Článek
Nedávný text amerického think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvedl i v českých médiích z pochopitelných důvodů hojně citovaný údaj: celkový počet obětí na obou stranách války na Ukrajině se podle této studie ještě před dovršením čtvrtého výročí od ruského vpádu přiblížil dvěma milionům.
Pojďme se podívat, co se za těmito čísly skutečně skrývá a kde prostá matematika naráží na těžko průhlednou „mlhu války“.
Kdo je za čísly
Američtí analytici ve své nové zprávě přišli s tvrzením, které rámuje současný konflikt do děsivého historického kontextu: ruské ztráty překonaly ztráty jakékoliv jiné velmoci v jakémkoliv konfliktu od konce 2. světové války. Server Meduza se rozhodl tato data analyzovat a konfrontovat je s tím, co o skutečném stavu ruské armády víme z jiných nezávislých zdrojů.
Podle projekcí CSIS dosáhnou ruské bojové ztráty do konce roku 2025 zmíněných 1,2 milionu mužů. Je však nutné být terminologicky přesný: toto číslo zahrnuje zabité, nezvěstné a zraněné vojáky. Nejde tedy o více než milion mrtvých. Pokud se podíváme pouze na nenávratné ztráty – tedy na padlé – tvoří z celkového objemu zhruba čtvrtinu: mezi 275 tisíci a 325 tisíci muži.
Odhad ruských ztrát na Ukrajině v letech 2022 až 2025 podle analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Tento odhad poměrně přesně koresponduje s daty, ke kterým redakce dvou ruských opozičních médií – již zmíněné Meduzy a webu Mediazona – dospěly vlastní analýzou dědických řízení a jmenných seznamů potvrzených úmrtí. Podle jejich posledních výpočtů zemřelo do poloviny roku 2025 v bojích přibližně 220 tisíc ruských vojáků. Předběžná čísla ke konci roku pak naznačují, že se počet mrtvých vyšplhal k hranici 300 tisíc.
Sčítání zraněných, kteří tvoří většinu z onoho 1,2 milionu odhadovaného CSIS, je ovšem statisticky ošemetné. Mnoho vojáků se po ošetření vrací do služby. Právě proto třeba Meduza a Mediazona nikdy nezveřejňují souhrnná čísla mrtvých a zraněných dohromady.
Zranění vojáci nefigurují v nekrolozích ani v registrech dědictví, takže veřejně dostupných informací o nich je žalostně málo. Míchání nenávratných a dočasných ztrát do jednoho velkého čísla může být zavádějící a vytvářet zkreslený obraz o reálné bojeschopnosti armády.
Celkový počet ruských ztrát na Ukrajině v letech 2022 až 2026 podle jmenovitého seznamu ruského zpravodajského serveru Mediazona. Číslo zahrnuje jen zemřelé, jejichž jméno je známo. Extrapolací pak autoři dospěli k názoru, že celkový počet zemřelých se pohybuje kolem 300 tisíc.
Kde ti vojáci jsou
Samostatnou a mimořádně složitou kapitolou jsou pak nezvěstní. Ruská oficiální data o pohřešovaných jsou velmi kusá. Praxe přitom ukazuje, že značná část vojáků, které velitelé nahlásí jako nezvěstné, je ve skutečnosti po smrti.
Když například zmíněné redakce analyzovaly uniklé záznamy o nezvěstných vojácích z ruské 1. gardové tankové armády, ukázalo se, že zhruba polovina z nich byla později potvrzena jako mrtvá. Vzhledem k tomu, jak se charakter bojiště od jara 2022 proměnil, je však otázkou, nakolik je tento konkrétní vzorek reprezentativní pro celou válku.
Víme však, že od poloviny roku 2024 ruské vojenské útvary začaly hromadně podávat žaloby na úřední prohlášení nezvěstných vojáků za mrtvé. Do prosince 2025 bylo evidováno přibližně 90 tisíc takových případů (od té doby se případy začaly zase z ruských soudů ztrácet, oficiální politika se změnila). Nevíme přitom, kolik dalších mrtvých vojáků jejich jednotky stále vedou jen v kolonce „nezvěstní“, aniž by se rozběhla právní mašinerie.
Dodejme, že se změnil i profil typického padlého ruského vojáka. Zatímco v roce 2023 statistikám úmrtnosti dominovali vězni rekrutovaní do útočných oddílů Wagnerovy skupiny či jednotek Šturm-Z, na přelomu let 2025 a 2026 je situace odlišná.
Podle analýzy dat z dědických řízení, kterou provádí server Mediazona, tvoří největší skupinu padlých opět dobrovolníci. Jde o muže, kteří podepsali kontrakt s armádou nikoliv pod nátlakem v trestanecké kolonii, ale kteří byli zlákáni masivními finančními bonusy.
Věkové rozložení padlých ruských vojáků podle databáze serverů Mediazona a Meduza.
Na ukrajinské straně
Pro srovnání, informace o nezvěstných ukrajinských vojácích jsou mnohem dostupnější díky databázi UALosses, kterou spravují anonymní dobrovolníci. Tento projekt aktuálně uvádí jmenný seznam přibližně 85 tisíc obětí.
Jediná čísla ve zprávě CSIS, která lze podložit tvrdými dokumenty, jsou odhady ruských úmrtí (zahrnující i neznámý počet nezvěstných) a část údajů o mrtvých a nezvěstných na ukrajinské straně. Odhady počtu zraněných na obou stranách fronty se zdají být založeny buď na zpravodajských zdrojích, nebo jde o čisté spekulace.
Autoři z amerického think-tanku bohužel nevysvětlují detailně, jak ke svým odhadům pro jednotlivé strany dospěli. Uvádějí pouze, že jejich čísla vycházejí z „odhadů CSIS, odhadů britského ministerstva obrany, analýzy dat shromážděných ruským zpravodajským serverem Mediazona a ruskou službou BBC a odhadů autorů založených na rozhovorech s představiteli vlád USA, Evropy a Ukrajiny“.
Zůstává tak nejasné, kde vzali konkrétní čísla pro zraněné, kteří se na žádných jmenných seznamech neobjevují. Stejně tak zpráva neodkazuje na veřejně dostupné jmenné seznamy padlých ukrajinských vojáků, jaké vede například zmíněný projekt UALosses.
Ukrajinské ztráty v letech 2022 až 2026 podle databáze projektu UALosses.
Do složité mozaiky čísel přispěl na začátku února 2026 i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když v rozhovoru pro zahraniční novináře uvedl, že Ukrajina ztratila 55 tisíc vojáků. Toto číslo je však třeba číst s analytickým odstupem a vědomím kontextu. Prezident hovořil o oficiálně potvrzených úmrtích.
Realita, kterou dokumentují nezávislé projekty jako UALosses (evidující přes 92 tisíc jmen padlých) nebo odhady západních zpravodajských služeb, je bohužel nepochybně tragičtější. Rozdíl v číslech se často opět skrývá v kolonce „nezvěstní“, kam spadají tisíce vojáků, jejichž těla zůstala na území dobytém nepřítelem nebo v zóně nikoho, a úředně tak nejsou prohlášeni za mrtvé.
Co znamená „nejvíce ztrát od druhé světové války“
Samotný rozsah ruských ztrát vynikne zejména ve srovnání s americkými ztrátami ve válkách vedených po roce 1945. I kdybychom sečetli všechny zabité, nezvěstné a zraněné ve válce ve Vietnamu, celkové ztráty USA činí asi 47 tisíc mužů. V korejské válce je to 54 tisíc. Obě čísla jsou řádově nižší než ruské ztráty v současné válce – a to i v případě, že bychom na ruské straně počítali pouze mrtvé (zhruba 300 tisíc).
Je však třeba dodat kontext: Tvrzení o „největších ztrátách“ se vztahuje specificky na „velmoci“. CSIS srovnává Rusko s USA nebo jinými globálními hráči. Nesmíme zapomínat, že v Koreji i ve Vietnamu utrpěli protivníci Spojených států ztráty mnohem vyšší – podle amerického projektu Correlates of War to bylo 317 tisíc, respektive 700 tisíc lidí. I v tomto srovnání se však současná ruská „speciální operace“ svou brutalitou a mírou opotřebení řadí k nejkrvavějším konfliktům moderní éry.
Špatný poměr?
Zpráva obsahuje také jedno zásadní tvrzení: ruské ztráty (zranění i mrtví) jsou údajně výrazně vyšší než ty ukrajinské, a to v poměru zhruba 2,5:1 nebo 2:1. Podle autorů utrpěly ukrajinské síly mezi únorem 2022 a prosincem 2025 celkové ztráty mezi 500 tisíci a 600 tisíci lidmi (zranění, mrtví, nezvěstní), z čehož 100 tisíc až 140 tisíc připadá na padlé.
Zdrojem jsou opět vlastní výpočty CSIS a jmenné seznamy Mediazony a BBC – ty však ukrajinské ztráty vůbec nesledují.
Pokud se podíváme na data projektu UALosses, ten aktuálně obsahuje 177 tisíc jmen: z toho 87 tisíc padlých, 85 900 nezvěstných a 4500 zajatých. Odhad 100 tisíc až 140 tisíc mrtvých by byl tedy platný pouze za předpokladu, že zhruba polovina ukrajinských nezvěstných je stále naživu a zároveň že se podařilo identifikovat prakticky všechny padlé.
Teoreticky to možné je. Existují však dva důvody k pochybnostem. Zaprvé víme, že v Rusku se do jmenných seznamů dostane jen asi 50 až 60 procent skutečně padlých (v závislosti na věku a datu úmrtí). Zpráva CSIS nepředkládá žádný důkaz, proč by ukrajinské seznamy měly být výrazně kompletnější.
Zadruhé, a to je možná nejdůležitější statistická anomálie, ztráty důstojníků na obou stranách jsou téměř identické: 6534 na ukrajinské straně oproti 6168 na straně ruské. Takto vyrovnaná bilance se jen velmi těžko slučuje s tvrzením o celkovém poměru ztrát 2 až 2,5 ku 1 ve prospěch Ukrajiny. Jistě, Rusko má mnohem více řadových vojáků, což by mohlo poměr důstojníků k mužstvu vychýlit, ale autoři se tímto rozporem nezabývají ani nevysvětlují metodiku počítání ukrajinských ztrát.
Blízko rovnováze
Byť poměr ztrát je důležitý, absolutní čísla pochopitelně hrají v současné „opotřebovávací“ válce velký význam. Dosud platilo, že ruský náborový systém, sycený v posledních dvou letech především vysokými podpisovými bonusy, dokázal ztráty na frontě plně kompenzovat. Ruská armáda dokázala ztráty plně nahrazovat a stavět i jednotky nové.
Ukrajinské zdroje tvrdí, že situace se obrací – a některá nezávisle získaná data naznačují, že situace ruské armády je v tomto ohledu opravdu možná o něco horší než dříve.
Nejprve k oficiálním údajům: vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj na začátku února uvedl, že ztráty nepřítele v tuto chvíli převyšují jeho schopnost doplňovat stavy. Stejná čísla uváděl v posledních dnech i Robert „Maďar“ Brovdi, velitel ukrajinských dronových sil. K ruské armádě údajně v minulém měsíci nastoupilo 22 tisíc nováčků, zatímco potvrzené ztráty dosáhly čísla 30 618.
Analytik Andrew Perpetua, který každý den sčítá ztráty techniky a vojáků na základě zveřejněných videí z dronů, označil prosinec 2025 za měsíc s vůbec nejvyššími zaznamenanými ztrátami ruské pěchoty za celou dobu války. Lepší je ale v tomto případě mluvit spíše o letech 2024 a 2025, protože na začátku války nebyly drony vůbec běžné – a přitom drony jsou zdrojem většiny záběrů.
Za prosinec 2025 jeho tým v každém případě napočítal na záběrech, které se dostaly na sociální sítě, celkem 5724 mrtvých ruských vojáků, což dává průměr téměř 185 vizuálně potvrzených úmrtí denně.
Týdenní počty ruských ztrát na Ukrajině podle data úmrtí v letech 2022 až 2026 vytvořený ruskými zpravodajskými servery Mediazona a Meduza.
Nárůst ztrát by mohl mít technologické vysvětlení. „Zóna smrti“ – tedy oblast, kde je pohyb pod širým nebem skutečně nebezpečný – se rozšířila do hloubky 15 až 20 kilometrů. Na vině je masivní nasazení dronů, včetně dronů řízených po optických vláknech, které jsou imunní vůči rušení a operují na vzdálenost přesahující 30 kilometrů. Drony dnes podle ukrajinského velení tvoří 60 procent veškeré palebné síly na frontě, čímž poprvé v historii překonaly klasické dělostřelectvo. Pro pěšáky to znamená, že smrtelnou hrozbou není jen první linie zákopů, ale i týlový prostor, kde se dříve mohli cítit relativně bezpečně.
Pokud jde o skutečný trend, současný ruský přístup k bojům by se asi musel změnit. Michael Kofman, uznávaný analytik, který dlouhodobě sleduje ruskou armádu, k tomu již na konci roku 2025 poznamenal, že Rusko naráží na limity pracovního trhu – v zemi prakticky neexistuje nezaměstnanost a přetahování lidí z civilního sektoru do zákopů začíná být pro ekonomiku neúnosně drahé.
