavit.” V průběhu summitu ale opakovaně kritizoval malé výdaje členských zemí na armádu.

    K vystoupení z NATO řekl, že by ho nejspíše mohl vyvolat, ale nebude to nutné, protože nyní všichni plní své závazky. „Všichni mi poděkovali a myslím, že nyní je v NATO nejlepší atmosféra za celé roky.”

    Na otázku novinářů, zda si myslí, že agresivní rétorika je vhodným způsobem vyjednávání, odpověděl: „Myslím si, že je to velice efektivní způsob, jak dělat obchody a jak vyjednávat. Chci jen férové podmínky pro USA. Generální tajemník Stoltenberg mi poděkoval za to, že díky mně se nyní vybírá více finančních prostředků než v minulosti.”

  • Trump: Za anexi Krymu může Obama

    Na otázky novinářů ohledně ruské agrese a anexe Krymu Trump řekl: „Za anexi Krymu může Barack Obama. Stalo se to, když byl v úřadě. Já bych to nedovolil, on to dovolil. Nevím, co se s Krymem stane teď, ale nedělá mi to radost.”

    Na otázku, jaký názor měli spojenci na jeho schůzku s prezidentem Putinem, Trump odpověděl: „Za to, že se setkám s prezidentem Putinem, mi poděkovali a popřáli nám hodně štěstí. Myslí si, že je to skvělé, že se s Putinem setkám. Putin není nepřítel. Pokaždé, když jsme se setkali, tak se ke mně choval hezky. Neznám ho dobře na to, abych ho nazýval přítelem, ale nepřítel to není. Je to konkurent.”

    O návštěvě Velké Británie americký prezident řekl, že ho v Británii lidé mají rádi, a to proto, že má stejné názory na imigraci jako Britové, a proto došlo k brexitu.

  • Státy NATO podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny

    Členské státy NATO během druhého dne summitu v Bruselu podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Severoatlantická aliance rovněž opětovně vyzvala Rusko, aby zvrátilo obsazení Krymského poloostrova. Vyplývá to z prohlášení NATO po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Českou republiku na summitu zastupovali premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček pověřený řízením Ministerstva zahraničních věcí.

    „Hlavy států a vlád NATO diskutovaly o konfliktu na východě Ukrajiny, kde Ukrajinci již více než čtyři roky brání svou zemi před agresivními akcemi Ruska,” uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve svém prohlášení. „NATO a Ukrajina opětovně vyzývají Rusko, aby zvrátilo nezákonnou a nelegitimní anexi Krymského poloostrova, kterou neuznávají a nemají v plánu ji uznat ani v budoucnosti,” dodal.

  • Kreml: Trumpovy výroky o plynovodu neovlivní helsinský summit

    Vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že projekt plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa rozděluje Evropu, podle Kremlu neovlivní chystanou pondělní schůzku šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.

    Trumpův postoj považuje Moskva za pokus přinutit Evropany k nákupu dražšího plynu. Kreml zdůraznil, že evropští odběratelé si musí sami vybrat, kde budou plyn nakupovat.

  • Fáma, že Trump pohrozil odchodem USA z NATO, se vyvvrátila

    Média zaznamenala nepotvrzenou informaci o tom, že prezident Spojených států Donald Trump pohrozil aliančním partnerům odchodem z NATO. Agentuře Reuters ji ale vyvrátily dva nezávislé zdroje. Informace se krátce před polednem objevila například na serveru Politico.

Reklama

Hlavní zprávy