Hlavní obsah

V Paříži už jen třicítkou. Pražský magistrát to oceňuje

Foto: Profimedia.cz

V pondělí se Paříž promění v zónu s nejvyšší rychlostí 30 km/h.

Reklama

26. 8. 6:25

Omezení nejvyšší rychlosti na 30 kilometrů v hodině zavedla v minulých letech i další francouzská města, ohlasy se různí. Hlavním argumentem zastánců omezení je vyšší bezpečnost, ale i klimatická změna.

Článek

V centru Paříže už plynový pedál nesešlápnete, s výjimkou několika málo bulvárů. Starostka metropole Anne Hidalgová tak plní jeden ze svých předvolebních slibů, na němž se dohodla se spojenci ze strany Zelených.

Hlavním argumentem pro snížení rychlosti je bezpečnost chodců – podle studie, kterou radnice používá, je riziko úmrtí chodce při srážce s vozem v 50kilometrové rychlosti 80 procent, při snížení na 30 km/h ale klesá na 10 procent.

Třicítka se tak pro Paříž stane normou, dosud obvyklá padesátikilometrová rychlost bude výjimkou. I nadále budou řidiči moci jezdit padesátkou například na hlavních tepnách v Bouloňském lesíku, na Maršálských bulvárech vedoucích po okrajích města, v centru například na bulváru Champs-Elysées, na avenue Foch, bulváru Malesherbes a několika dalších.

Pařížský okruh zvaný périphérique zůstane na současných 70 km/h, i když i zde původně usilovala radnice o snížení rychlosti na 50 km/h.

Trend, který se šíří po celé zemi

Změny pocítí řidiči od příštího týdne, kdy také začíná školní rok. Pravdou ale je, že nepůjde o změny radikální – třicítka už na mnoha místech platí dnes, statistiky uvádějí, že toto omezení rychlosti se dosud týkalo asi 60 procent pařížských ulic. Průměrná rychlost aut v metropoli je pak kvůli častým zácpám pouhých 11,6 kilometrů v hodině.

Starostka Hidalgová následuje se svým slibem trend, který se šíří po celé zemi. Už v roce 2005 se „městem třicítky“ stalo Fontenay-aux-Roses nedaleko Paříže, později se jeho příkladem inspirovala i velká města. V roce 2005 bretaňský Lorient, v roce 2016 Grenoble, poté i Nantes, Lille, Štrasburk nebo Rennes.

Od začátku letošního srpna platí třicítka i v Montpellieru, od příštího roku ji plánuje zavést Nice a přemýšlejí o ní i v Nancy, Lyonu a Limoges, informoval nedělník Journal du Dimanche.

Například v Montpellieru platilo omezení rychlosti v centru, nyní ho socialistický starosta Michaël Delafosse rozšířil i na celý zbytek města. „Hodně myslíme na bezpečnost automobilistů, ale co bezpečnost chodců, dětí vycházejících ze škol, starších lidí?“ argumentuje Delafosse. Kromě bezpečnosti zmiňuje i menší znečištění a motivaci lidí přesednout na kolo nebo městskou hromadnou dopravu.

Snížení emisí a hluku. Znečištění s otazníkem

I v Montpellieru jde nicméně o krok kontroverzní, s nímž zdaleka ne všichni souhlasí. Stejně jako v dalších městech: „Musím jezdit každý den autem do práce, teď je to peklo. Větší zácpy, zpomalení,“ postěžovala si řidička v reportáži televize TF1. Jiní si naopak pochvalují, že opatření povede k tomu, že budou lidé více používat veřejnou dopravu. I sami cyklisté či chodci ale zmiňují, že změnu příliš nepociťují – ne všichni řidiči třicítku respektují, což ostatně automobilisté sami přiznávají.

Sporný je do jisté míry i argument, že snížení rychlosti povede nutně k menšímu znečištění. Podle náměstka pařížské starostky pro dopravu Davida Belliarda jde totiž o „adaptaci města na klimatickou změnu“. Někteří odborníci si ale jistí nejsou: „Výsledky se různí studie od studie,“ řekla Marie Pouponneová z Agentury pro životní prostředí a energie, která jednu z takových studií vypracovávala.

V případě starších a dieselových vozů může podle některých expertů množství škodlivých částic v ovzduší po snížení rychlosti dokonce lehce vzrůst, další pak tvrdí, že se nižší rychlost nijak neprojeví.

U dalších dvou typů znečištění se ale studie shodují – snížení rychlosti v ulicích přinese méně emisí oxidu uhličitého a také méně hluku. Motory spalují při nižší rychlosti méně paliva, a tedy vypouštějí méně CO2, u zvukového znečištění je výsledek rovněž zřejmý.

Otázkou je, nakolik pak snížení rychlosti může vést k přesednutí na kola či do prostředků veřejné dopravy. Podle Generálního komisařství pro trvale udržitelný rozvoj může plánovaný krok snížit dopravu v ulicích až o pětinu.

Pražský magistrát krok Hidalgové oceňuje

Třicítka se v některých ulicích měst začíná pomalu objevovat i v Česku, zvláště v husté zástavbě rezidenčních čtvrtí. Pražská radnice se na pařížskou cestu dívá pozitivně: „S rozhodnutím paní starostky Anne Hidalgové souhlasím. Paříž díky tomu získá větší kapacitu komunikací, protože auta pojedou plynuleji a také nebudou muset mít tak velké rozhledy před křižovatkami. U nás by tato záležitost byla v gesci samotných městských částí.“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro oblast dopravy.

Vratislav Filler z pražského sdružení AutoMat, který se dopravou v Praze zabývá, však upozorňuje i na rozdíly mezi oběma městy. „Vnitřní Paříž, které se to týká, je souvisle zastavěná oblast, jako v Praze Karlín nebo Holešovice. Jsou tam sice bulváry, ale ne žádné spojovací ulice, jak je známe z Prahy, řekněme příklad Modřanské,“ říká. Ve vnitřní Paříži se podle něj pohybuje spousta lidí, jsou tam domy, vchody, chodníky, atd., proto je prý třicítka odůvodněná.

„Ve vnitřních městech je žádoucí o tom uvažovat i v Česku. Hlavní propojovací ulice se ale musejí posuzovat individuálně. I ve vnitřní Praze jsou takové, kde by třicítka nedávala smysl. V zástavbě naopak smysl má,“ dodává Filler.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované