Hlavní obsah

DJ ve válce s Rusy: V boji muž proti muži jsou slabí

Foto: Instagram/detcom

V armádě má přezdívku DJ. Na chersonské frontě slouží od dubna.

Reklama

O jižní frontě se často mluví jako o té, kde se Ukrajinci snaží vytlačit ruské okupanty z dobytých území. Jaká je realita, přibližuje pro Seznam Zprávy v exkluzivním rozhovoru Detcom, nyní člen teritoriální obrany.

Článek

Život ukrajinského DJe a producenta se v polovině února rapidně změnil, Rusko napadlo Ukrajinu a on se rozhodl zůstat a bojovat proti agresorům. Mixážní pult vyměnil za samopal a taneční kluby za zákopy. Muž v černých brýlích se představuje jako Detcom.

Bránit svoji zemi se rozhodl v prvních dnech invaze. Zúčastnil se bitev na předměstích Kyjeva, odkud se svou jednotkou například zajišťoval evakuaci obyvatelstva přes známý zničený most v Irpini. V posledních měsících působí na jihu země v okolí okupovaného města Cherson, kde s jednotkou zajišťují obranu.

V rozhovoru nechává nahlédnout, jak vypadá život v zákopech. Mluví o tom, zda je v silách ukrajinské armády vést v oblasti rozsáhlou útočnou operaci. A také o partyzánech, kteří v oblasti působí.

Můžete na úvod přiblížit, kde se nyní nacházíte?

Od začátku dubna se nacházíme na chersonském směru. Přesné místo pochopitelně nebudu říkat.

V jaké jednotce působíte?

Jsem člen jednotky teritoriální obrany. S týmem jsme se zúčastnili bojů o Irpiň a Buču. Když velení uznalo, že bitva o Kyjev je zdárně u konce, tak jsme byli převeleni sem na jih.

Co je obsahem vaší práce na chersonské frontě?

V současnosti jde o opevňování a upevňovaní fortifikace. To znamená příprava obrany určitých lokalit. Dále je to pak součinnost v boji s dalšími jednotky proti ruským okupantům.

Jak vypadá váš den během služby?

Je to individuální. Podle toho, jaký přijde rozkaz. Když se vrátím ke Kyjevu, tak tam jsme budovali obranu hlavního města. Zároveň jsme sledovali, kde se nachází nepřítel, případně upozorňovali na nepřátelské drony. A v neposlední řadě šlo i o boj s nepřítelem.

Když jsme pak byli na mykolajivském směru, tak jsme působili v druhé linii obrany, ale taky se vám mohlo stát, že jste za půl dne byl v první linii.

Na chersonském směru jsme už na dotykové linii s Rusy. Obrazně řečeno, vidíme skoro frčky ruských vojáků. V současnosti budujeme logistické zázemí (zdravotnická stanoviště, sklady atd.).

Ukrajinským silám se prý podařilo osvobodit vesnici Ivanovka, naopak ruské jednotky se údajně pokusily zlikvidovat předmostí za řekou Inhulec. Můžete popsat, jaká je nyní situace v oblasti?

Ano, taková prohlášení zaznívají, ale realita je trochu jiná. Pozice se moc nezměnily.

Někteří politici – například Oleksij Arestovyč, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského – tvrdí, že Rusové jsou banda bezdomovců, kteří ani neumějí bojovat. To není tak docela pravda. Rozhodně mezi nimi jsou lidé, kteří umí bojovat, kteří se na to dlouho připravovali.

+1

Hodně se teď mluví o prohlášení, které zveřejnil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov a zopakoval ho i ministr zahraničí Dmytro Kuleba, že Ukrajina soustředí na jihovýchodě země milion vojáků, aby osvobodili Chersonskou oblast a část Záporožské oblasti od ruské okupace. Jak to vidíte? Je podle vás v silách ukrajinské armády takhle rozsáhlou útočnou operaci úspěšně uskutečnit?

Nemůžu hodnotit politická prohlášení. Jsem voják, jsem zde a vidím realitu. Ano, máme určité výhody. Zaprvé dobře známe prostředí. Oni mají často zastaralé mapy. Máme úplně jinou motivaci a v něčem máme i lepší techniku. Ale na druhou stranu, oni taky změnili taktiku. Na počátku invaze vyráželi s dlouhými kolonami a my jsme je snadno likvidovali. Oni se teď situaci přizpůsobili. Takže teď vyšlou „potravu pro děla“ ze samozvaných republik, ti zjistí naše pozice. Pak přichází na řadu jejich dělostřelectvo a tanky.

Takto teď bojují, snaží se eliminovat veškerou naši obranu, chtějí se vyhnout situacím, jaká nastala v Mariupolu nebo Severodoněcku. Srovnají vše se zemí, teprve pak postupují.

Díky houfnicím M777 nebo HIMARSům se nám daří účinně ničit jejich logistické zázemí, a tím pádem omezujeme i jejich dělostřelectvo a další pozemní akce. Rusové na to zareagovali tak, že střílí rakety s větším doletem.

To dokazují poslední události – například raketový útok na Vinnycju. Chtějí vymazat ukrajinskou identitu. Oni jsou v boji muž proti muži slabí. Proto využívají tyto praktiky k teroru civilního obyvatelstva.

A je tedy v silách ukrajinské armády vést rozsáhlou útočnou operaci na jihu země?

Musíme si říct, co to je podle mě protiútok. Protože vylézt někde ze zákopu a provést útok mi přijde jako hloupost. My je oslabujeme souvisle. Když se někde naskytne oslabené místo, tak tam zaútočíme. Nejsme jako oni. Zase připomenu Mariupol nebo Severodoněck. Obě města neexistují. Proč bychom si ničili svoje města?

My je oslabujeme v týlu, aby následně byli chaotičtí a hladoví a buď ustoupili sami, nebo je to ten okamžik, kdy můžeme zaútočit. Takto si připravujeme lokální místa, kde pak můžeme cíleně útočit.

Další věcí pak je ochrana našich civilistů, aby se nestali terčem během střetů.

Rozumím. Ale samozřejmě u toho člověka napadá, že popisujete taktiku, která zabere měsíce a měsíce. Asi nepočítáte s tím, že by mohla válka nějak zázračně záhy skončit?

Lidé už si zvykli na to, že je válka. Naučili s ní žít, pracovat a nějak v ní fungovat. Vědí totiž, že válka bude na dlouho.

Když jsem dával v květnu rozhovor pro jeden irský magazín, položili mi podobnou otázku. Odpověděl jsem, že doufám, že se brzy vrátím na taneční parkety. Ale už jsem se smířil s tím, že se domů brzy nedostanu. Podle mě to tady bude na dlouho. Samozřejmě, rád tenhle svůj názor změním.

Když jste zmínil taktiku – jedna věc je něco dobýt, druhá si to také pak udržet. Viděli jsme to na ruské straně. Rusové si taky chtěli vzít větší kus, než dokázali spolknout.

Samotná ofenziva je široký pojem. Není to žádná hurá akce ve stylu ‚tady obsadíme nějaké město a pak se uvidí, co s tím‘. My nejsme Rusové, kteří chrlí všechno možné. Pro nás jsou důležité i životy lidí. Proto, když půjdeme do protiútoku, tak chceme mít co nejmenší lidské ztráty. Nikdy nebyl plán hned obsadit město. Pokud bychom se o to teď pokusili, ztráty by byly obrovské; neubráníme se všem těm raketám. Nemáme dostatek protivzdušné obrany, abychom se jim ubránili. Oni by prostě Cherson srovnali se zemí.

Z okupovaného území i přímo z Chersonu přicházejí zprávy o střelbě a menších explozích, což zřejmě souvisí s partyzánským bojem proti ruským vojákům. Jaká je situace?

Omlouvám se, ale na to úplně nechci odpovídat. Ruská agenturní síť sleduje veškeré informace a já nehodlám někoho ohrozit.

Nedávno byli v oblasti reportéři Seznam Zpráv, kteří mluvili s velením jedné z jednotek v chersonské oblasti. Na kameru jim řekli, že v Chersonu jsou partyzáni, kteří aktuálně narážejí na to, že jim chybí zbraně a není, kudy jim je dodávat. Můžete alespoň obecně říct, zda se v tomto ohledu nějak změnila situace?

Poslední dobou se daří partyzánům demoralizovat kolaboranty i ruské síly. My se zase snažíme s mým spolubojovníkem, který je režisér, lidi motivovat.

Jak taková motivace probíhá?

Na počátku invaze, když nás napadli, tak jsem se okamžitě přihlásil do teritoriální obrany. Několik dní na to se mnou dělalo jedno norské médium rozhovor a díky němu jsem motivoval další lidí vstoupit do jednotek teritoriální obrany. Co by to bylo za umělce, který jenom bere a nic pro to neudělá?

O propagandě na ukrajinský způsob:

Spolu s tím režisérem se snažíme motivovat, a nejenom pomocí umění, ale i tím, co děláme. Když jsem vstoupil do teritoriální obrany, tak jsem neměl pořádný výcvik, a teď jsem za těch pár měsíců jinde. Díky tomu rozhovoru, i tomu co děláme, jsme motivovali spoustu lidí zapojit se do obrany.

Těším se na přítelkyni, kamarády, na hudbu, na party, ale teď jsem na frontě a chci být co nejvíce užitečný. Takže hlavní motivací je nevzdávat se a být vzorem pro ostatní. A pomáhat co nejvíce armádě, abychom vyhráli.

Nechybí vám někdy mixážní pult? Nepřemýšlel jste o tom, udělat pro vojáky nějaký koncert?

Samozřejmě že mi to chybí. Když jsem byl v Mykolajivu, našel jsem tam nahrávací studio, kde jsem udělal cover jedné chorvatské písně.

Měli jsme tady už tři svatby. Nedávno tu měl náš medik svatbu ve skandinávském stylu, takže drobná oslava proběhla.

Chtěl byste něco říct na závěr?

Zaprvé děkuji všem zemím, které nám pomáhají, a to jak materiálně, tak informačně. Že v tom nejsme sami. A cítíme od vás, že tu nebojujeme jen za Ukrajinu, ale i za celou Evropu.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Reklama

Doporučované