Hlavní obsah

Dobré časy pro EU skončily. Itálie směřuje k nejpravicovější vládě od války

Foto: Pierre Teyssot, Shutterstock.com

Možná budoucí italská premiérka Giorgia Meloniová.

Reklama

26. 9. 7:40

Italové svěřili osud své země do rukou ženy, jež musela shazovat nálepky „krajní pravice“ a „postfašisté“. Giorgia Meloniová slibuje hájit národní zájmy a zároveň – v tradičně poměrně proruské Itálii – pokračující podporu Kyjevu.

Článek

Do čela třetí největší ekonomiky eurozóny míří žena, která dlouho u zavedených evropských lídrů vyvolává obavy. Nedělní parlamentní volby v Itálii podle očekávání vyhrála aliance pravicových stran (o výsledcích voleb podrobněji zde) a nejsilnější z nich jsou Bratři Itálie, strana s kořeny v italském fašismu.

Kromě této strany alianci tvoří dvě formace pod vedením zkušených matadorů italské politiky – Liga Mattea Salviniho a Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho. Trojice stran se dopředu shodla, že ta nejsilnější z nich dostane možnost postavit kandidáta na premiéra.

Předsedkyní vlády by se tak měla stát lídryně Bratrů Itálie Giorgia Meloniová. Pokud poněkud nevyzpytatelní politici v Římě nerozhodnou jinak, stane se nejen první ženou, ale také prvním politikem takhle blízko k pravému okraji politického spektra od druhé světové války, který stane v čele italského kabinetu.

To vyvolává obavy zejména levice nebo lidskoprávních aktivistů, podle kterých rétorika Meloniové ohrožuje občanská práva a připravuje půdu pro legitimizaci krajně pravicových názorů. Meloniová ale ujišťuje, že její strana se od fašismu distancuje a nepředstavuje nebezpečí pro demokracii.

Například v rozhovoru s Nicholasem Farrellem z listu The Spectator označila debaty o krajně pravicovém zaměření své strany za pomlouvačnou kampaň svých odpůrců. Prohlásila, že v Británii by byla členkou Konzervativní strany, v USA republikánkou.

Itálie a energetická krize

Itálie se v posledních týdnech zmítala v politické krizi. Premiér Mario Draghi vládl v demisi. A to brání nalezení východiska z jiné krize – energetické. Podnikatelé bijí na poplach a volají po rázných krocích.

Faktem je, že Giorgia Meloniová dovedla Bratry Itálie k pozoruhodnému vzestupu – ještě před čtyřmi lety pro stranu hlasovala pouhá 4 procenta voličů.

V opozici směrem do politického středu

Meloniová v kampani kombinovala obavy z úpadku civilizace s lidovými anekdotami o svém vztahu k rodině, Bohu a samotné Itálii. Její popularita vzrostla poté, co se rozhodla zůstat pevně v opozici a odmítla podpořit končící širokou vládu premiéra Maria Draghiho. Tím se odlišila od svých spojenců Berlusconiho a Salviniho, s nimiž se zároveň utkává o podobné voliče.

Pomohlo ale také zmírnění postojů. Meloniová v letošní předvolební kampani slibovala, že hodlá pokračovat v silné podpoře Ukrajiny, která se brání ruské invazi – posílat jí zbraně a podporovat evropské sankce. Opakovaně mluvila také o pokračujícím členství v NATO.

Před ruským vpádem na Ukrajinu se přitom Meloniová vyslovovala pro posílení vazeb na Rusko. I tento její obrat ji odlišil od Salviniho a Berlusconiho. Mediální magnát se ještě v týdnu před volbami zastával ruského prezidenta Vladimira Putina, když řekl, že byl k invazi donucen a chtěl do čela ukrajinské vlády dosadit „slušné lidi“. Dobrá slova o Putinovi nehledá dlouho ani Salvini.

V dalším ohledu se Meloniová naopak proevropskému Berlusconimu, a tím i politickému středu přiblížila. V kampani zdůrazňovala, že je proti odchodu Itálie z eurozóny. V ostré kritice EU ale pokračovala. Na jednom ze svých posledních mítinků v Miláně varovala, že „dobré časy pro EU skončily“ a Itálie hodlá prosazovat své národní zájmy.

Rovněž tam uvedla, že je potřeba jednat kvůli „masové imigraci, která je zbraní velkých ekonomických a finančních mocností používanou ke snížení konkurence mezi pracovníky“.

Její možný nástup vyvolává v části EU obavy z toho, kam bude Itálie dál směřovat. Meloniová má blízko k dalšímu odpůrci „Bruselu“ maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, spolu s Polskem by tak mohli vytvořit silnou protiváhu tandemu Německo–Francie.

Foto: MikeDotta, Shutterstock.com

Giorgia Meloniová na shromáždění své strany. V pozadí je vidět logo Bratrů Itálie s tříbarevným plamenem, který používalo i Italské sociální hnutí stoupenců Benita Mussoliniho.

Obavy evropských lídrů pramení mimo jiné z už naznačených historických kořenů Bratrů Itálie. Strana navazuje na Italské sociální hnutí (MSI), kde se po válce angažovali stoupenci někdejšího fašistického režimu Benita Mussoliniho. Bratři Itálie dodnes používají jeho symbol – tříbarevný plamen.

A Giorgia Meloniová se v této části politického spektra celý život angažuje.

Ambiciózní fanynka Pána prstenů

Již v 15 letech, tedy v roce 1992, se stala součástí mládežnického křídla MSI. Meloniová našla v hnutí „druhou rodinu“, jak popsala ve své autobiografii nazvané: Io sono Giorgia (Jsem Giorgia, pozn. red.).

„Od útlého věku se musela učit, jak bojovat, aby něčeho dosáhla. To zformovalo její charakter,“ řekl Marco Marsilio, guvernér regionu Abruzzo, který byl zvolen právě za stranu Bratři Itálie.

Jako členka mládežnické části MSI Meloniová vynikala v koordinaci studentských organizací v době, kdy bylo hnutí jedinou silně aktivní pravicovou stranou na univerzitách, kde obvykle převládala levicová politická kultura.

Z té doby také pocházejí vzpomínky na Meloniovou coby velkou fanynku knihy Pán prstenů, kterou označuje za „svatý text“. Jako mládežnická aktivistka díla spisovatele J. R. R. Tolkiena až takřka „uctívala“, napsal web The New York Times.

Meloniová se účastnila „hobitího tábora“ a zpívala spolu s folkovou skupinou Compagnia dell'Anello, která je pojmenována po knize Společenstvo prstenu. S přáteli pořádala besedy ve školách, při nichž se za postavy z děl autora narozeného v Jihoafrické republice převlékali.

„Myslím, že Tolkien by mohl lépe než my říci, v co konzervativci věří,“ řekla později Meloniová a dodala , že její chápání politické moci je „úzce spjato s četbou Tolkiena“. „Moc považuji za velmi nebezpečnou. Považuji ji za nepřítele, a ne za přítele,“ řekla. Ještě jako členka vlády při focení pózovala vedle sochy čaroděje Gandalfa.

Italské sucho

Reportéři Seznam Zpráv Lukáš Marek a Michal Turek projeli sever Itálie, sužovaný historickým suchem. „Že se situace sama zlepší a vody bude dost jako dřív, je bohužel nereálná představa,“ hodnotí.

Největší italská řeka je po celé délce toku rekordně vyschlá, na samém konci své cesty do moře se však potýká ještě s jiným problémem – Pád tam nevtéká do moře, ale moře do Pádu. A s ním i slaná voda, která působí škody v okolí.

Zpátky k politické kariéře Meloniové. Zatímco MSI se v roce 1995 přetvořilo v Národní alianci (AN), aby se odstřihlo od fašistických kořenů a proměnilo v konzervativní nacionalistickou stranu, Meloniová smýšlela trochu jinak. V rozhovoru pro francouzskou zpravodajskou stanici Soir 3 označila italského diktátora Benita Mussoliniho za „dobrého politika, nejlepšího za posledních 50 let“.

V té době také do italské politiky vtrhl televizní magnát Berlusconi a založil středopravicovou stranu Forza Italia (Vzhůru Itálie). AN se poté s Forza Italia spojila do koalice a v roce 2008 premiér Berlusconi jmenoval Meloniovou ministryní mládeže, čímž se stala historicky nejmladší italskou ministryní. V této funkci mimochodem navštívila v roce 2009 Prahu, aby uctila památku Jana Palacha.

V roce 2012 se Itálie ocitla uprostřed recese a Meloniová se rozhodla pro svůj doposud největší politický hazard: spolufinancování projektu Bratři Itálie.

Boj proti LGBT, vakcínám a migraci

Kromě bruselské byrokracie a mezinárodního finančního kapitálu Meloniová bojuje například proti masové migraci. Prosazuje proto „námořní blokádu“ proti uprchlickým lodím plujícím ze severní Afriky. Hlásí se k rozpočtové zodpovědnosti, ale její program počítá například se snížením daní.

Meloniová také kritizuje „gay lobby“, staví se proti zákonům, které uznávají sňatky homosexuálů. V říjnu 2019 se její projev na pravicovém shromáždění na náměstí Piazza del Popolo, kde vystupovala proti rodičovství osob stejného pohlaví, stal virálním na italských sociálních sítích a stal se předmětem mnoha parodií.

Italská politička tvrdí, že je ochotna bojovat za změnu ústavy, která by zajistila, že všechny typy LGBT rodin budou nezákonné, chtěla by podporovat pouze „tradiční“ rodiny.

Z Itálie

Dětský kreslený seriál Prasátko Peppa se ocitl v centru politického dění kvůli tomu, že v nové epizodě jako pár stejného pohlaví vystupují dvě lední medvědice. Proti tomu mimo jiné protestuje politická strana Bratři Itálie (FdI).

„Ano přirozeným rodinám, ne LGBT lobby, ano sexuální identitě, ne genderové ideologii, ano kultuře života, ne propasti smrti,“ prohlásila Meloniová v červnovém projevu během shromáždění španělské krajně pravicové strany Vox.

„Ne násilí islámu, ano bezpečnějším hranicím, ne masové imigraci,“ burácela před jásajícím davem, který jí tleskal vestoje.

Kritici také poukazují na návrh pravicové koalice na změnu ústavy, která by zavedla přímo voleného prezidenta, což by mohlo vychýlit rovnováhu italské parlamentní demokracie. Ústavní změny, stejně jako jakákoli centralizace moci, jsou tradičně v Itálii mezi příznivci levice považovány za tabu.

Foto: Alessia Pierdomenico, Shutterstock.com

Giorgia Meloniová se svými politickými spojenci Silviem Berlusconim a Matteem Salvinim. Před volbami se od nich odlišila hlasitou podporou Ukrajiny.

Během pandemie se vůči Meloniové také zvedla vlna kritiky kvůli některým jejím postojům k vakcínám a nemoci covid-19. Politička nenechala očkovat svou dceru a tvrdila, že pravděpodobnost úmrtí na covid-19 u dětí a mladých lidí do 19 let je stejná jako zasažení bleskem.

Jen přetvářka?

Sociolog a profesor politické komunikace na univerzitě v Římě Edoardo Novelli uvedl, že vize Meloniové odpovídá heslu „Bůh, rodina a vlast“. Je založena na křesťanské identitě, tradičním modelu rodiny a vlastenectví.

Jak jsme zmínili, před letošními volbami Meloniová v řadě otázek ustoupila, aby ujistila Brusel, že ona a její koalice nebudou ohrožovat stabilitu Evropy. I kvůli bohaté radikální historii ale zdaleka všechny nepřesvědčila, že to myslí vážně.

„Velmi zmírnila svůj tón v některých tématech, jako je nedůvěra vůči mezinárodním finančním trhům a EU. Jde o pečlivě promyšlenou změnu postoje, aby mohla vstoupit do vlády jako silná strana,“ řekl podle webu Al-Džazíra profesor historie na římské univerzitě LUISS Lorenzo Castellani, který se zabývá italskými pravicovými stranami.

Oponenti však varují, že jde jen o přetvářku. „Nedošlo k žádnému vývoji, ale pouze k obnovení historických témat italské pravice a neofašismu, která jsou prezentována poutavějším způsobem,“ řekl Piero Ignazi, profesor na univerzitě v Bologni.

Meloniová opakovaně odmítá, že představuje nebezpečí pro demokracii. Její strana „zanechala fašismus dějinám již před desítkami let“ a „jednoznačně odsuzuje potlačování demokracie a hanebné protižidovské zákony“, uvedla Meloniová počátkem srpna.

Teď získala příležitost rozptýlit podobné obavy svých odpůrců v praxi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované