První měsíc anarchokapitalisty u moci: Sledovali jsme, jak zatřásl Argentinou

Reformní kroky vlády argentinského vůdce Mileiho patrně přinesly první reálné výsledky.

Server BNN na svých stránkách predikuje, že míra inflace za prosinec 2023, která byla původně odhadována na 45 %, se ustálila na 30 %. Ekonomové to připisují opatřením v oblasti veřejných financí, které zavádí ministr hospodářství Luis ‚Toto‘ Caputo.

„Argentinský prezident Milei během nedávného projevu ocenil Caputa za efektivní řízení ekonomické krize a zdůraznil, že dosažení inflační míry 30 % by bylo ‚skvělým číslem‘,“ připomíná server.

Co stojí za změnou dynamiky inflace, nyní zkoumají ekonomové. Zmiňují především devalvaci argentinského pesa (asi o 50 procent k americkému dolaru) a zrušení cenových regulací (například ceny benzinu), což vedlo k výraznému poklesu prodeje napříč různými sektory argentinské ekonomiky.

Prezident Javier Milei v sobotu navštívil dvě vědecké a vojenské základny v Argentinské Antarktidě. Více o území zde.

Během své návštěvy také slavnostně zahájil program na kontrolu plastového znečištění, píše agentura AP. Milei je přitom známý tím, že popírá klimatickou změnu. Přírodu chápe nový prezident jako překážku k podnikání.

„Chtějí si zachovat svá privilegia,“ má prezident Javier Milei jasno o motivaci politických odpůrců svých radikálních reforem. Podle argentinského listu La Nacion je označil také za „užitečné idioty“. Podle hlavy státu si opozice stěžuje na ořezávání svobod, ale když podobné kroky dělaly předchozí vlády, stejní politici se neozývali.

„Nebudeme o ničem vyjednávat, ale přijmeme zlepšovací návrhy,“ prohlásil Milei a naznačil, že někteří politici se chtěli nechat uplatit.

V podobném duchu se v neděli vyjádřil i klíčový muž jeho vlády – ministr vnitra Guillermo Francos. Podle něj nemá Argentina na dlouhé debaty o reformách čas.

„Pokud budeme o těch zákonech debatovat rok, do Argentiny nedorazí už ani peso, nikdo tady nebude investovat. A naše země potřebuje investice a příjem v zahraničních měnách,“ citoval ministra další argentinský deník Clarín.

Přes 500 muzikantů podepsalo veřejný dopis proti Mileiho reformám, informuje argentinský server Buenos Aires Times. Prezidentovy návrhy podle nich vážně poškodí argentinský hudební průmysl.

Mezi kritickými umělci jsou i legendy argentinské populární hudby, jako například držitel ceny Grammy Charly García, oblíbená zpěvačka Fabiana Cantilová nebo hudební skladatel Gustavo Santaolalla, držitel dvou Oscarů za hudbu k filmům Zkrocená hora a Babel. K signatářům patří i rocková skupina La Renga, jejíž hudbu Milei rád pouštěl na svých mítincích.

Umělci kritizují, že reforma počítá s uplatněním tržní logiky na hudební tvorbu. „Výsledkem uplatnění této logiky bude kulturní produkce, která má více společného se soutěží než s předáváním pocitů a hodnot,“ píše se v prohlášení.

Mileiho návrhy počítají se snížením rozpočtu pro Národní hudební institut i se škrty v oblasti kinematografie nebo divadla.

Do reforem Javiera Mileiho poprvé zasáhly argentinské soudy.

Jak na svých stránkách píše BBC, ve čtvrtek pozastavili soudci platnost reformy pracovního práva, již Milei zavedl prezidentským dekretem krátce po svém nástupu do funkce v prosinci loňského roku.

Změny, které zavedl, obratem napadly odbory s tím, že narušují základní práva zaměstnanců na ochranu před zaměstnavateli. Žalobu podala hlavní argentinská odborová federace – Všeobecná konfederace práce (CGT) s tím, že dekret je neústavní, protože změny jím zavedené neprošly parlamentem. Milei využil mechanismu, který může aplikovat v době přírodní či sociální katastrofy a díky němuž může pouhým dekretem měnit zákony. Soud ale uvedl, že v případě pracovního trhu nebyl prokázán stav nouze či naléhavosti.

Mileiho dekret říká, že se zkušební doba nově přijatého pracovníka prodlužuje ze tří na osm měsíců. Lidé propuštění z práci budou mít nárok na nižší odškodné. Ženám zkrátil mateřskou dovolenou.

„Očekává se, že se pan Milei proti rozhodnutí, které dočasně zmrazuje pracovní reformy, odvolá,“ píše autorka článku Vanessa Buschschlüter.

Argentinský prezident Javier Milei pokračuje ve svých rázných krocích. Nejnověji se ultrapravicový politik zaměřil na ozbrojené síly a vyměnil velení armády, námořnictva i letectva. Armádu od pondělí vede brigádní generál Alberto Presti, letectvo převzal kontradmirál Carlos María Allievi a v čele námořnictva stanul brigádní generál Fernando Luis Mengo, napsal ve středu server El País.

Kvůli změnám automaticky zamířilo do výslužby 22 generálů, třiadvacátým může být dosavadní náčelník generálního štábu. To jsou dvě třetiny velitelského sboru, poznamenal server s tím, že odstraněni byli velitelé spojení s předchozí vládou Alberta Fernándeze a jde o největší změny v armádě od čistky po nástupu prezidenta Néstora Kirchnera v roce 2003.

Podle některých analytiků tak Milei vyslal jasný vzkaz armádě, která zastává klíčové pozice na ministerstvu obrany. Například politolog Fabián Calle ale soudí, že rozhodnutí nemá žádný ideologický či politický podtext. Presti byl podle něj dosazen proto, že je mladý voják s dobrou image. Změny připisuje spíš Mileiově agendě. „Je to důležitá zbraň ve vládní strategii pro kontrolu hranic,“ míní.

Stovky opatření, jež za necelé tři týdny v úřadu argentinského prezidenta oznámil krajně pravicový politik Javier Milei, se týkají nejen ekonomiky či sociální oblasti, ale také ekologie. Podle španělského deníku El País či argentinského serveru Infobae budou změny znamenat krok zpět v ochraně životního prostředí a mohou způsobit větší odlesňování či ohrozit ledovce v Andách a Patagonii.

Druhý balík reforem, který tento týden poslal prezident Milei do parlamentu a který zahrnuje na 660 opatření, navrhuje změny také u tří zákonů týkajících se přírody. Jde o zákon o ledovcích, o lesích a o ochraně životního prostředí při pálení porostů.

„Přírodu chápe nový prezident jako překážku k podnikání, jím navrhované změny podporují rozšíření aktivit těžařských korporací a vytvoří prostředí, v němž stát nebude mít reálnou šanci kontroly,“ řekl deníku El País Sergio Federovisky, který byl do 10. prosince náměstkem ministra životního prostředí.

Argentina nevstoupí do rozšiřujícího se klubu národů BRICS, kam dostala pozvánku na summitu konaném letos v srpnu.

Jak píše na svých stránkách BBC, v dopise vedoucím představitelům uskupení – tedy lídrům Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – prezident Argentiny Javier Milei napsal, že revidoval rozhodnutí přijatá předchozí vládou. A že se zahraniční politika jeho vlády „v mnoha ohledech liší od politiky předchozí vlády“.

Země BRICS jsou považovány za protiváhu světa vedeného Západem. Milei během kampaně kritizoval některé členy, zejména Čínu či Rusko, že nerespektují práva jednotlivců.

Skupina vznikla v roce 2009 a někteří analytici v ní viděli sdružení států takzvaného globálního Jihu. Některé země ji vnímají jako alternativu k zavedeným mezinárodním institucím, kde mají silné slovo západní státy.

Argentinský prezident Javier Milei odeslal Kongresu reformní balík. Na stovkách stran popisuje rozsáhlé změny v daňovém systému země, ve volebním zákoně či správě veřejného dluhu.

Byznysový kanál BNN Bloomberg připomíná, že Mileiho čeká tvrdá bitva, protože reformní zákon vyžaduje schválení zákonodárci obou komor argentinského Kongresu. V nich má ovšem Mileiho koalice menšinu. Pro připomenutí - Mileiho La Libertad Avanza ovládá pouze 15 % křesel v dolní komoře a méně než 10 % v Senátu.

Předložený zákon obsahuje celkem 664 článků, které například umožní privatizace 41 veřejných společností, z politického systému odstraňují prezidentské primárky a na většinu vývozu zavádějí širokou 15% daň.

„Vláda také navrhla zvýšení vývozních daní pro sóju a její deriváty z 31 % na na 33 %. Argentina je největším světovým vývozcem zpracované sóji,“ podotýká agentura Reuters. „Reformní zákon dále zavádí daňové amnestie pro Argentince umožňující jim registrovat a repatriovat některá nehlášená aktiva, jako jsou akcie, kryptoměny a hotovost.“

Další část návrhu se zaobírá tím, jak nově spravovat dluh veřejných financí. Odstraňuje omezení, která byla doposud uplatňována na vydávání státních dluhopisů v zahraničí. Ruší také podmínky, které dosud svazují možnosti restrukturalizovat veřejný dluh.

V části týkající se volebních systémů Milei navrhuje změnit parametry poměrného (proporčního) volebního systému. Mandáty jsou rozdělovány tak, aby strany či kandidáti získávali křesla v poměru k počtu získaných hlasů. Nyní je k získání křesla potřeba 161 tisíc hlasů, nově to bude 180 tisíc, což by podle analytiků oslovených Reuters dalo větší moc do rukou politiků z lidnatých provincií typu Buenos Aires.

Mezi kontroverzní části reformy pak patří požadavek na převedení části legislativní moci na prezidenta do 31. prosince 2025, s možností prodloužení o další dva roky.

Argentina zažila ve středu další protivládní protest. Členové odborového svazu Všeobecné konfederace práce (CGT) a jejich sympatizanti demonstrovali v ulicích hlavního města proti opatřením, která před Vánoci vyhlásil prezident Javier Milei. Milei chce rázně omezit vliv státu na argentinskou ekonomiku, vykročil k privatizaci státních společností a osekání dotací. Agentura EFE uvádí, že balík opatření Mileiho kabinetu bude pravděpodobně řešit soud. Právě na něj se hodlají odbory obrátit.

Podle agentury EFE chystá prezident Milei další výnos, který by vyhlásil v zemi mimořádný ekonomický stav do konce roku 2025.To by vládě a prezidentovi dovolilo vládnout s menší kontrolou parlamentu a omezenějšími možnostmi zákonodárců zasahovat do rozhodování exekutivy.

Mileiova strana Svoboda postupuje nemá v parlamentu většinu a prezident, který je označován za anarchokapitalistu, se musí spolehnout na podporu umírněnější pravice, jejíž představitelé však spolupracují s Mileiem na vládní úrovni.

Nově zvolený libertariánský prezident Argentiny Javier Milei ve středu ohlásil změnu ekonomického systému země. Za pomoci svých prezidentských pravomocí hodlá deregulovat na všech frontách.

Deutche Welle uvádí, že Milei hodlá změnit či zcela zrušit více než 300 nařízení, která nyní svazují ekonomické fungování země. Změny se dotknou pracovního práva stejně jako turismu, internetových služeb, farmaceutického průmyslu, výroby vína, ale i zahraničního obchodu či bydlení.

V argentinském hlavní městě se hroutí trh nájemního bydlení. Než by pronajímali v místní měně, nechávají majitelé raději jeden z každých sedmi bytů prázdný. Může za to trojciferná inflace, která svírá zemi, přísná regulace a příliv dolarově placených cizinců.

V aktuálním článku o tom píše list Financial Times (FT), který připomíná, že nezvladatelná inflace byla jedním z hlavních faktorů, které vedly ke zvolení radikálního libertariánského ekonoma Javiera Mileie prezidentem Argentiny. Milei slíbil voličům „šokovou terapii“, která vyřeší inflací rozloženou ekonomiku.

Jedním z projevů je právě kolaps trhu s bydlením. S tím, jak rychle se znehodnocuje národní měna peso, nejsou pronajímatelé s to nastavit – a spolehlivě vymáhat – nájemné.

V tuto chvíli je tak v Buenos Aires prázdných 228 500 z celkových 1 586 200 bytů. FT získaly tato čísla od argentinského Centra pro výzkum rozvoje Cedes, jehož výzkumníci pracují s daty státního energetického regulátora. Ten považuje za prázdné ty byty, které spotřebovávají méně elektřiny, než je zapotřebí k napájení ledničky.

„Tato čísla, která byla posbírána předtím, než znovu strmě poskočila inflace, jsou oproti stejnému období před rokem vyšší o 14 % . A jsou také o 57 % vyšší oproti roku 2018,“ píše autorka zprávy Ciara Nugentová.

Navzdory tomu, kolik bytů je prázdných, je pro obyvatele Buenos Aires prakticky nemožné sehnat si nájem.

Novinářce se svěřil například administrativní pracovník Gastón Levy. Od dětství žije v módní čtvrti plné kaváren Palermo. Smlouvu na svůj aktuální pronájem uzavřel v roce 2021, kontrakt mu končí v únoru a majitel ho nehodlá prodloužit. Za byt platí 46 tisíc pesos měsíčně, tedy asi 1300 korun.

„Nájmy stoupají rychleji než inflace. Dnes se většina normálních jednopokojových bytů ve městě pronajímá zhruba za 400 tisíc pesos (přes 11 tisíc korun),“ řekl devětatřicetiletý Levy.

Jeho plat činí 250 tisíc pesos měsíčně (cca sedm tisíc korun). A vlivem inflace se hodnota mzdy propadla za posledních 12 měsíců zhruba na 70 procent. Pokud by své peníze směnil na dolary na černém trhu, což činí většina Argentinců ve snaze ochránit své peníze, dostal by zhruba 250 dolarů (tedy 5600 korun).

„Navíc pronajímatelé vyžadují, abych platil dolary, což je pro mě nemožné, protože hodnota dolaru neustále roste. Pokud něco nenajdu, budu se muset přestěhovat k rodičům.“

Připomínáme, že prezident Milei a jeho kabinet jako jeden z prvních kroků oznámili devalvaci měny. Oficiální směnný kurz skočil zhruba ze 400 pesos za dolar na 800 pesos. „Očekává se, že tato devalvace podnítí měsíční inflaci, která podle ekonomů vzroste z listopadových 12,8 % až na 30 % v lednu,“ doplňuje autorka zprávy.

Podle informací listu La Nación vláda o víkendu dokončila poslední detaily na speciálním „dekretu o nezbytnosti a naléhavosti“ (DNU). Materiál má mít více než 200 stran a sloužit bude k deregulaci mnoha ekonomických, pracovních a státních oblastí, nevyjímaje úpravy ve fungování státu.

Jde o zvláštní druh nařízení vydávaného argentinským prezidentem, jenž na rozdíl od běžných dekretů, které se v Argentině používají k tvorbě předpisů, má sílu zákona. Jakmile prezident DNU vyhlásí, vstupuje v platnost téměř okamžitě; poté ho musí národní kongres přezkoumat a rozhodnout, zda bude moci zůstat v platnosti, či nikoliv.

Zdroje, se kterými hovořil bulvární web Crónica, tvrdí, že dosavadní prohlášení ministra hospodářství Luise Caputa nejsou „nic v porovnání s tím, co přichází, což je mnohem hlubší změna ve správě země“, jak ji Argentinci znají.

Vyhlídky argentinských občanů ale nejsou úplně růžové. „S nárůstem cen masa o 60 procent během několika dní, 1500 pesos za kilo chleba a 600 pesos za litr mléka, bude průměrný člověk jíst polentu, nudle a rýži,“ cituje web Página 12 bývalého ministra sociálního rozvoje Daniela Arroyoa.

Ten zároveň varoval třeba před dětskou podvýživou, která vlivem opatření a vysokých cen může nastat, nebo možným následným zadlužením rodin.

Konzultant Hugo Haime ze společnosti Haime y Asociados pak za klíčový okamžik označil březen, kdy začínají školy a je třeba uhradit výdaje navíc. „Je to vždy těžký měsíc. V současné době je velká část schopna vydržet, protože obdrží bonus. V březnu to ale bude velmi silné a dostaví se citelné zklamání,“ podělil se o své myšlenky odborník.

Když Javier Milei před dvěma lety kandidoval na poslance, slíbil, že každý měsíc daruje svůj plat, aby se odlišil od vládnoucí politické třídy, která podle něj měla jen využívat svých privilegií. Vylosovaný výherce tomboly si tak díky němu přišel na 2,1 milionu argentinských pesos, což činí zhruba 60 tisíc korun.

„Toto je poslední losování mého platu jako poslance, protože jsem si teď sehnal jinou práci,“ sdělil Milei během živě vysílaného videa na instagramu, kde se mimo jiné pochlubil novou kanceláří.

Nový argentinský prezident také vyzval své občany, aby se nenechali unést pesimismem po drastických ekonomických opatřeních, která tento týden oznámila jeho vláda. Znovu také prohlásil, že je odhodlán skoncovat s vysokou inflací v zemi.

Podle listu La Prensa za tímto účelem chystá na příští týden další sadu opatření, díky kterým se začnou rýsovat první obrysy strukturálních reforem, které Milei sliboval voličům během kampaně.

Podle oficiálních zdrojů Milei také příští týden očekávaně svolá mimořádné zasedání národního kongresu, aby se během léta zabýval různými návrhy zákonů, mezi nimiž je i žádost o přenesení pravomocí na výkonnou moc.

Argentinská vláda připravila tvrdší postihy proti protestům, při kterých demonstranti zablokují silnice či chod firem.

Opatření představila ve čtvrtek ministryně bezpečnosti Patricia Bullrichová, píší agentury AFP a EFE.

V zemi se očekávají protesty v souvislosti s opatřeními, která zavádí vláda nového ultraliberálního prezidenta Javiera Mileie, aby zkrotila trojcifernou inflaci. Mnohá z nich jsme popsali v příspěvcích v předchozích dnech.

Bullrichová podle EFE prohlásila, že vláda nedovolí obsazení ulic či přerušení chodu podniků demonstracemi. Policie podle ní použije sílu, která bude „přiměřená vzdoru“ demonstrantů.

Organizátorům protestů, při kterých nastane blokáda silnic či dopravy, pak bude hrozit, že budou muset uhradit náklady na policejní zásah. Bullrichová chce také zavést postihy pro rodiče, kteří si na demonstraci vezmou s sebou nezletilé dítě. „Budou tu tvrdé důsledky pro ty, kteří použijí své děti jako štíty,“ řekla ministryně.

Dění v Argentině se – možná překvapivě – dostalo i na výroční tiskovou konferenci ruského vládce Vladimira Putina (sledovali jsme zde). Prezident dostal otázku, co si myslí o plánu Buenos Aires opustit vlastní měnu peso a přejít na dolar.

Vladimir Putin logiku nových argentinských úřadů přejít na dolar označil za pochopitelnou, ale „jde o významnou ztrátu suverenity“.

Argentina by nebyla první zemí v Jižní Americe, která se rozhodla pro přechod k dolaru. Ekvádor tak učinil v roce 2000.

Prezident Argentiny Javier Milei, který podle odborníků usiluje o syntézu rakouské ekonomické školy a monetarismu, už přiznal, že pro plnou dolarizaci argentinské ekonomiky by potřeboval finanční injekci 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun). Takové peníze ale Argentina ve svých rezervách nemá.

Dolarizace představuje pro Argentinu riziko také kvůli její závislosti na vývozu komodit. Export sóji, kukuřice nebo pšenice, které patří mezi hlavní položky argentinského zahraničního obchodu, je konkurenceschopnější, pokud se může opřít o slabší peso. Kýžená stabilita v podobě dolaru tak nebude zadarmo.

A závěrem jeden citát, který připomíná, co si Milei myslí o národní měně. Takhle se vyjádřil v jednom rozhlasovém pořadu: „Peso je měnou, kterou vydává argentinský politik, a proto nemá ani hodnotu výkalu, protože tento odpad nemůže posloužit ani k hnojení.“

Argentinská média s odkazem na své zdroje v prezidentském paláci informují, že se Javier Milei obrátil dopisem na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s žádostí o zahájení přístupových rozhovorů. A to „co nejdříve“.

OECD je mezivládní organizace 38 ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.

Milei v dopise podle agentury Reuters napsal, že cílem jeho země je „aktivně obnovit“ proces přistoupení k členství v OECD. A že se Argentina „těší na splnění budoucích kroků v rámci této cesty“.

Jihoamerická země poprvé požádala o členství v OECD v roce 2016 za vlády Mauricia Macriho. Poté, co úřad převzal o tři roky později Alberto Fernández, byl však proces zmrazen.

Z Mileiho dopisu vyplývá, že přístupové rozhovory povede ministryně zahraničí Diana Mondinová. Ta už dříve pro Reuters uvedla: „Bude to extrémně dlouhý proces, bude to obtížné. Ale musíme se držet pravidel zemí, které jsou mnohem vyspělejší než my.“

Trhy s opatrností přivítaly první podrobnosti plánu prezidenta Mileiho na ozdravení ekonomiky. Agentura Reuters citovala experta na argentinskou ekonomiku Bruna Gennariho z KNG Securities, podle kterého jsou reakce pozitivní: „Argentina předvedla masivní fiskální úsilí se škrty ve výdajích o tři procentní body HDP a dodatečnými rozpočtovými příjmy ve výši 2,2 % HDP.“

Dluhopisy v amerických dolarech, které vydává argentinská vláda a které jsou dostupné pro mezinárodní investory na světových finančních trzích, posílily o více než dva centy. Akcie argentinské státní ropné společnosti YPF kótované v USA vzrostly v předtržním obchodování asi o procento.

Připomínáme, že nový kabinet přistoupil k devalvaci měny o více než polovinu, směnný kurz byl nově stanoven na 800 pesos za dolar.

Šestiměsíční forwardy, tedy termínované kontrakty na nákup či prodej v daném období za dohodnutý kurz, byly stanoveny na 1022 pesos za americký dolar. U ročních forwardů jde o částku 1687 pesos za dolar.

Peso se propadlo i na krypto burzách. Cena jednoho tetheru – kryptoměny navázané na americký dolar – spadla z maxima 1175,90 argentinského pesa na 1147,50 ve 12:10 Greenwichského času.