Strana, nebo nepřiznaná koalice? Ústavní soud může změnit průběh voleb

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ústavní soud má před sebou rozhodnutí, které může teoreticky výrazně zamíchat letošními volbami – a v krajním případě je dokonce úplně zrušit. Důvodem jsou stížnosti na údajně nepřiznané koalice mezi kandidujícími stranami, a tím pádem obcházení zákona.

„Rozhodnutí může dílčím způsobem zpochybňovat platnost voleb,“ myslí si právník a bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. Vývoj kauzy se podle něj může odvíjet nejen od samotného verdiktu, ale i od toho, kdy padne a jaké budou výsledky jednotlivých stran.

Podle právníka a odborníka na ústavní právo Ondřeje Preusse je nejpravděpodobnější, že soud stížnosti zamítne a do voleb tak nezasáhne.

Odkazuje se u toho na podobné případy v minulosti, kdy takto například v roce 2013 kandidovala TOP 09 s podporou Starostů, ODS si o čtyři roky později pozvala na své kandidátky Stranu soukromníků. „Ta praxe tu byla. Tím pádem by mi teď rušení voleb nebo nějaké významné zásahy do přepočtení přišly jako extrémně neproporcionální,“ myslí si.

Podobně věc vidí i Zdeněk Červínek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Soud podle něj stížnostem nevyhoví, navzdory tomu, že jsou protiprávní. „Obchází totiž pravidla, která jsou ve volebním zákoně stanovena pro formování předvolebních koalic,“ vysvětluje.

Zásah do politické soutěže by podle něj byl příliš velký. „Soud pravděpodobně projeví velkou míru zdrženlivosti, a ačkoli dojde k závěru, že zmíněné praxe zákon obchází, rozhodnutí o registraci kandidátních listin nezruší. Protože tím by fakticky vyloučil koalice okolo SPD a Stačilo! z voleb, což by bylo velmi intenzivním zásahem do politické soutěže a významně by destabilizovalo politickou scénu,“ myslí si.

„Následně již bude na voličích, aby si sami řekli, jestli budou volit ty, kteří porušují pravidla politické soutěže, anebo zda budou raději volit někoho jiného,“ dodává.

Další možností je, že soud sice návrh odmítne, ale v odůvodnění rozhodnutí přidá doporučení dalšího postupu.

„Zvedne pomyslný prst a sice dá přednost nezasahovat takto těsně před volbami, ale zatlačí na politickou reprezentaci s tím, že by měla upravit zákon tak, aby k tomu v příštích letech nedocházelo,“ popisuje jeden z možných scénářů Preuss.

Tomuto nástroji se odborně říká tzv. obiter dictum – jde o prostor k vyjádření názoru, jak by se měla věc řešit.

Ústavní soud je pouze „negativním zákonodárcem“, nemůže tedy sám navrhnout přijetí zákona prostřednictvím legislativního procesu. „Mohl by ale v rámci obiter dicta uvést, že je toho názoru, že by bylo vhodné, aby zákonodárce přijal právní úpravu, která by podrobněji stanovila podmínky, za nichž se určité uskupení považuje, či nepovažuje za koalici,“ doplňuje Balík.

Ústavní soud však může postupovat i přísněji. Pokud by dal stěžovatelům za pravdu ještě před volbami a dotčené subjekty označil za koalice, musely by překročit vyšší uzavírací klauzuli než základních pět procent. Koalice dvou subjektů potřebuje k zisku mandátu osm procent a koalice tří a více uskupení 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

Za hnutí Stačilo! se pokoušejí o návrat do Sněmovny komunisté a sociální demokraté. Na kandidátkách hnutí jsou i zástupci ČSNS, SD-SN a strany Moravané a Komunistické strany Československa (KSČ). Za hnutí SPD letos kandidují i zástupci Trikolory, Svobodných a PRO. Piráti mají v některých krajích na kandidátkách zástupce Zelených.

Varianta, kdy soud takto výrazně před volbami zasáhne, je podle mnohých expertů spíš nepravděpodobná. „Vůbec ji nepovažuji za pravděpodobnou nebo reálnou,“ komentuje Preuss.

Že by došlo ke zrušení rozhodnutí o registraci kandidátek a následnému vyloučení zmíněných skrytých koalic z voleb, si nemyslí ani Zdeněk Červínek. „Není totiž právní cesta k dodatečné registraci kandidátních listin jednotlivých stran tvořících tyto koalice,“ podotýká.

Bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík se k tomuto scénáři naopak kloní. „Znáte to, dva právníci, tři názory. Těžko můžu vidět do hlavy soudcům Ústavního soudu, ale řeknu vám, že kdybych tam byl já, spíš bych se klonil k tomu názoru, že to koalice ve skutečnosti je,“ říká.

Otázkou zůstává, jestli vůbec rozhodnutí padne do voleb. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa ve středu řekl, že stížnost na údajně nepřiznané koalice bude pro ústavní soudce prioritou.

„Nemohu slíbit za sebe ani za celý soud, dokdy rozhodneme. Ale jsme si vědomi vážnosti toho rozhodnutí, proto jsme ostatní věci odsunuli a zabýváme se tímto případem,“ uvedl.

Většinou plénum k rozhodnutí potřebuje více času – loni v průměru 234 dní. Pokud je však výsledkem odmítnutí, například pro zjevnou neopodstatněnost nebo neoprávněnost navrhovatele, rozhodnutí většinou padne mnohem dříve.

Stížnost nicméně může soud uznat i po volbách. V takovém případě by se hlasy musely přepočítat a rozdělit mezi ostatní kandidátky.

„Svým způsobem může hrát roli i to, kolik by dostali hlasů. Pokud by někteří z nich dostali třeba 4,5 procenta, tak se to víceméně promění v nějakou otázku pro judikaturu do budoucna,“ komentuje Balík.

Podobná situace by nastala i v případě, že by soud sice stížnosti uznal, ale seskupení by dosáhlo zisku potřebného pro koalici. „Je to zase víceméně spíš na nějaký akademický výrok, ale v podstatě by to potom neovlivnilo složení Poslanecké sněmovny,“ dodává.

Na stole je teoreticky ještě jedna, byť extrémní varianta – zrušení voleb. „Ústavní soud by řekl: ,Pojďme celé volby odložit, protože voliči počítají, že kandiduje třeba hnutí Stačilo!, a byl by to příliš velký zásah,“ popisuje Preuss. Tento scénář nicméně označuje za extrémně nepravděpodobný.

O stížnostech bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. A právní experti se shodují, že výsledek je třeba respektovat, ať už bude jakýkoli. „Ústavní soud bude nepochybně rozhodovat z pohledu ochrany ústavnosti. Ústavnost není politička, ale je součástí systému,“ zdůrazňuje Balík.

„Pokud mu někdo bude, ať to dopadne jakkoliv, podsouvat, že to udělal z politických důvodů, tak si myslím, že by to bylo nekorektní zpochybňování nezávislého soudu,“ dodává.