Hlavní obsah

5 úkazů z voleb: ANO není jen Babiš a Česko není před výbuchem

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Andrej Babiš a Karel Havlíček v rozhovoru s novináři během čekání na volební výsledky.

Reklama

24. 9. 21:00

Opozice posílila, ale průběžné výsledky neodpovídají tomu, jak černě situaci líčí. Vládním stranám pomohlo, že se stačily na poslední chvíli vykázat nějakou pomocí voličům a podnikatelům. Jinak by bývaly dopadly hůř.

Článek

1. Volby 2022 byly první, do kterých se ANO pustilo bez Andreje Babiše na billboardech po celé zemi. A dopadly pro něj dobře. Zatímco v roce 2018 měli kandidáti na svých plakátech povinného Babiše, heslo „ten a ten má číslo na můj mobil“ a spíš než jako budoucí starostové působili jako Babišovi podřízení, letošní lídři ANO byli – alespoň opticky – emancipovanější. V Praze proběhla kampaň ANO prakticky „Babiš-free“.

Že na to voliči většinou slyšeli, nebo i dost slyšeli, naznačuje, že se ANO mění v tradičnější stranu. Ovšem bylo by hodně předčasné z toho vyvozovat, že odteď to půjde i bez šéfa a rozkvete vnitrostranická demokracie. Stejně tak se nedá tvrdit, že by se ANO v politické soutěži obešlo bez Babiše, pokud by rozjel úspěšnou prezidentskou kandidaturu.

2. Vládní koalice, především Spolu, v kampani přistoupila na to, že volby jsou „referendem o vládě“ – jakkoli to vládní politici vehementně odmítali. Viz třeba čerstvé heslo „Zastropovali jsme ceny energií“. Pokud to referendum bylo (a bude pokračovat druhým kolem senátních voleb příští týden), skončilo pro vládu řekněme čestnou porážkou. Někdo by mohl argumentovat, že skoro remízou – výsledky komunálních voleb se vždycky dají vykládat více způsoby, podle libosti.

ANO ve větších městech podle průběžných výsledků obvykle dominovalo, postupuje do druhého kola ve většině senátních obvodů. Ale celkový obrázek neznamená, že by se voliči rozhodli s vládou zúčtovat tak, jak jim ANO napovídalo. Až apokalyptická opoziční rétorika se do volebních výsledků - řeč je o komunálu i Senátu společně - promítla relativně málo. I proto, že šlo o volby tzv. druhého řádu. A také proto, že se vláda na poslední chvíli přece jen vykázala pomocí voličům a podnikům před nadcházející zimou.

3. Volby nezrodily novou hvězdu, ani nevynesly vzhůru nové politické uskupení. Krajní strany neposílily - kromě té nejvýznamnější, SPD. Jak se to odrazí ve skutečném vlivu na důležitých radnicích, ukáže povolební vyjednávání.

Navzdory průzkumům, které ukazují na sílící nespokojenost, neklid a tíhu existenčních starostí, protestní hlasy hrály menší roli, než někteří očekávali. Počty odevzdaných hlasů „proti poměrům“ neodpovídají zemi, která by měla stát před výbuchem hněvu, dokonce až takovým, který může smetat systém. Byly to, optikou průběžných výsledků, typické volby, ve kterých vládní strany ztrácely a opozice sílila – což není u voleb „druhého řádu“ mezi těmi parlamentními mimořádné.

4. V nejsledovanějším obvodu Jihlava míří za vítězstvím ve druhém kole předseda Senátu Miloš Vystrčil. Asi ještě nikdy se nestalo, aby kandidát, který byl v prvním kole tak blízko nadpoloviční většině hlasů (Vystrčil přes 45 procent), napodruhé nezískal většinu. Ale i tady to někdo může vykládat jako čestnou porážku nebo politickou remízu (tentokrát z pohledu ANO). Vždyť Babišova (tady je to označení plně namístě) kandidátka Jana Nagyová střídala volební kampaň s lavicí obžalovaných a Andrej Babiš ji prezentoval jako symbol útisku „polistopadového kartelu“. Z toho pohledu není víc než 30 procent hlasů proti nejsilnějšímu kandidátovi, jakého vládní strany postavily, zas tak málo.

5. Při hledání poražených těchto voleb nepůjde nenarazit na vládní hnutí STAN. Ztráty Starostů se týkají jak prvního kola Senátu, tak jejich „mateřského“ komunálu – a nejsou po seriálu afér a chyb, které STAN nabídly jako Babišův nový terč, zas tak překvapivé. Nejde o střemhlavý pád ve stylu ČSSD nebo ODS minulého desetiletí, ale krize STANu ještě nekončí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované