Hlavní obsah

V Česku se narodilo první dítě matce s transplantovanou dělohou

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Reklama

Poprvé se českým lékařům podařilo přivést na svět dítě, které se vyvíjelo v transplantované děloze. Chlapec se narodil císařským řezem na konci srpna v pražské motolské nemocnici. Matka i dítě jsou v pořádku.

Článek

„V České republice jde o historicky první případ, kdy se u pacientky po transplantaci dělohy podařilo úspěšně udržet těhotenství až do doby porodu. Dítě se narodilo císařským řezem, a to ve 35. týdnu těhotenství. Maminka i novorozenec s porodní váhou 2 740 g jsou cca dva týdny po porodu v pořádku. Transplantovaná děloha byla pacientce ponechána pro možnost případného druhého těhotenství,“ uvedla motolská nemocnice.

Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením Romana Chmela a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením Jiřího Froňka.

I brněnští lékaři před měsícem provedli světově unikátní porod. Elišku přivedla na svět matka, která byla už čtyři měsíce po mozkové smrti. Po narození dcery ji odpojili od přístrojů.

I když se v minulosti v Česku několika ženám s transplantovanou dělohou již podařilo otěhotnět, teprve nyní se podařil porod zdravého dítěte. Podle lékařů jde o naplnění šest let trvajícího projektu, který dává naději všem pacientkám s chybějící dělohou porodit vlastní zdravé dítě.

„Klinická studie IKEMu a FN Motol zahrnuje transplantace dělohy od živých dárkyň, nejčastěji od matky či tety, ale také od kadaverózních dárkyň. A právě výše zmíněnou transplantací jsme udělali první krok k přepsání transplantačních protokolů mnohých světových center, která tuto zdravotní péči poskytují,“ doplňuje Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM a současný prezident Světové společnosti pro transplantaci dělohy.

Pacientka s vrozeným chyběním dělohy, tzv. Mayer-Rokitansky-Küster-Hauser (MRKH) syndromem, podstoupila transplantaci dělohy od dárkyně se smrtí mozku v roce 2017. Ještě před transplantací jí byla v Motole odebrána vajíčka, která byla následně oplodněna partnerovými spermiemi a zmražená embrya uchovávala až do doby umělého oplodnění.

Celé těhotenství včetně asistované reprodukce probíhalo pod intenzivní kontrolou lékařů, ale bez závažných komplikací. „Maminka byla oproti jiným rodičkám častěji sledována. Běžné jsou kontroly jednou za měsíc, v tomto případě to bylo dvakrát měsíčně,“ říká Roman Chmel, Ph.D., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky a ošetřující lékař 27leté maminky. A ani imunosupresiva, tedy léky potlačující imunitu, které musí maminka kvůli transplantované děloze užívat, neměla na vývoj plodu v děloze negativní dopad.

Samotný porod císařským řezem proběhl bez jakýchkoliv komplikací, i když o týden dříve, než bylo původně plánováno. „Rodička přijela k nám do porodnice v 35. týdnu těhotenství již s děložními stahy. Proto jsme museli ihned zahájit přípravy na porod. Zvládli jsme ho provést v poměrně krátkém čase, trval přesně 47 minut,“ říká MUDr. Marek Pluta, Ph.D., primář kliniky, který porod vedl. Operační tým tvořilo cca 10 lidí. Kromě porodníků i neonatologové, anesteziologové, porodní asistentky a zdravotní sestry.

Reklama

Doporučované