Hlavní obsah

V pojišťovně firmy narazí. Až na výjimky nikdo nepočítal s tím, že přijde pandemie

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

22. 4. 7:10

Pro mnoho firem postižených koronavirovou krizí je aktuálně klíčové zajistit si dost peněz pro přežití. Zároveň by ale měly začít dokladovat škody, které jim opatření v důsledku šíření covid-19 způsobila.

Článek

Po kom se dá vůbec nějaká škoda - ať už skutečná nebo ušlý zisk - vymáhat, je nejlepší probrat s právníkem. Můžou to totiž být obchodní partneři, pojišťovny, kompenzace požadované od vlády v reakci na vydaná nařízení a jiná přijatá opatření nebo případně i v rámci bilaterálních investičních dohod.

Ačkoli nemusí být zatím jasné, u koho se budou náhrady škod uplatňovat, je důležité se začít už teď připravovat a shromáždit potřebné doklady a zdokumentovat vzniklé škody. „A zároveň se připravit i na žádosti o kompenzaci, které očekáváte, že by mohly být vzneseny proti vaší společnosti,“ zdůrazňuje Kateřina Halásek Dosedělová z forensního oddělení společnosti PwC.

„Rovněž by měl poškozený prokázat, že provedl rozumné kroky ke zmírnění vzniklé škody, případně i to, zda již nebyla vzniklá škoda plně nebo částečně kompenzována jinou cestou,“ doplnila.

Proces vyčíslení škod je v podstatě stejný. Níže uvádíme modelový příklad zpracovaný firmou PwC, co vše je dobré k doložení škod zdokumentovat. „Ačkoliv je samozřejmě žádoucí, aby vznesené nároky byly důkladně podloženy adekvátní dokumentací, podání žádosti v řádné lhůtě je důležitější, protože v řadě případů bude možné v průběhu řízení žádost doplnit,“ vysvětluje Kateřina Halásek Dosedělová.

Modelový příklad: jaké dokumenty si připravit

Společnost provozuje luxusní hotel a restauraci, specializuje se zejména na zahraniční movitou klientelu. Hotelová restaurace je, kromě hotelových hostů, otevřena i veřejnosti, od které pochází zhruba 50 % tržeb. V důsledku mimořádných opatření zavedených v souvislosti s covid-19 společnost utrpěla značné finanční ztráty:

1. Hotel byl až do odvolání uzavřen a byly zrušeny veškeré domluvené rezervace.

2. Restaurace musela uzavřít prostory pro veřejnost, propadly se prodeje a tržby a musela se vyhodit nebo darovat část zásob.

3. Restaurace v rámci zmírnění propadu tržeb začala nově nabízet zákazníkům jídlo s sebou.

4. Průměrná útrata zákazníků kupujících jídlo s sebou se pohybuje pouze okolo 30 % úrovně před vypuknutím krize.

5. Restaurace odebírá některé potraviny od společnosti A s. r. o. Společnosti mají uzavřenou smlouvu, která stanovuje minimální hodnotu zboží, které se společnost zavazuje měsíčně nakoupit. Pokud tak neučiní, má společnost A právo požadovat zaplacení sankce.

Společnost obecně z důvodu omezení provozu snížila nákupy zboží a služeb a dále také mzdové náklady díky kombinaci propouštění některých zaměstnanců a nucených dovolených.

Příklady dokumentů, které je dobré shromáždit pro vyjednávání o náhradě škody:

Skutečná škoda

náklady na zkažené/prošlé suroviny/produkty, které kvůli omezení/uzavření provozu nejsou dále použitelné včetně dokladu o vyřazení/darování;

zrušené rezervace klientů, kteří chtějí vrátit zálohy, včetně komunikace s nimi a výpisů z účtu potvrzují vrácení poskytnutého plnění;

sankce od obchodních partnerů v příčinné souvislosti s krizí;

dodatečné náklady, které by nevznikly, pokud by ke krizové situaci nedošlo (zvýšené nároky na úklid, dezinfekční potřeby, nákup ochranných pomůcek); a dokumentace vzniklých pokut, penále, úroků z prodlení, včetně následků nedodržení bankovních smluv a dalších podmínek financování.

Ušlý zisk

business a marketingové plány společnosti a rozpočty před a po začátku krize a jejich změny v souvislosti s vývojem situace zachycující očekávané tržby a počty hotelových a restauračních hostů při běžném provozu a během krize včetně výhledů na pokrizový vývoj

dokumentace úspor v důsledku omezení/uzavření provozu, dokumentace „obvyklých“ příjmů a výdajů.

Náklady na opatření zmírňující dopady krize

dokumentace kroků přijatých ke zmírnění dopadů krize a jejich vývoj společně s krizí, například: snaha omezit mzdové a jiné fixní náklady, hledání alternativních dodavatelů, změna distribučních kanálů (jídlo s sebou), změna sortimentu, dojednání odkladů plnění smluv, dojednání odkladu splácení půjček, přesun zaměstnanců na jinou pracovní pozici.

dopad státních opatření na omezení škod v souvislosti s krizí.

Zdroj: PwC Česká republika

U pojišťoven firmy ale nejspíš narazí. Většina pojistných smluv pojištění majetku a přerušení provozu nikdy nezamýšlela pojišťovat škody vyplývající z pandemie. Jedná se o riziko, které je pro pojistitele velmi těžce uchopitelné jak z pohledu hodnocení rizika, tak jeho nacenění.

„Většina pojistných řešení, která by řešila následky způsobené pandemií nebo jakýmkoli virovým onemocněním, byly a stále jsou na globálním pojistném a zajistném trhu velmi omezená. Z toho důvodu je pojišťovny aktivně nenabízely, jelikož zpravidla mají tyto události vyloučeny v zajistných smlouvách,“ vysvětluje Michael Dubský, šéf mezinárodních rizik v makléřské společnosti Renomia.

Pojištění přerušení provozu je drahé

Přerušení provozu jako součást majetkového pojištění není v ČR, na rozdíl od pojištění majetku a odpovědnosti, rozšířené. Hlavně proto, že je drahé. Standardně kryje finanční škody klienta, které mu vznikly přerušením provozu v důsledku primárně živelních nebo majetkových (odcizení, vandalismus) škod. Některé pojišťovny do tohoto segmentu vkládají i mezičlánek, tzn. finanční škoda vzniklá v důsledku živelní události a následně úředního rozhodnutí. „Takovýmto úředním rozhodnutím však je myšleno individuální rozhodnutí – například v důsledku povodní bylo ze strany hygienického úřadu vydáno rozhodnutí o uzavření daného podniku a klientovi tak vznikla finanční škoda v důsledku přerušení provozu. Dopředu se však nepočítalo s úředním zásahem takovýchto rozměrů, jaký zažíváme dnes,“ podotýká Veronika Nová, mluvčí České asociace pojišťoven.

Pojištění podnikatelů na přerušení provozu má zpravidla na případy mimořádných vládních nařízení či úředních zásahů pojistnou výluku. „Pojištění by jinak nabylo plošný, nikoli individuální charakter, na který je konstruováno. Ač jsou pojišťovny velmi stabilní a klientům poskytují dostatečné krytí, nejsou nezranitelné a nemohou vyplácet enormní pojistná plnění v případech, na které nebyly předem nastaveny ostatní podmínky pojištění, zejména výše pojistného, ale i například dostačující zajištění,“ konstatuje Nová.

I podle Dubského je velmi nepravděpodobné, že by krytí přerušení provozu v důsledku pandemie bylo pojištěno. Standardně je totiž založeno na tom, že přerušení provozu musí předcházet věcná či hmotná škoda na pojištěném majetku: například požár, který způsobí věcnou škodu na výrobním zařízení s tím, že jako následek vzniká také následná finanční škoda kvůli dočasnému přerušení provozu. „V případě pandemie nelze hovořit o hmotné či věcné škodě,“ míní zástupce firmy Renomia.

Riziko však do jisté míry je pojistitelné s tím, že se nejčastěji využívá u pořádání akcí a jejich případného zrušení. „Známý je aktuální případ pořadatelů tenisového Wimbledonu či hokejového MS, kteří toto pojistné řešení měli sjednáno. Pojistné sazby byly vždy relativně vysoké s tím, že v minulosti jsme pro několik klientů toto pojištění rovněž realizovali. Například roční pojistné dostupné z veřejných zdrojů u Wimbledonu činilo 2 miliony dolarů,“ říká Michael Dubský.

Podle něj však budou pojišťovny i zajišťovny na současnou situaci do budoucna reagovat. Očekává se, že někteří zajistitelé toto riziko nebudou schopni vůbec absorbovat, avšak na druhou stranu někteří pojistitelé a zajistitelé to mohou brát jako příležitost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené