Hlavní obsah

Záznam: Předávání cen nejlepším vědcům. Česká obdoba Nobelových cen

Záznam přenosu z předávání letošních cen Neuron. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

28. 9. 10:40
aktualizováno • 28. 9. 20:58

Cítím znepokojení, jak je věda zneužívána politiky, uvedl při ceremoniálu matematik a miliardář Karel Janeček, který stál u zrodu Nadačního fondu Neuron.

Článek

Panteon Národního muzea a Karel „Kovy“ Kovář u mikrofonu jako moderátor. A k tomu přední české vědecké kapacity. To byly ingredience dnešního večera, kdy se již podvanácté udělovaly ceny Nadačního fondu Neuron.

Tyto vědecké ceny jsou v Česku asi nejvěrnější (ale samozřejmě menší) obdobou tradičních Nobelových cen. Rozděluje je totiž vybraná skupina vědců ze soukromníky věnovaných prostředků, jako tomu bylo u cen Nobelových.

„Před 12 lety jsem založil Nadační fond Neuron,“ uvedl při ceremoniálu matematik a miliardář Karel Janeček. „Jsem rád, že dospěl do stavu, kdy je velmi významnou institucí. Věřím tomu, že věda je pilířem naší civilizace. Cítím jako vědec jisté znepokojení, jakým způsobem je věda používaná na různých stranách politických barikád a rozděluje společnost. Přeji si, aby věda byla vždy nezávislá a vždy ve službách lidských hodnot a důstojnosti.“

„Děti věří v uskutečnění velkých věcí. Stejně jako vědci,“ uvedla Monika Vondráková. Představy dětí o vědě proto celý ceremoniál zahájily. Také osoba moderátora Kovyho byla z tohoto ohledu zřejmě dobrá volba, několik vědců uvedlo, že se jejich děti na přenos budou dívat ne snad kvůli rodičům, ale právě kvůli slavnému youtuberovi.

Laureáti cen Neuron 2021

Ocenění mladých vědců

První dávka cen směřovala k mladým vědcům. Garant ceny za chemii, profesor Jan „Konvi“ Konvalinka z ÚOCHB, vysvětlil, proč v této kategorii komise vybrala trochu překvapivě fyzika: „Laureátem ceny za chemii se stává fyzik Prokop Hapala. Dramatickým způsobem zlepšuje naše možnosti analyzovat hmotu.“

Prokop Hapala

chemie

Byl oceněn za vysvětlení mechanismů, díky kterým můžeme vidět jednotlivé vazby, atomy v molekulách, pomocí mikroskopu atomových sil. Což si (slovy samotného Prokopa Hapaly) můžete představit jako extrémně citlivý gramofon s jednou molekulou oxidu uhelnatého místo jehly. Jehla je to ovšem ohebná, což přináší jak výhody (vyšší citlivost), ale také vede ke zkreslení výsledku Prokop Hapala vyvinul rychlé simulace, které vysvětlují, jak toto ohýbání ovlivňuje obrázky, a dovolují je opravit a vyčíst z nich další veličiny, například sílu elektrické pole. Mladý vědec je absolvent VŠCHT a výzkumník Fyzikálního ústavu Akademie věd, která svoji práci publikoval např. v časopise Nature. Je také také aktivním popularizátorem vědy.

Foto: Neuron

Prokop Hapala.

V oblasti medicíny ocenil profesor Pavel Matásek přínos pro oblast, která se intenzivně vyvíjí: „Jak si asi všichni uvědomujeme, medicína posledních let je jinou medicínou, než bývala.“ Cenu si odnesla Jitka Palich Fučíková za výzkum v oblasti nádorové imunologie a imunoterapie nádorových onemocnění.

Jitka Palich Fučíková

medicína

Proč se naše tělo v tolika případech nedokáže ubránit rakovině? Téhle otázce se věda věnuje dlouho. Ale až v posledních letech se konečně dostala do fáze, kdy poznatky v této oblasti by mohly začít skutečně reálně pomáhat. Svou měrou k tomu chce přispět i Jitka Palich Fučíková. Ta působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v biotechnologické společnosti SOTIO. Na obou pracovištích se přitom podílí na vývoji nového vakcíny, která by snad mohla pomoci zvládnout plíživou epidemii moderních doby a snížit počty nádorových onemocnění. Tyto vakcíny by měly totiž tělo naučit bránit se proti rakovině, konkrétně proti rakovině prostaty, vaječníků a plic.

Foto: Neuron

Jitka Palich Fučíková.

Také v oblasti počítačových věd byla udělena cena multioborová. „Věda je nařezaná na nějaké kousky, ale je spojitá a všichni se dotýkáme všech,“ vysvětlil garant oboru profesor Jiří Matas z ČVUT, proč cenu udělili matematikovi Martinu Tancerovi.

Martin Tancer

computer science

Studuje výpočetní složitost topologických a geometrických otázek, což – ač to tak laikovi asi nezní – jsou poměrně běžné problémy v celé řadě oborů (výpočetní geometrii, robotice nebo ve strukturní biologii). Výzkum je založen na jednoduchém pozorování: ne každý problém, který bychom chtěli řešit na počítači, umí počítač spočítat rychle. Martin Tancer se snaží buď navrhnout vhodné algoritmy, nebo naopak ukázat, že rychlý algoritmus de facto možný není. Jde o zatím spíše teoretický výzkum na pomezí informatiky a matematiky. Konkrétní aplikace v této oblasti přicházejí až časem, ale dřívější zkušenost ukazuje, že na některé věci by nešlo přijít, kdyby se teoretický výzkum nedělal.

Foto: Neuron

Martin Tancer.

Lenka Zdeborová, oceněná za fyziku, je rovněž rozkročena mezi více oborů. Ve svém poděkování zmínila i učitele, kteří ji přihlásili na fyzikální nebo matematickou olympiádou: „A děkuji rodičům, že mě v dětství nechali, abych si v pokojíčku počítala.“

Lenka Zdeborová

fyzika

Práce Lenky Zdeborové leží na rozhraní mezi fyzikou, informatikou a matematikou. Jejím velkým vědeckým cílem je s jejich pomocí vybudovat teorii, která vysvětlí, které praktické problémy se dají pomocí počítače vyřešit, a také jak by se k problému mělo přistoupit. V době, kdy se rodí nové formy „umělé inteligence“, které v mnoha ohledech zvládají mnohem více než software předchozích generací – a někdy i více než lidé – jde o extrémně zajímavý problém. Lenka Zdeborová o studiích na Univerzitě Karlově a Université Paris-Sud pracovala jako výzkumnice ve francouzských vědeckých laboratořích a její práce vedla k vývoji a analýze řady algoritmických metod. Od roku 2020 je profesorkou fyziky a informatiky na EPFL v Lausanne. Lenka Zdeborová získala tisíce citací v odborných periodikách a byla oceněna např. cenou Irène Joliot-Curie nebo ziskem ERC Starting Grant.

Foto: Neuron

Lenka Zdeborová.

Cenu za matematiku předal matematik a miliardář Karel Janeček, který Nadační fond Neuron před dvanácti lety založil. Převzal ji od něj matematik Jan Hladký, který se zabývá například propojením spojité a diskrétní matematiky.

Jan Hladký

matematika

Jan Hladký patří k nejtalentovanějším matematikům své generace. V práci používá metody spojité matematiky na řešení problémů diskrétních. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995. Po doktorátech na University of Warwick a Univerzitě Karlově působil Jan Hladký na University of Warwick, Technische Universität Dresden a v Matematickém ústavu Akademie věd. Nyní vede skupinu na Ústavu informatiky Akademie věd.

Foto: Neuron

Jan Hladký

Cenu v oboru biologie převzala Zuzana Musilová. Ve svém poděkování nezapomněla ani na všechny ryby, které jí umožňují je zkoumat. „A díky všem, kteří mi dali šanci ještě v době, kdy nebylo jasné, že se tomu výzkumu bude dařit,“ dodala Musilová.

Zuzana Musilová

biologie

Mladá česká bioložka se věnuje na naše středoevropské poměry netypickému předmětu studia: hlubokomořským rybám. Dostala se do špičkových světových vědeckých časopisů například díky zkoumání zraku tvorů z hlubin moří a oceánu. Přímo z jejich DNA dokáže s kolegy zjednodušeně řečeno určit, kolik barev by asi ryba mohla vidět. Doložila, že ryby jsou pravděpodobně schopné úžasně detailního odlišení mnoha odstínů modrozelené. Zatímco by lidé máme tři různé čípkové proteiny (červený, zelený a modrý), abychom viděli naší barevnou škálu, rekordman v hlubokém moři jich má 38. Jak přesně svět takový tvor vidí, to nám ovšem věda, ani ona sama zatím neřeknou.

Foto: Neuron

Zuzana Musilová.

Jediný z vědců, který si nemohl cenu převzít osobně, byl ekonom Petr Sedláček. Pracuje v Austrálii a tamní proticovidová opatření mu neumožnila do Prahy doletět: „Doufám, že mi rodiče v sále neudělají ostudu,“ žertoval v předem nahrané zdravici.

Petr Sedláček

ekonomie

Petr Sedláček je ekonom světové třídy, který se po studiích na VŠE, Universiteit van Amsterdam a pedagogické práci na Universität Bonn stal řádným profesorem ekonomie na Oxfordu. V současné době působí na univerzitě v Sydnes. Hlavním zájmem jeho výzkumu je makroekonomie, konkrétně role jednotlivých firem a start-upů v ekonomice. Snaží se zjistit, čím se ty nejúspěšnější firmy liší od ostatních, a zda lze takové firmy odhalit už při jejich „narození“. Petr Sedláček pravidelně publikuje v prestižních vědeckých časopisech a získal prestižní ERC Starting Grant.

Foto: Neuron

Petr Sedláček.

Nová cena pro „transferáře“

„Neuron se snaží pomáhat vědcům tam, kde je potřeba,“ vysvětlila Monika Vondráková, jedna ze zakladatelek Nadačního fondu Neuron. „Od začátku jsme podporovali mladé vědce. Snažíme se pomáhat prestiži vědy v naší zemi. A nyní se posouváme ještě dál. Důležitá je souhra tří důležitých článků: vědců, transferářů a byznysmenů.“

„Transferář“ je člověk, který pomáhá propojovat nové vědecké výsledky s reálným životem. Pomáhá k přenosu – transferu – vědeckých poznatků do obchodní sféry. První oceněný projekt v této oblasti je projekt CasInvent Pharma, což je společné dílo Masarykovy univerzity, výzkumníků a obchodníků. Vítězslav Bryja převzal ocenění coby vynálezce, Kamil Paruch zastupoval „chemickou část“ a Radoslav Trautmann získal ocenění právě za ten „transfer“.

Mimořádné propojení vědy a byznysu

Vítězslav Bryja je molekulární biolog a genetik, Kamil Paruch organický chemik. Radoslav Trautmann je vystudovaný chemik, který zamířil z vysoké školy do byznysu, aby se znovu vrátil na akademickou půdu, aby pomohl převést nové nápady (nejen) spolunositelů letošní ceny dostat na trh.

Společnou prací všech tří vznikla společnost CasInvent. Ta chce dovést do konce vývoj nových sloučenin pro léčbu zhoubného bujení, konkrétně proti chronické lymfocytární a akutní myeloidní leukémii. Je to v Česku zatím vzácný příklad akademického start-upu, který by mohl uspět ve velkém měřítku: Předpokládaná hodnota společnosti v případě úspěšného prodeje velké farmaceutické firmě se odhaduje až na tři miliardy korun. Bude samozřejmě velmi záležet na tom, jak dopadnou další zkoušky vyvíjených látek, ale jako inspirace pro další může projekt posloužit už nyní.

Ceny za celoživotní dílo

Za svůj dlouhodobý přínos dostávají ocenění Neuron již „zasloužilí“ vědci. Prvním z nich je profesor David Preiss, který se během svého života věnoval – a stále věnuje – mnoha obtížným problémům z oblastni parciálních diferenciálních rovnic, numerické matematiky nebo výpočtů pravděpodobnosti.

„Rád bych poděkoval spoustě lidí. Děkuji své manželce, za trpělivost především,“ začal Preiss. Poděkoval ale i svým učitelům: „Za to, že mi ukázali, že v matematice se dá dělat výzkum. Za ukázku, že se matematika dá chápat jako celek, ne po kouscích, jak to tehdy bylo zvykem.“

A co Preisse motivuje: „Asi je to touha. Touha najít řešení problémů, kterým ne každý rozumí. Ale ta touha je ve mně.“

David Preiss

matematika – celoživotní přínos

Světově respektovaný matematik je přední odborník na geometrickou teorii míry – přibližně řečeno, je to teorie, která studuje interakci mezi geometrií a měřením velikosti (například ploch) v euklidovských i velmi obecných prostorech. Je nezbytnou součástí moderní matematické analýzy, jejíž techniky a výsledky se používají zejména ve variačním počtu a přes něj mají vliv i na řešení parciálních diferenciálních rovnic, teorii pravděpodobnosti nebo na úlohy numerické matematiky.

Je jedním z mála českých vědců, kteří pro svůj výzkum získali pokročilý ERC grant určený pro mezinárodně uznávané odborníky. Práce Davida Preisse byly oceněny např. Polyovou cenou Londýnské matematické společnosti a Ostrovského cenou, sám vědec je čestným členem České učené společnosti a voleným členem Britské královské společnosti.

Foto: Neuron

David Preiss.

Další oceněný, fyzik Václav Petříček, je ve světě známý díky aplikaci JANA. První verze vznikla už v roce 1984 a dodnes ji Petříček udržuje. Vědci po celém světě tento počítačový program používají k počítání krystalografických struktur. Tento program je k dispozici zdarma: „Nikdy jsem za něj nechtěl peníze, jen spolupráci,“ říká Petříček.

„Těší mne, že kromě nás starců oceňuje Neuron i mladé vědce, pro ně je to skvělá inspirace,“ uvedl v děkovací řeči Petříček. S nadšením také poděkoval za krásných pět let strávených na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Václav Petříček

fyzika – celoživotní přínos

Fyzik Václav Petříček je svém oboru v podobném postavení jako společnosti typu Facebooku či Google na webu: má faktický monopol. Jeho program JANA – nazvaný podle jeho dcery – je dnes celosvětově zdaleka nejpoužívanějším softwarem pro určování krystalografických struktur.

Krystalografie je přitom důležitá, byť málo známá disciplína, která pomáhá určovat složení mnoha látek od biologicky důležitých po perspektivní průmyslové materiály. První verzi programu JANA vznikla v roce 1984, dnes je program ve verzi JANA2020. Práce a světové uznání, které se Václavu Petříčkovi dnes dostává, je také zdrojem mezinárodního uznání pro českou vědua Fyzikální ústav Akademie věd ČR, kde Václav Petříček vede další generaci vědců.

Foto: Neuron

Václav Petříček.

Poslední cena za celoživotní dílo byla udělena v oboru medicíny. Získal ji Josef Prchal, český vědec, který v roce 1968 emigroval do USA. Za svého „vědeckého otce“ jej označují hned dva držitělé Nobelovy ceny. „Když dostanete doporučující dopisy od držitelů Nobelovy ceny, je to rozhodování jednoduché,“ podotkl za Neuron profesor Jiří Friml, mimochodem rovněž držitel stejné ceny z roku 2019. „Pana profesora Prachala nominovali i čeští vědci žijící v zahraničí, a to proto, že má stále velmi intenzivní a plodné vztahy k České republice.“

„Jestli jsem dostal nějaké originální myšlenky, tak jsem je dostal tady v Praze,“ vzpomínal v děkovné řeči Prchal. „To pro mne byly důležité začátky. Tato cena je pro mne hodně znamená.“

Josef Prchal

medicína a biologie

Je to přední světový hematolog, který popsal jako první několik zajímavých a důležitých jevů v biomedicíně. Vystudoval Univerzitu Karlovu a po vojenské invazi v roce 1968 odešel do USA. Dnes působí v Utahu. Ve své akademické kariéře vytvořil komplexní laboratoř na výzkum poruch červených krvinek. K oboru přispěl popisem společného původu kmenových buněk, objevem molekulární podstaty Čuvašské erytrocytózy (první nemoci porušené fyziologické odpovědi na nedostatek kyslíku) nebo na příkladu Tibeťanů identifikoval geny odpovědné za adaptaci člověka na vysoké nadmořské výšky. Josef Prchal je nositelem Strattonovy ceny, jeho výzkumy publikoval Science i Nature a za svého „vědeckého otce“ ho považují i dva současní laureáti Nobelovy ceny.

Foto: Neuron

Josef Prchal.

„Já jsem od malička říkal, nevěřit dogmatům. Fascinovali mne lidé, kteří měli nekonečné myšlení,“ uvedl Josef Prchal. „Jsem vděčný lidem, kteří byli na vysoké úrovni a strávili se mnou spoustu času a pomáhali mi ve všem, co jsem udělal. Snažím se to teď vracet mladým lidem.“ Svou cenu věnuje mladým hematologům, aby mohli vyjet do nejlepších pracovišť na světě.

O cenách Neuron

Ceny jsou dvojího druhu. První skupinu tvoří ceny za celoživotní dílo, jež se udělují až třem kandidátům bez omezení věku. Ocenění získávají významní vědci působící doma i v zahraničí, kteří podle fondu „svým světovým objevem nebo dlouhodobou prací zásadně přispěli k rozvoji vědy, posílili jméno Česka a jsou vzorem a inspirací pro ostatní členy vědecké komunity“. Každý z těchto laureátů obdrží 1,5 milionu korun.

Druhým okruhem jsou ceny pro začínající vědce. Podmínkou je, aby svůj titul Ph.D. získali méně než 10 let před dnem vyhlášení soutěže (do lhůty se ovšem započítává přerušení kvůli rodičovské dovolené, dlouhodobé nemoci atd.). V tomto případě jde jak o ocenění za vynikající dosavadní vědecké výsledky, tak o povzbuzení do další práce. Cena je spojena s osobní prémií 500 tisíc korun a může ji každý rok obdržet až sedm laureátů.

Ceny Neuron se udělují již od roku 2009. Laureáti s cenou získávají také osobní finanční prémii z prostředků mecenášů fondu. Garantem výběru laureátů je domácí a mezinárodní vědecká rada, složená z českých i zahraničních vědců.

Prostředky do fondu vkládá skupina bohatých mecenášů. Prvních z nich byl Karel Janeček, spolumajitel společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Postupně k němu přibyli další, například Dalibor Dědek (Jablotron) či Ondřej Fryc (Mall.cz).

V letech 2009–2020 fond celkem rozdělil 87 českým vědcům 100 milionů korun (v částce nejsou cca 3 miliony na tzv. Expedice Neuron). V rámci českého financování vědy jde tedy o poměrně malou částku (státní výdaje na podporu vědy a výzkumu v roce 2020 činily 36 mld. korun). Pro oceněné vědce je to ovšem vzácná příležitost dosáhnout na prostředky, které jsou určeny opravdu pouze pro ně a mohou je použít, jak sami uznají za vhodné.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované