Článek
Kvůli opatřením proti šíření koronaviru si však dlouho připravovaný koncert neužijí posluchači přímo na místě, živě jej však bude přenášet TV Noe. „Koncert byl původně plánován na květen minulého roku jako důstojné připomenutí osobnosti významného katolického kněze, jehož působení je úzce spjato s Holešovem. Měl to být jeden z vrcholů jubilejního sarkanderovského roku připomínajícího 400. výročí jeho mučednické smrti,“ uvedla mluvčí holešovské radnice Hana Helsnerová.
Skladba Extáze Svatého Jana Sarkandera - Psalm 142 vznikla podle Boka na objednávku díky iniciativě holešovské farnosti na počátku roku 2020, její provedení se tedy o rok posunulo. „Při tvorbě jsem se soustředil právě na osobu Jana Sarkandera. Po dlouhém váhání nad formou i textem jsem zvolil žalm, který se mi jevil, jako velmi příhodný. Reflektuje totiž utrpení a modlitby vězněného. Proto nebylo nutné tvořit nic nového životopisného nebo abstraktního, co by k Janu Sarkanderovi odkazovalo pouze názvem. Použil jsem něco, co je dané a je velmi hodnotné, navíc se to k celé myšlence velmi dobře hodilo,“ uvedl Bok.
Uvítal by, kdyby se premiéra skladby mohla uskutečnit v kostele. „Bylo to tak i zamýšleno, kostelní varhany by tomu dodaly zase trošku jinou atmosféru. Musíme to ale brát jako nutný kompromis z hlediska situace. Stejně tak nemožná přítomnost diváků mě mrzí,“ doplnil skladatel, který se při koncertu ujme i dirigentské taktovky.
Kromě Bokovy skladby rozezní 22. května od 19:00 hlavní sál holešovského zámku i korunovační mše C-dur Wofganga Amadea Mozarta. Koncert vznikl ve spolupráci města Holešova, římskokatolické farnosti a festivalu Musica Holešov. Mezi účinkujícími bude Kühnův smíšený sbor z Prahy a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín.
K Sarkanderovi se váže legenda z roku 1620, kdy Moravu plenili polští kozáci, lisovčíci. Z městských bran Holešova podle ní tehdy vyšlo procesí v čele s Janem Sarkanderem, který přemluvil Poláky a svou náboženskou autoritou útok zastavil. Sarkander byl po odvrácení útoku kozáků obviněn, že o něm předem věděl. Byl vyslýchán a umučen v Olomouci. Po své smrti začal být Sarkander uctíván, na Moravě vznikaly jeho sochy a obrazy. Za blahoslaveného však byl prohlášen až v druhé polovině 19. století, svatořečil ho papež Jan Pavel II. v roce 1995.
