Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Donald Trump mluví o kontaktech s íránským vedením a rozhovorech o ukončení války, ale zároveň přemístil do Perského zálivu zhruba čtyři tisíce příslušníků elitní 82. výsadkové divize.
Připomíná to realitu z konce února. Američtí a íránští vyjednavači hovořili po schůzce v Ženevě o pokroku a pozitivní atmosféře. A za několik hodin začalo izraelské a americké bombardování Íránu, v sobotu ráno 28. února.
Informace o údajných rozhovorech si protiřečí. Trump nejprve tvrdil, že Teherán chce jednat a šance na dohodu je reálná. Íránci to ale popírají. „Vyjednávají a opravdu chtějí uzavřít dohodu. Ale bojí se to říct. Myslí si totiž, že je zabijí jejich vlastní lidé, nebo že je zabijeme my,“ poznamenal k tomu ve středu americký prezident.
Ve čtvrtek se jeho postoj posunul. Na zasedání vlády řekl, že si není jistý, jestli Spojené státy chtějí dohodu s Íránem uzavřít.
90 procent ropy proudí přes jedno místo
Už od začátku války se spekuluje o možnosti amerického útoku na ostrov Charg, centrum íránského ropného průmyslu.
Ostrov o rozloze zhruba dvacet kilometrů čtverečních leží v severozápadní části Perského zálivu, jen 25 kilometrů od íránské pevniny. Protože záliv je na íránské straně mělký, tankery s hlubokým ponorem nakládají ropu právě na tomto ostrově. Až devadesát procent veškerého íránského exportu suroviny jde přes terminály na Chargu.
Kdyby se Američanům podařilo ostrov odříznout od Íránu, ekonomika založená na těžbě ropy a plynu by dostala tvrdý úder a Trump by měl v ruce vysokou kartu na vyjednávání o ukončení blokády Hormuzského průlivu.
Sousloví „mít kartu“ mimochodem v souvislosti s diplomatickými rozhovory používá sám Trump: před rokem ve slavné hádce v Bílém domě řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že ve válce s Ruskem nemá karty. Od té doby zaznělo z úst různých státníků několikrát.
Právě kvůli blokádě Hormuzu rostou ceny ropy na globálních trzích. Írán nyní pouští do Indického oceánu jen svá plavidla a lodě ze zemí, které nepovažuje za nepřátelské.
Pokud by průliv Írán nadále blokoval, Trump by těžko mohl vydávat válku za americké vítězství a íránskou porážku.
Spojené státy už během současné války na ostrov Charg útočili. Už 13. března americké bombardéry a střely s plochou dráhou letu zasáhly vojenské bunkry a pozice dělostřelectva na ostrově, infrastruktura na nakládání a odvoz ropy ale zůstala netknutá. Mohlo tak jít o jakousi přípravu na výsadek pozemních sil.
Satelitní snímek části ostrova Charg pro americkém bombardování.
„Zasáhli jsme devadesát cílů. Protivzdušnou obranu, pozice námořnictva, skladiště min a zbraní,“ uvedl k úderu šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine.
Írán posiluje obranu ostrova
Podle televize CNN ale Íránci v posledních dnech posílají na Charg posily a vojáci tam mají mobilní raketomety, které odpalují střely z ramene. Na ostrově je několik opevněných linií a také minová pole.
Předseda íránského parlamentu Mohammad Kálíbáf ve středu prohlásil, že rozvědka má informace o chystaném americkém útoku na ostrov za pomoci jedné země, kterou nejmenoval. Z amerických spojenců leží nejblíže Chargu Kuvajt a Saúdská Arábie.
Výsadek na ostrov by znamenal rozsáhlou rychlou akci za pomoci člunů, vrtulníků a letadel. Invazní jednotky by ale čelily z íránské strany dronovým náletům a dělostřelecké palbě.
„Velmi bych se toho obával. Íránci jsou chytří a zároveň nemilosrdní. Udělají cokoliv, aby způsobili americkým vojákům co největší ztráty na lodích, na vodě i potom na zemi,“ cituje televize CNN bývalého velitele sil NATO v Evropě admirála Jamese Stavridise.
Někdejší poradce Ronalda Reagana a Donalda Trumpa během jeho prvního funkčního období Elliott Abrams řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že prezidenta čeká těžké rozhodování.
„Je to velmi nebezpečné. Armáda by musela zvážit všechna rizika. Trump to v jádru nechce udělat, nechce v Íránu nasadit vojáky. Dobytí ostrova je ale trochu jiná věc, svým způsobem vlastně úplně v Íránu nejste,“ uvedl Abrams.
Hormuzský průliv.
Případné zprávy o velkých ztrátách amerických vojáků by mohly znamenat, že Trumpovi a jeho Republikánské straně doma dál poklesne podpora. Počet Američanů, kteří souhlasí s válkou proti Íránu, spíše klesá. Podle průzkumů agentury Ipsos ji v druhém březnovém týdnu podporovalo 37 procent dotázaných obyvatel USA, nyní už jen 35 procent.
Zmíněná 82. výsadková divize americké armády přemístěná aktuálně do oblasti Perského zálivu se zúčastnila v roce 2003 invaze do Iráku, společně s 3. pěší divizí a 101. výsadkovou divizí. Zúčastnila se také operace Pouštní bouře za osvobození Kuvajtu v roce 1991, v osmdesátých letech provedla výsadky na Grenadu a Panamu.
Pentagon tvrdí, že příslušníci 82. výsadkové divize musí být schopni plného bojového nasazení kdekoliv ve světě nejpozději osmnáct hodin po vydání rozkazu.
