Hlavní obsah

Držte si číše, do úrody vína promluví vedra, plísně, požáry i covid-19

Foto: Pixabay

Ilustrační fotografie.

Reklama

aktualizováno •

Vinaře čeká těžký rok. Část úrody v Kalifornii zničily požáry, Itálii sužovaly bouřky a Španělsko bojuje s plísní. Teplé počasí však prospělo hroznům ve Francii a Německu, a tak vinaři sklízejí o několik dní dřív.

Článek

V Burgundsku, vinařstvím proslulém francouzském regionu, začali v polovině srpna sbírat hrozny.

Sklizeň hroznů však letos v mnoha ohledech vypadá jinak, zahalenými dělníky v ochranných pomůckách a s rozestupy počínaje, nepřízní počasí konče.

Agentura Bloomberg uvedla, že letošní úrodu vína ovlivní změny klimatu ve vinařských oblastech. Francii sužují vlny veder a sucha, Itálii trápí silné bouřky. A spalující vedro a smrtící požáry v kalifornských okresech Napa a Sonoma vínu také neprospívají.

Vinařům přidělává starosti i globální ekonomická krize. Sklizeň vína v roce 2020 se tak jeví jako ta nejobtížnější, kterou si vybavují. Covid-19 uzavřel degustační místa, sklepy a restaurace. V dohledné době zůstanou v platnosti i 25procentní cla, která Spojené státy uvalily na dovoz anglických, francouzských, španělských a německých vín, a která způsobila pokles vývozu.

Ve výsledku jsou evropské sklepy plné neprodaného vína. Zatímco v regionech, jako je Burgundsko, je velkorysá úroda vítána, vláda ve Španělsku zemědělcům platí za zredukování úrody. Kompenzace za ztracené hrozny může činit až 60 procent jejich ceny.

Některým vinařům množství neprodaného vína doslova ucpává sklepy. Nemají tak dostatek místa pro letošní ročník. Aby mu uvolnili prostor, hromadně prodávají přebytečné zásoby s velkou slevou do lihovarů, kde z nich udělají dezinfekci na ruce nebo parfém.

Letošní rok přinese spoustu variací v množství, kvalitě a hladinách alkoholu v nápoji. „Pěstitel si může vybrat, kdy sklízet a kolik chuti a taninu má dodat, což hraje v kvalitě vína obrovskou roli,“ vysvětluje Danielle Hammonová z francouzské společnosti Becky Wasserman & Co.

Ve francouzském Bordeaux zatím vládne optimismus. „Byli jsme vyzbrojeni téměř dokonalými podmínkami. Naposledy jsme měli tak horké a suché léto v roce 1949, a to byl skvělý ročník,“ uvedl vinař Jean-Philippe z nejstaršího a nejmenšího vinařství Château Haut-Brion, kterému byla udělena známka Premier Cru.

Vinař Jean Frederic Hugel ze společnosti Famille Hugel uvedl, že suché a teplé podmínky posunuly sklizeň o 10 dní dříve, což znamená, že v Alsasku nebudou žádné shnilé hrozny. Podle něj tato situace nastane jednou za život. „Zatím to vypadá zázračně,“ říká Hugel.

Prodej často podceňovaných alsaských vín je ale na historickém minimu. Jednak kvůli velké úrodě v roce 2018, jednak kvůli pandemii a americkým clům. To vše stlačilo jejich cenu o 20 procent.

Další francouzský region Burgundy letos zažil třetí horký a suchý ročník v řadě. Podle odborníka Jaspera Morrise urychlily červencové vlny veder zrání. Proto někteří vinaři na Côte de Nuits v severní části Burgundska dokončili sběr na konci srpna.

Na některých vinicích v Champagne začala sklizeň 17. srpna, kdy hrozny sbíralo asi 120 000 dělníků. Regionální obchodní organizace Comite Champagne snížila výnosy přibližně o 25 procent, což znamená 230 milionů lahví vína ve srovnání s téměř 300 miliony v loňském roce. Důvodem je propad celosvětového prodeje šumivého vína za první půlrok o 30 procent.

Itálie rovněž očekává velké rozdíly v kvalitě vín z různých regionů. Například vinařství Arcari e Danesi přišlo kvůli počasí o 30 procent své sklizně. V oblasti Valpolicella v Benátsku intenzivní bouře poškodila vinice a způsobila újmu ve výši šesti milionů eur. V Apulii zase část vína zlikvidovaly jarní mrazy.

Kvalita španělského vína z různých oblastí se také bude lišit. Deštivé jaro v Prioratu s sebou přineslo plísně a snížilo tak i výnosy u producentů, jako je Celler Mas Doix. Plíseň si vybrala svou daň i v regionu Penedes. Z tamních hroznů se vyrábí španělské šumivé víno cava, ale letos jeho producenti přišli o dvě třetiny úrody.

Zato v portugalském údolí řeky Douro letos poprvé od roku 1827 lidé nebudou šlapat hrozny. Pandemie jim znemožňuje pokračovat v tradici, kdy bok po boku pochodují tam a zpět a sešlapávají sklizeň.

„Průměrná červencová teplota byla nejvyšší za posledních 40 let. A je to teprve podruhé, co jsme kdy začali v srpnu sklízet,“ říká Rob Symington, jehož rodina vlastní vinice v Douru i Alenteju. Vedro vedlo k dehydrataci hroznů, což snížilo výnosy až o 40 procent.

Letošní teplé a poměrně suché léto v obvykle chladné německé oblasti Mosel posunulo datum sklizně o deset dní dřív. Podle vinaře Egona Mullera je letos mnohem větší úroda ryzlinku než loni. Hrozny jsou zdravé a zralé, ale úroveň jejich kyselosti není tak vysoká jako obvykle, což se odrazí i na konečné chuti vína.

V Kalifornii je situace ohledně vína asi nejděsivější. Vinobraní se na západním pobřeží USA zdálo být docela dobré, dokud tam nedorazily vlny veder, požáry a kouř, zatímco ještě probíhala sklizeň hroznů v Napě a Sonomě. Sběrači často sklízeli v noci, aby se vyhnuli vysokým teplotám. Požáry v Napě zničily dvě vinařství a několik vinic.

Problémem je také zápach z kouře, který ničí vinice a mohl by významně snížit množství vína. Kouř proudí do údolí Willamette ve státě Oregon, kde hrozny zpracovávají jedni z nejlepších výrobců pinot noir v USA.

Reklama

Doporučované