Článek
Administrativa George W. Bushe zřídila vojenské vězení určené primárně pro bojovníky spjaté s teroristickou organizací Al-Káida na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě v roce 2002. Snímek z ledna toho roku.
V té době hořela válka proti teroru vyhlášená v reakci na teroristické útoky z 11. září v New Yorku a Washingtonu. Během několika měsíců zajali američtí vojáci stovky mužů podezřelých z napojení na Al-Káidu a poslali je na Guantánamo. (Na snímku z 11. ledna 2002 přivádějí první vězně do zařízení.)
Tento snímek vznikl přesně čtyři měsíce po útocích. Na veřejnost se nedostal omylem, nešlo ani o únik. Snímek zbrusu nového žiletkového drátu, spoutaných klečících vězňů vystavených smyslové deprivaci pořídil fotograf amerického námořnictva a uvolnilo jej ministerstvo obrany.
Jak připomíná list The New York Times, fotografie vyvolala pobouření veřejnosti. Evropská unie, Amnesty International a Mezinárodní výbor Červeného kříže žádaly, aby byl zadrženým udělen status válečných zajatců v souladu s Ženevskými konvencemi. (Na snímku stoji demonstrant v oranžové vězeňské uniformě před britským parlamentem a žádá uzavření Guantánama, květen 2018.)
USA zatčené muže zbavily práv. Časový rámec pro jejich propuštění nebyl nikdy stanoven s výjimkou vágního oznámení, že to bude tehdy, až skončí válka proti terorismu. Ta ovšem oficiálně dál trvá, připomíná agentura AFP. (Snímek ze základny Guantánamo ze 14. ledna 2002.)
Později se ukázalo, že administrativa prezidenta George Bushe mladšího neměla důkazy o propojení mnoha zadržených ani s Al-Káidou, ani s útoky z 11. září. O několik let později je v tichosti propustila. (Snímek z Guantánama ze 7. dubna 2004.)
Snímek z 22. ledna 2009, kdy prezident Barack Obama podepsal příkaz věznici uzavřít; zcela nalevo jeho tehdejší viceprezident a současný prezident USA Joe Biden. V Kongresu však měli tehdy většinu republikáni a uzavření Guantánama zabránili. Demokrat Obama přesto prosazoval propuštění většiny vězňů, a když po něm úřad přebíral Donald Trump, ve věznici jich zbývalo jen 41. Trump propouštění zastavil a vyloučil úplné uzavření vězení. Místo toho navrhl, aby se do věznice posílali bojovníci Islámského státu zajatí v Iráku a na severu Sýrie.
Úřady propustily většinu ze 780 vězňů, některé po více než deseti letech od zadržení, aniž by proti nim byla vznesena obvinění. Dnes zbývá 39 vězňů. (Snímek z 20. ledna 2002.)
Deset vězňů by mělo stanout před dlouho odkládanými vojenskými soudy, 13 lidí se zřejmě dočká propuštění. (Snímek věznice z 29. března 2010.)
Guantánamo Spojené státy nejen zahanbilo, ale stalo se tím, co jeden americký úředník nazval „nástrojem propagandy“ pro džihádisty po celém světě. (Snímek z 29. března 2010.)
Ve zprávě Amnesty International z roku 2005 bylo zařízení nazváno „gulag naší doby“. (Snímek věznice z 30. března 2010.)
Vězni, kteří drželi protestní hladovku a jejich hmotnost klesla pod 85 % ideální váhy, byli nuceni přijímat potravu násilím – sondou zavedenou nosem do žaludku. Na snímku lůžka ve vězeňské nemocnici v Camp Delta, 9. května 2006.
Vězeňské cely v táboře 6 v americké vojenské věznici pro „nepřátelské bojovníky“ na snímku z 25. června 2013.
Fotografie vězňů na kolenou z 11. ledna se podle The New York Times stala jednou z nejtrvalejších usvědčujících připomínek americké detenční politiky 21. století. (Na snímku lékařské vybavení ve věznici, snímek z 25. června 2013.)
Současný americký prezident Joe Biden je pro uzavření Guantánama, čelí však kritice od aktivistů a organizací na ochranu lidských práv, že nepostupuje dosti razantně a rychle. Na snímku z 8. ledna 2022 vidíte transparent, který visí na autobusové zastávce v Londýně, u příležitosti 20. výročí otevření věznice v Guantánamu.
