Hlavní obsah

Za sto let z planety zmizí veškerý hmyz. Musíme začít pracovat s našimi lesy, říká entomolog

Do 100 let má z planety zmizet veškerý hmyz. Východočeští ochránci přírody koupili kus lesa a snaží se tam o záchrannou akci. (Video: Seznam.cz)

Pokud lidstvo nezmění přístup k zemědělství a péči o lesy, za 100 let nebude na planetě jediný brouk, motýl či housenka. Východočeští ochránci přírody se proto nyní pokoušejí navrátit do krajiny více hmyzu. Koupili si proto od soukromníka kus vzácné lokality na Rychnovsku.

Článek

Každoročně na planetě zmizí 2,5 procenta hmyzích druhů a pokud to tak bude pokračovat dál, za 100 let nebude na Zemi jediný kus hmyzu, což bude mít fatální vliv na životní prostředí a také na lidstvo. S takovými závěry přišli výzkumníci Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney a Kris Wyckhuys ze zemědělské univerzity v Pekingu, kteří své poznatky publikovali v odborném časopise Biological Conservation. Široké veřejnosti jejich výzkum představil britský deník The Guardian.

Pro lidstvo je sice hmyz v mnoha případech obtěžující a hodný likvidace, avšak opylovává stromy a rostliny, které člověk využívá jako potraviny, a také slouží jako potrava ptákům či savcům. Jeho vyhynutí by proto znamenalo kolaps celého ekosystému.

Mizení hmyzu z krajiny zaznamenávají i čeští entomologové. Spolu s biology a Českým svazem ochránců přírody proto ve východních Čechách odkoupili část pozemků v přírodní rezervaci Zbytka na Rychnovsku, kde chtějí různými zásahy napodobit péči o krajinu před stovkami let. Jejich cílem je návrat hmyzu a rostlin, které z české krajiny mizí. Nákup dvou hektarů rezervace je první svého druhu v Česku. Peníze na odkoupení od soukromého vlastníka ochránci přírody vybírali mezi sebou i pomocí veřejné sbírky.

„Představuje to velikánský závazek, návratnost to pro nás má takovou, že tady zkoušíme dělat různé managementové zásahy a snažit se napodobit prostředí, které tady bylo. Předpokládáme, že se sem začnou vracet druhy zvířat i rostlin, které tady byly, ale už nejsou,“ říká botanik Michal Gerža.

Úbytek hmyzu ve střední Evropě je v posledních desetiletích obrovský. „Kolegové v Německu použili speciální sítě, do nichž hmyz lapali a zjišťovali tak jeho úbytek v krajině. Byl skoro 80 procent jedinců,“ popisuje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd. Za poslední století podle něj jen v Česku zmizelo pět až 15 procent druhů. „To je 1 500 až 3 tisíce živočišných druhů, které zmizely z naší republiky. Z toho, co zbývá, patří až třetina mezi ohrožené druhy. Pokud s krajinou něco neuděláme, časem pravděpodobně zmizí taky,“ upozorňuje entomolog.

Podle výzkumníků, kteří jsou autory šokující studie, je hlavním viníkem blížící se katastrofy intenzivní zemědělství, v němž se nadužívá pesticidů a insekticidů.

Vliv však má i péče o lesy a louky. „Jedna z hlavních příčin je stav našich lesů a jejich podob. Donedávna lidi hospodařili jinak než dnes. A ještě předtím, než přišel člověk, který lesy různě narušoval, tak tady byla velká zvířata. A také oheň, který podobu lesů ovlivňoval tím směrem, že nebyl hustý, ale byl pěkně prosvětlený, stromy měly dost prostoru, mohly rychle růst. Staré stromy potřebují dost světla a místa. V dnešních lesích už nefunguje nic, co by je prosvětlovalo, nepasou se tady ani divocí býložravci, ani domácí dobytek, lesy prakticky nehoří. Tím pádem jsou husté a většina organismů, ať rostlin či živočichů, v nich přežít dnes nedokážou,“ vysvětluje důležitost změny péče o lesy entomolog Čížek.

Spolu s kolegy si proto dělá naději, že změna managementu na dvouhektarové ploše ve Zbytkách navrátí přírodě původní ráz a druhy brouků a denních motýlů, kteří odtamtud zmizeli, se vrátí, rozmnoží a budou kolonizovat další lokality v okolí. I proto ochránci přírody shánějí peníze na nákup dalších míst, kde by rádi nejen rozmnožili hmyz a rostliny, ale také zajistili, aby tamní lesy a louky zadržovaly více vody, která je v současnosti v české krajině rovněž nedostatková.

Doporučujeme

Reklama