Hlavní obsah

Váš šéf prakticky není nemocný. Která povolání se nejvíc hází marod?

Foto: Shutterstock, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

29. 10. 8:40

Lidé pracující na nižších pozicích mají často i nižší chuť do práce jít a naopak vyšší tendenci „hodit se marod“. Vyšší nemocnost je znakem nižší motivace a odpovědnosti, tvrdí ve svém průzkumu poradenská společnost PwC, která hodnotila loňskou průměrnou nemocnost a absenci pracovníků na českém pracovním trhu. V počtu absencí přitom vedou pracovníci stavebního a automobilového průmyslu.

Článek

Průměrně 13 dní v roce stráví pracovníci z automobilek a jejich dodavatelů na nemocenské dovolené. „Jde o největší průmyslové odvětví s vysokým podílem zaměstnanců, kteří pracují přímo ve výrobě. I když firmy poskytují zaměstnancům benefity, jako jsou sick days, budou počty nemocných v tomto odvětví nejvyšší,” říká Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

I přesto je ale potkáte v zaměstnání častěji než pracovníky z pojišťovnictví. Ti sice tak často nemocní nejsou, vyčnívají ale celkovým počtem absencí v práci, v loňském roce doma průměrně strávili 17,9 dne. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC, která vyhodnotila loňskou průměrnou nemocnost a absenci pracovníků na vzorku svých klientů.

„Celkem studie obsahuje data od 240 účastníků. Data od nich jsme doplnili veřejně dostupnými informacemi a údaji z naší databáze HR klíčových indikátorů,“ upřesnil Martin Hůrka, expert společnosti PwC.

Pracovní pozice, segment trhu i velikost firmy, to vše ovlivňuje počet absencí i nemocnost zaměstnanců. Nejpropastnější rozdíl přitom stále panuje mezi manuálními pracovníky a managementem.

Zatímco průměrná míra absence u manuálních pracovníků ve stavebnictví dosahuje 8,6 %, u manažerů v high-tech a chemickém průmyslu je téměř jedenáctkrát nižší: dosahuje pouhých 0,8 %. Celková míra absence je pak u manuálních pracovníků 7,2 %, u managementu 1,9 %.

„Zaměstnanec v provozu nemůže řešit krátkodobé zdravotní potíže tím, že si vezme takzvaný home office a komunikuje s ostatními e-mailem. Dělník u stroje, skladník, ale i řidiči a prodavačky musí být přítomni v práci fyzicky,” vysvětluje Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Vyšší management prakticky nemarodí. Než aby zaměstnanec na vysoké pozici přišel o cca 40 % výdělku, vezme si raději dovolenou či v rámci možností pracuje z domova,” potvrzuje mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Manuální pracovníci mají navíc fyzicky náročnější práci než tzv. bílé límečky. A obzvláště ve stavebnictví mohou pracovat v náročných klimatických podmínkách.

PwC zkoumala nemocnost v odvětvích

Automobilový průmysl

Chemický průmysl

Průmyslová výroba

FMCG

Stavebnictví

Distribuce energií

Logistika a služby v přepravě

Farmaceutický průmysl

Finanční služby

Bankovnictví

Pojišťovnictví

High-tech

Obchod a distribuce

Ve srovnání s výsledky z roku 2017 přitom došlo k poklesu nemocnosti i celkového počtu absencí u většiny sledovaných firem. Analytici ale už nyní upozorňují na růst nemocnosti, který odstartoval v letošním červenci po opětovném zrušení karenční doby.

Hospodářská komora odhaduje, že dodatečné výdaje firem kvůli zrušení karenční doby budou činit až 5 miliard korun ročně. „Vzhledem k tomu, že se zvýší fiktivní nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat v době rekordního nedostatku pracovních sil obtížně, náklady firem budou ještě vyšší,” uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Náklady na absenci? Dvojnásobek platu

„Náklady na absenci zaměstnance dosahují až dvojnásobku nákladů jeho odměny. V prvních čtrnácti dnech nemoci zaměstnanci platíte náhradu mzdy, zároveň se musíte vypořádat s potenciálně sníženou produktivitou na jeho pracovišti a v mnoha případech je třeba zajistit náhradu takového zaměstnance po dobu jeho absence, což jsou další náklady navíc. Proto se především výrobní společnosti začínají zabývat absencemi a nemocností systematičtěji. Pomáháme jim i s predikcí, na základě které jsme schopni určit, které skupiny zaměstnanců budou nemocné v jednotlivých dnech, a firmy tak mohou už dopředu řešit jejich náhrady, například prostřednictvím najmutí většího množství agenturních pracovníků,“ vysvětluje expert Hůrka.

Významnost jednotlivých faktorů, z nichž firma předpovídá nemocnost, se liší v závislosti na podmínkách, ve kterých společnost působí a jaké skupiny zaměstnanců zaměstnává. Posuzuje se třeba výše mezd a bonusů, dále věk zaměstnance, vzdělání, bydliště nebo jeho pracovní zařazení. Také nejrůznější sezónní vlivy, které mohou mít na absenci dané skupiny zaměstnanců vliv. „Jedním z nich pak mohou být i významné sportovní či kulturní události,” konkretizuje Hůrka.

Větší firma, větší nemocnost

Téměř šestidenní rozdíl v počtu absencí lze sledovat i na základě velikosti firmy. Ve firmách nad 600 zaměstnanců pracovníci absentují v průměru 14,2 dne v roce. V malých firmách pod 200 zaměstnanců absence dosahuje pouhých 8,4 dne. Jen o něco menší rozdíl pak lze sledovat i v samotné nemocnosti.

„Důvodů, proč lidé ve velkých firmách častěji chybí, může být mnoho. Lidé v menších firmách mají často užší vztah k firmě i jejím představitelům a cítí vyšší zodpovědnost do práce přijít. Jde ale jen o jednu z možností, jak výsledek interpretovat. Dalšími veličinami jsou mnohdy snazší prevence nebo obor podnikání, kdy množství těchto menších společností působí v nevýrobních sektorech, což umožňuje i větší flexibilitu v řešení potenciálních absencí,“ uvedl Martin Hůrka z PwC.

V menších pracovních kolektivech je větší pocit sounáležitosti, sdílení zájmů jak mezi řadovými zaměstnanci, tak i v širším smyslu s vedením firmy. Každý vnímá důsledky faktického onemocnění i případného zneužití systému ve vztahu ke konkrétním spolupracovníkům i k výsledkům firmy jako celku.

Výsledkem může být i větší odpovědnost o vlastní zdraví. „Ve velkých firmách je pravděpodobně větší odosobnění. Absentující, pokud i vidí důsledky své absence dopadající na firmu, je vnímá častěji v anonymizované podobě. Nespojuje svou nepřítomnost s přímým přenesením starostí na ‚Lucku‘ nebo ‚Mirka‘,” domnívá se zástupce Hospodářské komory.

Doporučené