Déšť přišel na poslední chvíli. Sucho bude Španělsko zažívat čím dál častěji

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Torzo kostela, které odhalila klesající hladina přehrady Sau nedaleko Barcelony, se loni stalo jedním ze symbolů historického sucha ve Španělsku. Dnes už kolem špičky jeho věže opět jezdí lidé na kajacích.

Země na jihozápadě Evropy se letos na jaře dočkala po téměř čtyřech letech vydatných srážek a vyschlé přehrady se opět naplnily vodou. Španělsko se tak dostalo z nejhorší fáze sucha, které silně dopadlo zejména na Katalánsko, kde musely úřady už loni v únoru vyhlásit stav nouze a zavést přísná omezení na spotřebu vodu.

Březnové srážky, které dosáhly mimořádné úrovně, úřadům umožnily zmírnit restrikce, jež místním - a zejména pak farmářům - komplikovaly život. Zároveň s sebou ovšem přinesly bleskové záplavy, které stovky lidí vyhnaly z domovů.

Podle klimatologa Daniela Argüesoa, který působí na Univerzitě Baleárských ostrovů, se vyprahlá krajina dočkala deště za pět minut dvanáct, v budoucnu už ale takové štěstí mít nemusí.

„Když déšť nepřijde ve správnou chvíli a na poslední chvíli nás nezachrání, dostaneme se do velmi dramatické situace, která může mít dalekosáhlé důsledky,“ varuje Argüeso v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Rekordní období sucha ve Španělsku vystřídaly záplavy. Jsou výkyvy stále extrémnější? Lze nestálost počasí na Pyrenejském poloostrově připsat změnám klimatu?

Z principu vyplývá, že v budoucnu by se to mohlo zintenzivnit a mohli bychom zažívat častěji sucha a intenzivnější srážky. Pravdou ovšem je, že je to tak proměnlivé, že je těžké z toho něco vyvodit. Proto v tuto chvíli nejsme schopni to zcela připsat klimatické změně. Zřejmě jde spíše o kombinaci více věcí.

Často říkám, že výkyvy počasí jsou pro Španělsko požehnáním a prokletím zároveň. Přináší nám krásné slunečné počasí, ale také to něco stojí - přichází s tím dlouhodobá sucha. A pak rázem dojde na déšť.

Sucho ve Španělsku, jak ho loni na jaře zachytil fotoreportér Seznam Zpráv Michal Turek:

Během první poloviny března spadl ve Španělsku více než dvojnásobek srážek, než je v tomto období obvyklé, jak vyplývá z údajů národní meteorologické agentury AEMET. O jak nezvyklý jev se jedná?

Nejen v Katalánsku, ale i v mnoha dalších regionech na jihozápadě byl březen výjimečný. Co se týče obvyklého gradientu srážek, na severozápadě jich spadne více a na jihovýchodě je více sucho. Teď se to obrátilo. Většina Pyrenejského poloostrova i Baleáry zažívaly deště. Bylo to poměrně výjimečné - řada stanic naměřila v březnu historické maximum srážek.

Není to nutně špatně. Na mnoho regionů, kde se srážky rozprostřely do celého měsíce, to mělo pozitivní dopady. Dostaly možnost opět naplnit vyschlé přehrady. Problém ale nastával ve chvíli, kdy se srážky soustředily do několika málo dní. Regiony, kde k tomu došlo, zažívaly záplavy.

Jaký měly nedávné srážky vliv na sucho?

Zmírnilo to mnoho problémů a v řadě regionů mohli zrušit omezení, která do té doby platila. Existují ale sucha různých měřítek a druhů - hydrologická, zemědělská…

Pravděpodobně to neukončilo všechny druhy sucha, dalo nám to nicméně zdroje vody na další zhruba rok, takže jsme teď zabezpečení.

Problém spočívá v tom, že když na deště došlo, už jsme byli ve velmi dramatické situaci. Nemyslím, že si lidé uvědomují, jak dramatické to bylo. Nejen letos, ale i loni těsně před létem jsme byli v situaci, kdy platila velmi přísná omezení. V Katalánsku v té době nepršelo, ale trochu srážek spadlo v ostatních regionech, což nás zachránilo.

Něco podobného se stalo i teď v březnu. V mnoha regionech panovala opravdu dramatická situace. Déšť přišel na poslední chvíli. Stejné to bylo u několika posledních such - déšť, který jsme tolik potřebovali, se objevil za pět minut dvanáct.

Ale to nemusí nutně platit pro budoucí sucha. Neměli bychom výkyvy mezi suchy a deštěm brát na lehkou váhu. Když déšť nepřijde ve správnou chvíli a na poslední chvíli nás nezachrání, dostaneme se do velmi dramatické situace, která může mít dalekosáhlé důsledky.

Lze říci, že období sucha je po příchodu mimořádných jarních srážek u konce?

Nelze. K tomu, abychom mohli říct, že období sucha skončilo a jsme v bezpečí, jsou zapotřebí dlouhodobější jevy. Pokud zažijeme léto bez deště a pršet nebude ani na podzim, kdy tu spolu s jarem máme srážky nejčastěji, ocitneme se opět ve špatné situaci.

Jaké jsou předpovědi na léto? Dá se určit, zda Španělsko čekají další sucha nebo jiné extrémní podmínky?

Národní služba pravidelně vydává sezonní předpověď. Obvykle jsou ale velmi obecné, protože je opravdu těžké předpovědět, jaké léto bude.

Léta bývají ve většině Španělska a Portugalska velice suchá. I kdyby letos bylo deštivé, nemůžeme očekávat, že získáme dostatek zásob vody. Bude se zřejmě jednat o velmi ojedinělé události, které nebudou generovat tolik srážek, aby výrazně zahýbaly s vodními zdroji.

A navíc, dříve než v září je opravdu těžké předvídat, jak to nakonec bude. Nespoléhal bych tedy na letní srážky. Spíše bych doufal, že začátek podzimu, který velkou měrou vytváří naše vodní zdroje, bude deštivý. Nyní je ale příliš brzy na to to předvídat.

Bude Katalánsko, potažmo celé Španělsko, do budoucna zažívat extrémní sucha častěji?

Výkyvy mezi suchem a dešti jsou přirozeným rysem španělského klimatu. Je ale pravděpodobné, že se to v budoucnu ještě zintenzivní. Modely předpovídají, že sucha budou v budoucnu přetrvávat a vyskytovat se častěji.

Má to jasný důvod. Bouře se přesouvají směrem na sever. Střední a severní Evropa se stává vlhčejší. Jih se naopak dostává do situace, kdy je mnohem náchylnější k suchu.

Jaké poučení si Španělsko může vzít ze zkušenosti se suchem z posledních let? Co může udělat proto, aby se na další podobnou epizodu lépe připravilo a dokázalo si s ní snadněji poradit?

Jelikož jsou u nás přechody z deštivých do suchých podmínek běžné, máme tendenci zapomínat, jaké to bylo, když bylo sucho. Jak už jsem říkal, mnohokrát jsme byli zachráněni na poslední chvíli. Musíme mít ale na paměti, že příště to tak být nemusí.

Měli bychom se pokusit zavést plány na snížení spotřeby vody v obdobích, jako zažíváme teď, abychom byli připraveni na období sucha. Mám pocit, že právě teď je vhodná chvíle, abychom o tom přemýšleli, protože naše přehrady jsou plné, a tak jsme schopni s vodou hospodařit lépe než v situaci, kdy je sucho a nemáme mnoho možností.

Ponaučení, které bychom si z toho měli vzít, je, že se to bude opakovat, že tím budeme procházet znovu bez ohledu na klimatickou změnu. Jen musíme být lépe připraveni, aby na nás tato sucha neměla tak negativní dopad. Musíme počítat s možností, že déšť nemusí přijít, když je ho potřeba nejvíce.

Španělsko v reakci na dlouhodobý nedostatek srážek navýšilo investice do výstavby závodů na odsolování mořské vody. Může být podle vás tato metoda receptem na řešení problémů?

Nevidím to jako definitivní řešení, ale může to částečně pomoci. Je to ovšem energeticky nákladné. Lze využít solární energii, ale i tak to bude stát peníze. Zadarmo to není ani z hlediska ekologického dopadu. Navíc to není dostatečně efektivní pro zásobování vodou celé země.

V pobřežních oblastech to může být řešením pro případ nouze, ale nemyslím si, že je to definitivní řešení pro celou zemi. Je to jedna z variant, kterou je třeba zkombinovat s ostatními, včetně lepšího hospodaření s vodou.

Španělsko, zejména pak katalánská metropole Barcelona, v poslední době hlasitě upozorňuje na dopady nadměrného turismu. Ty se dotýkají nejen místních obyvatel, ale také životního prostředí. Mělo by podle vás dojít k nějakým změnám v souvislosti se suchem a jinými extrémy počasí?

Má to několik úrovní. Z technického hlediska je důležité přinejmenším zajistit, aby se voda využívala efektivněji. Turisté jí běžně spotřebují násobně více než místní. Měli bychom to lépe sladit, aby byla větší rovnováha.

Žiji na Mallorce a vidím to každý den, takže mohu poskytnout i osobní pohled. Mám za to, že bychom se měli více zabývat obrovským množstvím lidí, kteří přicházejí a využívají zdroje v oblastech, kde jsou přirozeně omezené. Musíme najít způsoby, jak obě tyto věci v budoucnu sladit.