Hlavní obsah

Užitečný nápad i finta, jak víc vydělat, píší o zálohách na PET lahve čtenáři

Foto: Shutterstock.com

Čtenáři diskutují, zda je systém záloh PET lahví krokem k ochraně planety, nebo prostředkem nápojových firem k vyšším ziskům.

Reklama

14. 11. 9:00

Pětice významných výrobců nápojů sdružená v Iniciativě pro zálohování spustí kampaň za zavedení zálohového systému u PET lahví i plechovek. Co si o nápadu myslí čtenáři Seznam Zpráv?

Článek

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o snaze velkých výrobců nápojů prosadit povinné zálohování plechovek a PET lahví.

Pavel Krob: Nápojáři dobře vědí, proč chtějí zálohový systém. I v dobách hluboké totality, kdy byla záloha významnou položkou, se zpět nevrátilo značné množství obalů. Byly znehodnoceny, ztraceny, nebo jinak využity. Čímž došlo k faktickému prodeji obalů. Tento fakt je pro současné nápojáře obrovským pokušením a nechtějí si nechat takový balík utéci. Současný systém je dle mého názoru správný, neboť vrací do oběhu takřka vše, co lze recyklovat. Pokud by měl být nový duplicitní systém alespoň částečně funkční, museli by naopak nápojáři, nikoli nezainteresovaný subjekt, mít povinnost veškeré obaly vykoupit zpět, a to i znehodnocené. Tím by se na jejich zpětné zpracování, kvalitu a volbu obalů vytvořil tlak a nepřesouvala by se odpovědnost a náklad na jiný subjekt.

Pavel Nováček: V Chorvatsku to funguje, nevím, proč by to nemohlo fungovat u nás. Sice moc netuším systém, jak rozdělují odběrná místa, ale např. v Lidlu jsem narazil na dva automaty, do kterých Chorvat rval petky, plechovky i kelímky od jogurtů. Je to sice opruz, když narazíte na takového, co má dva 300 l pytle posbírané na pláži a vy chcete vrátit dvě láhve, ale co už, aspoň uklidí a nikde se neválí plasty. Dokonce nám vybírali plechovky z popelnice – zkušeně, sice dovezené od nás, ale s logem „Povratna naknada 50 Kn“ – jak toto funguje. Je vyplacena záloha, která nebyla vybrána. Ke konci dovolené jsme zjistili, na čem všem jsme zaplatili zálohu a kolik peněz vyhodili do popelnice.

Luděk Chrástek: Skladovat doma PET lahve, abych je vrátil do obchodu? Tady někdo upadl hodně z vysoka na hlavu. A předpokládám, že pro vrácení nesmí být petka nějak rozšlapaná a povleču s sebou obrovský pytel. Dnes je prostě odnesu do kontejneru na plasty, hezky slisované, v malém objemu jich tam dám dost. A nebo, pokud to chtějí zvlášť, tak ať tedy rozmístí kontejnery samostatně na petky. Nemám problém je házet do speciálního kontejneru sešlapané na co nejmenší objem, ale vracet to do obchodu, který na to taky bude potřebovat další obrovský skladovací prostor, takovou pitomost může vymyslet jen EU.

Petr Koudela: Týdně vozím do popelnic na tříděný odpad plný pytel zmáčknutých PET lahví. Kolik pytlů to bude těch nezmačkaných? Okýnka na zpětný odběr skleněných lahví jsou uvnitř obchodu, obvykle úplně vzadu. Takže to bude sranda, jak pojedu dovnitř s vozíkem se třemi pytli plnými nezmačkaných plastových lahví. A co když se strhne papírový štítek s čárovým kódem? PVC láhev mám, ale jejich stroj mi to nevezme bez papíru, který se recyklace netýká.

Ondřej Fučík: Tak nějak nechápu, co vám na tom vadí. Že zaberou moc místa? Zvláštní, když jste ty lahve kupovali, tak se do kufru vešly i s ostatním nákupem, ale zpátky, když tam stejně jedete, stejně máte prázdný kufr, takže žádná cesta navíc, se najednou nevejdou. Ještě zvláštnější, že se sklem od piva to jde. Jestli to jen nebude typicky české stěžování si na všechno. Věc, která může snížit spotřebu plastu, nezabere vám téměř žádný čas navíc. Ale Čech si stejně bude stěžovat a ohrazovat se naprostými nesmysly. Napište mi jedno negativum, které by zálohování petek mělo. Ale nejdřív si řeknete, jestli ho pociťuje i při vrácení lahví od piva.

Hana Jurásková: Myslím si, že je to výborná myšlenka. V Německu už to funguje naprosto bez problémů. My nápoje v plastech kupujeme jen velmi výjimečně. Sem tam se na nějaké svátky koupí Cola a teď kupujeme kojeneckou vodu pro malou vnučku. Jinak máme doma Sodastream, který většinou používáme jen v létě. Mě otravuje odnášení tolika plastů do kontejneru a uklízení petek po celém domě, takže jsem to zakázala domů kupovat a všichni si na to časem zvykli. Je jasné, že někdy se tomu nevyhnu, například u oleje, octu apod. Ale ta doba, kdy jsem lozila po domě a sešlapávala petky, je chválabohu minulostí. A co se týče mne, piju čistou vodu. U nás je dobrá i z kohoutku. A myšlenka, že tím snad ještě maličko pomůžu přírodě, je pěkný bonus.

Fórum čtenářů

Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.

František Šmejkal: U nás se zrecykluje podobné procento petek jako ve státech, které na to jdou přes ty zálohy. Takže je to jen snaha nápojářů, aby petky nekončily v autech či tkaninách. Prostě mají nabídnout za recyklát víc peněz a ne vymýšlet systém, který bude provozně násobně dražší, než ten současný. Jiná situace je u toho hliníku – ale stačilo by, kdyby se objevily kontejnery na hliník – a fungovalo by to stejně dobře.

Vlastimil Novotný: Nejedná se o ekologii, ale další sofistikovaný způsob, jak z obyvatel vytáhnout peníze. Výrobce dá za každou vyrobenou lahev 3 Kč někomu. Obchodník 3 Kč výrobci, zákazník 3 Kč obchodníkovi. Jelikož se nikdy nevrátí 100 % lahví, u někoho zůstane přebytek. A vzhledem k tomu, že se lahví vyrobí miliardy…

Kamil Novák: Velmi dobrý nápad a jsem pro jeho zavedení. Škoda jen, že jsme v ČR, kde se na tom bude chtít každý napakovat, a přestože v článku uvádějí kompenzace za zvýšené náklady, tak obchodníci budou plakat a zvednou marži na nápoji (u nás totiž neexistuje konkurenční boj, ale spíše dohody mezi obchodníky). Přesto stále věřím, že to alespoň přírodě pomůže – zaplatíme víc, ale v příkopech nebudou petky a plechovky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované