Vznáší se v oblacích Venuše život? Vědci našli stopu

Zdá se neuvěřitelné, že by se na planetě, kde teplota na povrchu nikdy neklesá pod 400 °C, mohl vyskytovat život. Přesto vědci obrátili pozornost k druhé planetě sluneční soustavy pojmenované po římské bohyni lásky. Přesněji řečeno k jejím oblakům, které jsou od povrchu vzdálené zhruba padesát kilometrů, a kde teploty dosahují „příjemnějších“ 60 stupňů Celsia.

Mezinárodní tým astronomů objevil v oblacích planety vzácnou molekulu – fosfan, tedy sloučeninu fosforu a vodíku. Na Zemi vzniká plyn pouze činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku, je spojován třeba s mikroby žijícími ve střevech tučňáků, nebo je možné jej vyrobit průmyslově. Na možnost života na Venuši přitom poukázal už slavný popularizátor vědy Carl Sagan. Před padesáti lety.

„Je to nečekané, ale úžasné,“ okomentovala senzační zjištění pro deník The New York Times Sara Seagerová, jedna z autorek výzkumu, která působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Teď se spolu s ostatními astronomy snaží zjistit, proč tam plyn je.

Objev proto publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy, kde popisují své pozorování, a také množství pokusů, při kterých se snažili dokázat, že plyn může pocházet z přirozených nebiologických procesů probíhajících na planetě. To se jim nepodařilo, což ukazuje na jeho možný biologický původ.

„Hledání mimozemského života jsem zasvětila celý život, takže jsem unesena z toho, že je to vůbec možné,“ okomentovala pro BBC slibné zjištění vedoucí vědeckého týmu Jane Greavesová z Univerzity v Cardiffu. „Ale ano, skutečně tímto nabádáme ostatní, aby nám řekli, co nám mohlo uniknout. Naše data a studie jsou všem otevřená, takhle funguje věda.“

Tým profesorky Greavesové nejprve zpozoroval nenápadné spektrální čáry zaznamenané při pozorováních provedených pomocí teleskopu JCMT (James Clerk Maxwell Telescope provozovaný havajskou East Asian Observatory). Zjištění poté potvrdil pomocí citlivějšího zařízení, speciálního radioteleskopu ALMA v Chile.

Fosfan má charakteristickou „absorpční linii“, kterou tyto radioteleskopy rozlišují při vlnové délce asi 1 mm. Plyn byl pomocí zařízení pozorován ve středních zeměpisných šířkách ve výšce zhruba 50 až 60 km. Koncentrace, ve které se vyskytuje, je malá - jen 20 molekul z miliardy.

Venuše je obvykle považována za nehostinnou planetu. Teploty přesahují 400 stupňů, až 96 procent atmosféry tvoří oxid uhličitý. Vesmírné sondy, které na planetě přistály, vydržely jen pár minut, než se roztavily. Oblaky Venuše tvoří z 90 procent kyselina sírová, vyvstávají tedy otázky, jak by tam mohly organismy přežít. Vědci vyvrátili řadu alternativních způsobů tvorby fosfanu - zkoumali roli blesků, vulkanické činnosti či meteoritů, a došli k závěru, že přirozené nebiologické procesy tvoří maximálně jednu desetitisícinu pozorovaného množství fosfanu. Vysvětlení tedy podle nich musí být jinde.

„Organismy, které by v oblacích žily, by musely používat radikálně odlišnou biochemii od těch pozemských a nebo by si musely vyvinout jakési brnění,“ okomentoval jejich možnou podobu William Bains z MIT.

Vědci přesto zůstávají opatrní. Ve svých závěrech netvrdí, že objevili život na Venuši, pouze to, že ta možnost tu je. Mohlo by se také jednat „jen“ o výsledek nějakého procesu, který zatím neznáme, jak poukázalo několik předních vědců. Potvrdit to musí další pozorování, ve hře je i výzkumná mise Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), nejdříve však za 10 let.

I kdyby se existence života nepotvrdila, vědecká obec slaví. Výzkum podle ní přitáhne pozornost jak ke zkoumání atmosférických procesů a dalšímu pátrání po mimozemském životu, tak k samotné Venuši.