Nedostupné bydlení. Byznys s chudobou se v Česku rozjel naplno

„Je smutné, že jsme to vůbec umožnili,“ říká ministryně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix při pohledu na příbramskou ubytovnu v ulici Pod Čertovým pahorkem v úvodním dílu volební reality show Seznam Zpráv Republika Příbram.

Konfrontovaná je s realitou lidí, kteří nemají jinou možnost a žijí v nevábné ubytovně. „Je to chudoba, ale na straně druhé my posíláme do té chudoby strašně moc peněz, ale bohužel na tu druhou stranu,“ podotýká politička.

Právě na ubytovny totiž míří doplatky na bydlení. Jde o speciální dávku hmotné nouze, které pomáhá v situacích, kdy ani příspěvek na bydlení nestačí, případně pokud lidé žijí v objektech, které vlastně nejsou původně určené k trvalému bydlení.

„Kombinace příspěvku a doplatku na bydlení nepřímo pomáhala roztáčet výšší nájemné v České republice. Majitel napálil nájmy, tak že byly ve městě jedny z nejvyšších a stát to doplatil,“ popisoval středu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzi pořádající Charita Česká republika.

Jak ministr práce, tak Eva Decroix přitom věří, že reforma dávek má zasadit tvrdou ránu státem dotovanému obchodu s chudobou.

„Doufám, že tím, že se změnila celá politika dávkového systému, tak by tomu měla být učiněno přítrž,“ říká s nadějí ministryně v úvodním díle série Republika Příbram.

„Zastropovali jsme to a takto už se stát chovat nebude,“ konstatuje Marian Jurečka.

Odborníci se ovšem obávají, že řešení letité české bolesti nebude tak jednoduché. Problém totiž podle nich vychází spíše než z dávek z nedostatku dostupného bydlení. Což se naopak v čase stal problém nejen sociálně vyloučených komunit, ale prakticky všech v České republice.

Poslední zveřejněné odhady ve Zprávě o vyloučení z bydlení za rok 2024, kterou zpracovala Platforma pro sociální bydlení společně s Ostravskou univerzitou, popisují, že v energetické chudobě žije v Česku 1,33 milionů osob (vysoké výdaje za energie a nebo dluhy za energie či si nemohou dostatečně vytápět). V ohrožení ze ztráty bydlení (vydávají více jako poloviny čistých příjmů na bydlení) 310 tisíc osob a v bytové nouzi 161 tisíc osob.

Ministerstvo pro místní rozvoj operovalo při prosazování zákona na podporu bydlení s údajem 1,6 milionů osob, které ochrání před pádem do bytové nouze.

Letošní volby jen akcentují, že bydlení se stalo republikovým problém. Strany i politické hnutí se předhání v tom, jakým způsobem rozproudit trh s bydlením.

„Typicky obchodníci s chudobou využívají toho, že tam ubytovávají skupiny, které na výběr nemají. To je doložené z kvalitativních rozhovorů,“ vysvětluje Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

„Často se to dává do kontextu dávek a ono to není špatně. Ale není to primárně důsledkem dávkového systému, nýbrž jde o důsledek faktu, že tady máme diskriminované skupiny, kteří obtížně hledají bydlení. A je důležité se dívat na to, jestli opravdu řešíme příčinu,“ říká Kristina Zindulková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, která se zaměřuje na energetickou chudobu.

Zindulková vyzdvihuje, že je potřeba vedle restrikcí myslet i na podpůrná opatření, aby lidé neskončili na ulici.

„Šel bych spíše směrem represe vůči obchodníkům s chudobou a konečně se zaměřil na lidi, kteří zneužívají systém. A ne zase cílit na to, že peníze nedostanou lidé, kteří tam bydlí, protože nemají kam jinam jít,“ souhlasí Opletal.

Kritičtí jsou ovšem i další politici na dotaz, jestli reforma dávek problém řeší. „Jisté věci dávková reforma řeší, ale musíme se podívat na reálná data,“ říká Barbora Špicarová Stašková ze Starostů a nezávislých.

Pirátka Olga Richterová dodává, že zatím vlastně ani nelze příliš odhadovat na konkrétních příkladech, jak se dávková reforma zachová.

„Strašně mě štve, že ministr Jurečka nezveřejnil kalkulačku, jak dávková reforma reálně dopadne. Za mě je to nefér,“ říká poslankyně s odkazem, že reforma s sebou nese i rizika, že některé skupiny z podpory vypadnou.

Ani soukromý sektor příliš nespoléhá na to, že by právě dávková reforma měla znamenat zásadní zářez do obchodu s chudobou. Firmy sdružené do Asociace výrobců minerální izolace aktuálně zpracovávají vlastní dlouhodobé řešení, které chtějí v budoucnu nabízet politikům.

Nápad spočívá ve využití již zavedených energetických štítků – začít postupně omezovat posílání státních peněz do velmi a mimořádně nehospodárných staveb (třída G a F).

Asociace přitom vysvětluje, že nápad vznikl z inspirace v zahraničí. Ve Francii je postupně zakazován pronájem bytů spadajících do energetických tříd G a F. K podobnému kroku se má od roku 2028 chystat i Nizozemsko.

Data odhalují, že stát vydává na doplatky méně než v minulosti:

„Prvním významným krokem by mělo být zakázat pronájem v energeticky nejhorších domech. Nějak se v tom bydlet dá, ale je to nerekonstruované, nezateplené, všechno je tam špatně. Ale proč to na trh nedat, když se najde nějaký nebožák, který tam půjde. Považujeme to za významný krok, jak odfiltrovat obchodníky s chudobou. Protože budou nucení to převést do nějakého standardu,“ říká Jan Hlaváč, tiskový zástupce Asociace výrobců minerální izolace.

Hlaváč popisuje, že asociace se do problematiky pustila, protože ji přijde dlouhdobě neřešená.

„Rozhodli jsme se, že do této iniciativy půjdeme a zkusíme otevřít diskuzi,“ zmiňuje.

Pomoci k potírání obchodu s chudobou by měl i složitě prosazený zákon o podpoře bydlení skrze řadu systematických kroků, které by měly přispět k tomu, že majitelé začnou nabízet na trhu své prázdné byty. Zákon začne nabíhat od příštího roku.

Jde o systém státních záruk za nájemníky na jedné straně a poradenství a asistence při zabydlování na druhé straně. Původně ho prosazovali ve vládě Piráti, následně zákon Ministerstvo pro místní rozvoj dotáhlo pod správou Starostů.

„Když si vezmu samoživitelku s dětmi, tak ta bude mít nárok podporu podle zákona, jen do 17 700 korun čistého měsíčně pro celou domácnost. Takže v květnu 2026 začne možnost podpory pro ty, kteří mají výrazně méně, než je minimální mzda, to je nesmysl,“ říká Olga Richterová. Obává se, že reálně zákon vůbec nenaplní naděje ve vznik široké sítě podpory.

„Pro mě je to zákon o nedostupném bydlení. To, co se vytvořilo v poslanecké sněmovně bude směřovat k dalšímu prohlubování obchodu s chudobou. Pokud vzniknou kontaktní místa, tak nebudou mít, co nabízet nebo se tam vyřídí příspěvek a peníze zase poputují do rukou soukromníků,“ kritizuje Lucie Šafránková.

Podle ministra práce Mariana Jurečky se ale bytová sitauce v regionech liší. „Někde máme problémy s dostupností bytů a někdy je to otázka dokázat člověka nasměrovat, dokázat ho zabydlet a dát mu podporu, na kterou má nárok. To se díky zákonné úpravě fakt rozeběhne,“ tvrdí.