Skoro stoprocentně přijde kyberútok z Ruska, tvrdí lidé, kteří chystají volby

Výsledky průzkumu, který odhalil obavy lidí z manipulace u sněmovních voleb, překvapily i samotné Ministerstvo vnitra, které si šetření u agentury STEM zadalo. Z dat vyplynulo, že se více než polovina lidí obává manipulace hlasování současnou vládou. Zároveň má skoro 40 procent respondentů obavy z ruského informačního vlivu na hlasování.

Podle vnitra jsou obavy namístě, ale nikoliv ze strany vlády. Úřad totiž počítá právě s útokem Ruska.

„Situace je oproti předchozím volbám z tohoto pohledu úplně jiná. Ze všech zemí, kde se nedávno konaly volby, máme informace, že jejich součástí bylo ruské hybridní působení. Rusko se snažilo ovlivnit technické zabezpečení voleb. Pravděpodobnost, že se o něco pokusí i tady, je skoro stoprocentní,“ popisuje redakci Seznam Zpráv ředitel komunikace ministerstva Miroslav Jašurek.

Úřad se na kyberútok podle něj připravuje. A dává proto dohromady záložní plán. „Budeme mít v záloze možnosti, jak systém spustit někde jinde, pokud by se primární infrastruktura stala terčem velkého útoku, který by ji vyřadil a systém prostě spadl nebo přestal fungovat,“ vysvětluje.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) z toho důvodu zřídil i technickou skupinu, kterou tvoří lidé z jeho resortu, Digitální a informační agentury (DIA), Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) či Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Technická skupina prověřuje veškeré systémy a procesy tak, abychom dokázali narušení voleb zabránit. Hrozba ze strany Ruska je skutečně reálná,“ řekl Seznam Zprávám Rakušan.

Na konec srpna se chystá i cvičení, které zálohu prověří v simulovaném provozu. Zátěžové testy mají ukázat, jestli někde není větší problém. „Klíčová bude fáze těsně před volbami, prověříme, aby případný DDoS útok nevyřadil systém ve chvíli, kdy se budou přijímat výsledky hlasování,“ doplňuje Jašurek.

Takzvanými DDoS útoky na Česko nejčastěji míří ruskojazyčné aktivistické skupiny. Počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu.

Ředitel komunikace Jašurek zároveň odmítá, že by mohla volby zmanipulovat současná vláda. „Systém je odolný, funkční, transparentní a důvěryhodný. Možnost velké manipulace s hlasy je tak v podstatě vyloučená, protože se sčítá v jednotlivých komisích. A pak je tady nezávislá instituce – Český statistický úřad, který sesbírá data a vytvoří z nich celkové výsledky,“ vysvětluje.

Za obavami Čechů šéf komunikace vnitra vidí i dění v zahraničí. „Asi se tu něco děje. Ještě před pár lety nebylo běžné zpochybňovat volební výsledek. Ale v poslední době příklady máme, viděli jsme to v Americe u Donalda Trumpa i v Rumunsku, kdy kandidát automaticky zpochybnil hlasování, když prohrál. Byť ho později uznal. Lidé na to logicky reagují,“ přemýšlí Jašurek.

V Rumunsku se letos v květnu konaly prezidentské volby znovu, protože první kolo hlasování ústavní soud loni v listopadu zrušil kvůli podezření z ruského zásahu. Letos vyhrál proevropský kandidát Nicušor Dan.

I proto bude letos vnitro českým voličům proces hlasování intenzivněji vysvětlovat. Na červen chystá online kampaň, kde bude připomínat, jak volby probíhají, jak se sčítají hlasy i kdo je do nich zapojený. Hlasování probíhá pod dohledem tisíců nezávislých členů volebních komisí, za přítomnosti pozorovatelů a s kontrolami.

„Hlavní moment nastane těsně před volbami ve chvíli, kdy to lidi bude nejvíc zajímat. Tam budeme vysvětlovat, proč zkrátka není možné, aby si vláda ukradla volby,“ dodává Jašurek.

Před údajnou manipulací s volbami varuje současná opozice, v minulosti třeba poslankyně Alena Schillerová z hnutí ANO. „Hlavní starostí této vlády je vymyslet způsob, jak ukrást volby,“ uvedla například loni v lednu na tiskové konferenci stínové vlády ke korespondenční volbě.

Podzimní volby do Poslanecké sněmovny budou první, kdy budou Češi v zahraničí moci hlasovat korespondenčně. Kvůli novince letos budou mít práci navíc hlavně zastupitelské úřady a volební komise v zahraničí.

Dosud šlo hlasovat v cizině pouze na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14 000 volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich. Podle odhadů Ministerstva zahraničních věcí žije v cizině přibližně 600 000 českých občanů.

Na kontrolu při budoucím sčítání hlasů ze zahraničí si nedávno na facebooku postěžoval opoziční lídr Andrej Babiš (ANO). „Je pravda, že ty volby budou na velvyslanectvích, že tam není žádná kontrola v rámci té volební komise. My jsme tam chtěli mít zástupce, to oni odmítli, má to pod sebou pan Lipavský (ministr zahraničí, pozn. red.), všichni, co to organizují, jsou jeho podřízení. Tak snad tam ty podvody nebudou. I když samozřejmě je to mimo kontrolu občanů a stran, které se zúčastní voleb,“ tvrdil.

Neměl však pravdu. Jak stojí v zákoně, který korespondenční hlasování umožňuje, volební strana může „delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do zvláštní okrskové volební komise, v jejímž zvláštním volebním okrsku lze pro její kandidátní listinu hlasovat“.

Bezpečnostní složky také dlouhodobě varují před nebezpečím dezinformačních kampaní. V lednu o nich například v Poslanecké sněmovně mluvil šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Pokus o ovlivnění Česko zažilo také před poslední volbou prezidenta, kdy účet na sociální síti –⁠⁠⁠ podle BIS prokazatelně napojený na Rusko –⁠⁠⁠ sdílel manipulativně sestříhané video Petra Pavla.

Do kompetence BIS podle jejího šéfa ochrana voleb rozhodně patří. Při práci s takovým vměšováním podle Koudelky využívá tajná služba zkušenosti svých partnerů ze zemí, kde se nějaká cizí mocnost, podle jeho slov většinou Rusko, snažila volby ovlivnit. Jmenoval mimo jiné americké prezidentské volby v roce 2016 nebo poslední volby v Moldavsku.

„Zásah Ruské federace do voleb v Moldavsku je jasně prokázán,“ zmínil Koudelka.

Detekování hybridních hrozeb by měl mít v Česku na starosti speciální tým a v případě pokusů o ovlivnění je konzultovat s Evropskou komisí. Vychází to také z Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act – DSA).

V současnosti se ve Sněmovně projednává zákon o digitální ekonomice, který má nařízení DSA implementovat. S ohledem na omezený čas do voleb není jisté, že o něm poslanci stihnou hlasovat.

Evropská komise už na Českou republiku podala žalobu kvůli neplnění povinností při zavádění evropské digitální legislativy. Český stát tak čelí finančním sankcím. V Česku je národním koordinátorem pro digitální služby Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Podle Marka Eberta, předsedy Rady ČTÚ, je z hlediska dezinformací a hybridních hrozeb obecně především nutné posílit mediální gramotnost. Instituce jako ČTÚ pak mají zajistit co největší integritu voleb –⁠⁠⁠ zachytit pokusy o manipulace jako v Rumunsku či Moldavsku co nejdříve a bojovat proti nim. Úloha ČTÚ je ve vztahu k volbám pouze kontrolním orgánem. „Nejde o žádnou cenzuru,“ zdůraznil Ebert. Pokud by nastal „rumunský“ scénář, vstoupily by do hry podle Eberta hlavně orgány činné v trestním řízení.