Hlavní obsah

Starostové ztratili, ale Rakušan mluví o úspěchu

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Vít Rakušan připomíná, v jak složité situaci jeho hnutí před volbami bylo. Snímek je ilustrační.

Reklama

24. 9. 22:29

Poděbrady, Senice na Hané, nebo i Suchá Loz spojená s někdejším předsedou Petrem Gazdíkem. Tradiční základny STANu, kde se tentokrát voliči od hnutí odvrátili.

Článek

Starosta Poděbrad Jaroslav Červinka odešel v červenci kvůli veřejně kritizovanému výroku o Romech z hnutí Starostové a nezávislí a v sobotu poznal, že to jeho kariéře v regionální politice jenom prospělo.

Do komunálních voleb šel s kolegy jako nezávislý kandidát a výrazně uspěl. Zatímco v roce 2018 ještě jako kandidát STANu s podporou KDU-ČSL získal 14 procent hlasů a tři mandáty. Letos uskupení, kde kandidoval, získalo bezmála 30 procent hlasů a sedm mandátů.

Výraz „zadostiučinění“ však přes konflikt s původní stranou odmítá.

„Můj příběh ze STAN skončil a asi se k tomu už nechci vracet,“ říká a k volebním výsledku podá krátký komentář: „Je to ocenění, že jsme v Poděbradech udělali hodně. Vnímám to jako zhodnocení své čtyřleté práce.“

Poděbrady nejsou jediným místem, kde se musí STAN ohlížet za tím, co se kolem něj odehrálo v posledních několika měsících před volbami. Aféra v Poděbradech, kauza Dozimetr, nástup a veřejností vynucená rezignace nového ředitele rozvědky, se nejspíš projevily i v mínění voličů v Senici na Hané. V roce 2018 zaznamenali Starostové a nezávislí v téměř dvoutisícové obci výrazný úspěch, když získali v komunálním hlasování přes 47 procent hlasů a sedm mandátů z patnácti.

Letos v obci STAN obdržel necelých dvacet procent hlasů, které znamenají tři mandáty.

Současný starosta Michal Tichý nechce spekulovat, jestli se na výsledku zmíněné aféry projevily. „Nemyslím, že nás to poškodilo, možná ano, ale já si nemyslím, že to bylo to hlavní,“ konstatuje.

Starostové ztratili však například i ve Zlíně z více jak 18 procent klesli na necelých osm.

Mírně ztratil i ve „své“ obci i bývalý ministr školství za Starosty a výrazná tvář hnutí Petr Gazdík. Zatímco v minulých volbách získala jeho kandidátka přes 46 procent hlasů, nyní 35 procent a jeden mandát. Utěšit bývalého předsedu STAN může to, že nadále v obci Starostové dominují.

Reportáž ze Senice na Hané, kde průšvihy STAN naštvali voliče

„Je mi to hrozně líto, zklamali mě. Je to neomluvitelné. Nevím, koho teď budu volit,“ popisovala v létě Marcela, volička hnutí STAN v Senici na Hané.

Přečtetě si reportáž z obce:

Za výkladní skříň Starostů také dlouhé roky platily Dolní Břežany, obec na jižní hranici Prahy, jimž do svého náhlého úmrtí dominoval někdejší místopředseda STAN Věslav Michalik. V roce 2014 získala v obci jím vedená kandidátka Rozkvět 84 procent a 15 ze 17 mandátů. Přesvědčivě vyhrála nad v té době novým a dravým hnutím ANO. V roce 2018 byla Michalikova kandidátka v obecních volbách dokonce jediná.

Letos získal Rozkvět bezmála 60 procent hlasů a 10 mandátů.

Předseda hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan v sobotu navzdory ztrátám uvedl, že výsledek považuje za úspěch. Podkládá za to připomenutí, že hnutí podle něj před volbami bylo kvůli aférám v nejsložitější situaci své historie.

Prezidentské volby 2023

V termínu 13. a 14. ledna 2023 proběhnou v Česku prezidentské volby. Prezident se bude znovu volit přímou volbou, stejně jako tomu bylo v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman. Největšími favority mezi kandidáty na prezidenta jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš.

Kandidáti na prezidenta

Devět kandidátů z celkem 21 původně přihlášených splnilo zákonné podmínky, a byli tak připuštěni k lednovým prezidentským volbám:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované