Putinovi položil dotaz „druhý Putin“. Odmítl zvěsti o dvojnících

Každoroční tisková konference skončila. Putin dnes v přímém přenosu, který vysílaly ruské televize, mluvil déle než čtyři hodiny. Putin se podle agentury TASS vyjádřil za tuto dobu k více než 80 žádostem a dotazům obyvatel a novinářů. Několik hodin trvala i předchozí Putinova vystoupení.

Putinovo vystoupení je určeno především domácímu publiku a slouží prezidentovi spíše jako příležitost ukázat zájem o řešení problémů obyčejných ruských občanů a upevnit autoritu před březnovými prezidentskými volbami.

Putin také reagoval na probíhající debaty o tom, že by v zemi mohl být brzy zaveden celostátní zákaz potratů.

„Existuje nyní nějaký zákaz?“ zeptal se ironicky. „Náš demografický problém by byl vyřešen, kdyby se těhotné ženy rozhodly zachovat život dítěte,“ poznamenal, přičemž stále trval na tom, že podporuje reprodukční práva žen.

Ruský parlament v současnosti projednává návrh zákazu potratů na soukromých klinikách. Ve státních zařízeních přitom může být těžší si právo na potrat vydobýt, ženy musí také před zákrokem absolvovat konzultace s lékařem. V Rusku v posledním roce přitvrdila protipotratová rétorika a mnoho úředníků nebo jiných veřejně známých osob se vyslovilo pro omezení potratů.

Že se jedná o perfektně připravenou show, dokládá i poslední host, který se Putinova projevu zúčastnil. Replika ruského prezidenta vytvořená umělou inteligencí se jej ptala na technologické hrozby i spekulace o jeho možných dvojnících.

„Tohle je můj první dvojník,“ reagoval ve vtipu Putin.

Dotazy veřejnosti směřovaly také ke zdražování potravin, konkrétně vajíček. Putin se za zvyšující se ceny omluvil a poznamenal, že on sám snídá každý den 10 vajec. V žoviálním rozpoložení pokračoval i dále.

„Nedávno jsem mluvil s ministrem zemědělství a ptal jsem se ho, jak je na tom s vejci. Řekl, že je všechno ‚skvělé‘,“ na což publikum propuklo v smích. V ruštině se totiž slovo „vejce“ používá jako dvojsmyslné označení pro varlata.

Novinářka z deníku The New York Times Valerie Hopkinsová poděkovala Putinovi za to, že umožnil západním novinářům zúčastnit se letošní tiskové konference, na což on zareagoval slovy: „Jsem člověk demokratických hodnot.“

Dotaz pak směřoval na uvěznění amerického novináře Evana Gershkoviche. „Chceme se dohodnout, ale tato dohoda musí být výhodná pro obě strany,“ řekl Putin k jednání s USA o osudu reportéra The Wall Street Journal a také amerického občana Paula Whelana.

Mezi odborníky, kteří dlouhodobě sledují dění v Rusku, panují ohledně dnešního Putinova projevu rozpaky.

„Upřímně si říkám, jaký to má smysl. Ukazuje se to podle mě jako nebývale marná akce, mimo promítání spousty lidí z fronty na obrazovce. I tak Putinovi chybí snaha vyjádřit nějaké opravdové (tj. předstírané opravdové) nadšení, natož empatii,“ komentoval Putinův projev britský historik a expert na Rusko Mark Galeotti.

Každoroční konferenci chystá Kreml dlouho dopředu a svým způsobem jde také o show. Putin tak odpovídá i na video dotazy, které mají pocházet přímo z fronty nebo okupovaných území.

Skupina dětí z Krymu si tak na nahrávce stěžuje na špatný stav jejich tělocvičny, zatímco je Putin uklidňuje, že vláda v budoucnu do „nových ruských teritorií“ investuje. Podobné záběry a dotazy zvenčí jsou opět součástí konference po několika minutách. Několik vojáků, kteří se údajně nacházejí na Donbasu a za nimiž se ozývají výstřely, se pak s plackami s tváří Putina na hrudi ptá, jak bude probíhat poválečné začlenění veteránů do společnosti.

Zpravodajka listu Financial Times Polina Ivanova vyzdvihla několik kritických otázek pro Putina, které se objevily v sále, kde prezident odpovídá.

„Proč se vaše realita liší od té naší?“ zní jedna z nich. „Pane prezidente, kdy bude skutečné Rusko vypadat jako to v televizi?“ ptá se další údajný tazatel.

Zdánlivě kritické dotazy se v pořadu Přímá linka na Putina objevovaly vždy. Mají navodit dojem diskuze a ukázat, že se šéf Kremlu umí vypořádat i s nepříjemnými poznámkami.

K otázce ohledně obnovení vztahů s Evropskou unií se Putin vyjádřil negativně.

„K těmto akcím nás donutili oni. Spojené státy to zorganizovaly a Evropa to hraje s nimi. Jak s nimi můžeme budovat vztahy? Dělají rozhodnutí, která škodí jim samotným. Takto se chovají téměř všichni kromě (slovenského premiéra Roberta) Fica a (maďarského premiéra Viktora) Orbána,“ řekl Putin. Zmíněné středoevropské politiky pak označil za nacionalistické.

Naopak zmínil, že je Moskva připravena obnovit vztahy se Spojenými státy, které jsou podle něj důležitou zemí. Žádné konkrétní podmínky pro zahájení rozhovorů ale zatím neexistují, dodal.

Putin prohlásil, že ukrajinská letní protiofenziva neuspěla v žádné části bojiště. Za její poslední záchvěv považuje průnik ukrajinských vojáků na levý, tedy Ruskem kontrolovaný břeh Dněpru v Chersonské oblasti.

Ruský prezident předpokládá, že ukrajinská armáda z vesnice Krynky v tomto regionu brzy zase odejde. Podle něj tam zemřely desítky ukrajinských vojáků, zatímco Rusko mělo pouze zraněné.

Komentář redakce:

Putinovo zhodnocení situace na bojišti v podstatě odpovídá tomu, jak ho popisují nezávislé zdroje. Ukrajinská armáda během protiofenzivy osvobodila pouze okolí Robotyne v Záporožské oblasti a v dalších úsecích fronty ruskou obranou nepronikla. V posledních týdnech jsou aktivnější naopak ruští vojáci a útoky by mohli ještě zintenzivnit (více zde).

Co se týče levého břehu Dněpru, ukrajinští vojáci si tam vybudovali poměrně stabilní pozice, ale zároveň se dostali do situace, kdy pro ně jakýkoli další postup bude nevýhodný. Rusko má ale v oblasti méně zkušené vojáky, a tak se další vývoj bojů dá jen těžko odhadovat. Situaci jsme podrobněji rozebírali v tomto textu.

Během Přímé linky, jak se tradiční tiskové konferenci říká, padl dotaz i na další mobilizaci. Podle Vladimira Putina nebude nutná, jelikož ruská armáda najala 480 tisíc lidí, kteří zamíří na frontu. „Příliv těch, kteří chtějí bránit svoji zemi se zbraní v ruce, se nezastaví,“ pravil Putin s tím, že denně naverbují 1500 lidí.

Komentář redakce:

Spekulace o dalším kole mobilizace se vedou v Rusku už několik měsíců. Pro Kreml jde přitom o velmi tenký led. Částečná mobilizace, kterou Putin loni v září vyhlásil, se na ruské poměry setkala s hlasitým odporem. Z Ruska uprchly do sousedních zemí statisíce lidí a v ulicích se po několika měsících od začátku invaze ozývaly opět protestní hlasy.

Ačkoliv se vlna nesouhlasných hlasů po čase uklidnila, nespokojenost s nasazením převážně mladých mužů a s nedostatky v ruské armádě přetrvává. Ruské ztráty ve válce jsou vysoké, jak potvrzují aktuální informace amerických zpravodajských služeb, které získala CNN. Moskva tedy potřebuje neustálý přísun dalších bojovníků.

Specialista na Rusko Pavel Havlíček nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že do jarních prezidentských voleb je skutečně další mobilizace nepravděpodobná. „Pro všechna období před volbami v Rusku, a to minimálně od roku 2011 a masově zmanipulovaných a následně také zpochybněných voleb do dolní komory ruského parlamentu Státní dumy, platí, že ruský režim je velmi opatrný a vyhýbá se radikálním krokům,“ podotkl Havlíček.

Netrvalo dlouho a přišla řeč i na agresi vůči Ukrajině. Putin prohlásil, že mír bude, až Rusko dosáhne „svých cílů“, které se nemění. Zmínil odzbrojení a „denacifikaci“. Kreml ostatně Ukrajinu dlouhodobě líčí jako zemi nacistů a jedná se o jednu ze záminek, proč na ni zaútočil.

Putin rovněž podotkl, že Kyjev momentálně vše dostává zadarmo, ale podpora ze Západu podle všeho slábne. Prohlášení přišlo v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledal ve Spojených státech podporu.

Tématu jsme se věnovali obšírně v tomto textu.

„Hlavním úkolem je posílit suverenitu Ruska,“ zněla první slova Vladimira Putina. Putin pak dodal, že jedním z jeho hlavních úkolů jako prezidenta je „zajistit bezpečnost na ruských hranicích, obranyschopnost a práva svobod občanů“. Zopakoval, že hlavním cílem „speciální operace“ na Ukrajině je denacifikace země.

V počátcích své řeči obvinil také Kyjev z toho, že odmítá jednat o příměří. „Pokud Ukrajina nechce jednat o demilitarizaci, Rusko přijme jiná opatření,“ dodal. Kyjev přitom opakovaně deklaruje, že bude jednat o míru pouze v případě, že Rusko navrátí všechna území, která obsadilo od roku 2014.

Komentář redakce:

Putin opakuje svou tradiční propagandu o tom, že na Ukrajině vládne nacistický režim. To není pravda. Krajně pravicové strany byly kdysi zastoupené v ukrajinském parlamentu, ale nevstoupily do vlády.

„Neonacismus je na Ukrajině samozřejmě do jisté míry přítomen, ale skutečně i dle výsledků ve volbách, tedy jasného vyjádření vůle občanů a jejich názoru, je jejich vliv velmi omezený, a pokud se někde projevuje, tak spíše lokálně. I v rámci zastoupení v obcích je účast radikálních stran na komunálním dění marginální,“ podotkl před časem v rozhovoru pro Seznam Zprávy historik Tomáš Řepa.

Moderátoři zmiňují, že přišly tisíce dotazů pro prezidenta. Jsou mezi nimi prý i takové, které se týkají „speciální vojenské operace“, jak Kreml označuje invazi na Ukrajinu.

Putin, který si s sebou přinesl žlutou složku, ale zpočátku mluvil hlavně o zvyšování penzí či délce dožití.

Tiskové konferenci přihlíží podle televizního kanálu Rossija 24 na 600 lidí, jsou prý mezi nimi i novináři z „nepřátelských“ zemí.

Vladimir Putin minulý týden oznámil záměr kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách, které se mají konat v polovině března. Už nyní je ale jasné, že volby vyhraje.

„Určitě se nedá pochybovat o tom, že Vladimir Putin tyto volby opět vyhraje. Režim si tento výsledek takříkajíc pohlídá a bude se snažit vykreslit podporu pro prezidenta jako silnou a ruskou společnost jako v této otázce jednotnou,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy analytik Pavel Havlíček z AMO.

Putin je u moci už více než 23 let. Březnové prezidentské volby budou první od změny ruské ústavy, která Putinovi fakticky umožnila kandidovat už potřetí za sebou. Celkově se pak bude o funkci ucházet už popáté.

Půjde o první každoroční proslov zahrnující otázky z řad běžných Rusů od začátku války na Ukrajině. Nedá se přitom ale očekávat, že by dotazy, kterých přišlo podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova přes milion, prezidenta zaskočily a týkaly se potenciálně palčivých témat.

V zemi totiž s blížící se zimou a bezvýchodnou situací na Ukrajině sílí, alespoň podle nezávislých průzkumů, nespokojenost s vedením války. Právě Putinova speciální operace bude představovat jedno z hlavních témat proslovu.