Hlavní obsah

Kruh poblíž Stonehenge udělali lidé. Je to největší pravěká struktura v zemi

Loňská animace ukazuje rozložení „Durringtonských jam“. (Video: https://intarch.ac.uk)

 

Reklama

24. 11. 17:15

Loni objevené jámy poblíž komplexu Stonehenge nejsou přírodního původu, podle archeologů to ukázaly nové testy. Systém jam starý asi 4,5 tisíce let je tak podle nich skutečně největším dílem pravěkých lidí na území Británie.

Článek

O velkém kruhu obehnaném jámami se jako o největší pravěké struktuře ve Spojeném království mluví už od loňského června, kdy archeologové publikovali výzkum mapující jeho rozsah. Nyní podle deníku Guardian archeologové přišli s ujištěním, že jde o dílo člověka.

Kritické kolegy propagující teorii o přírodním původu jam vědci odmítli argumentem, že jámy jsou stejně velké a byly zaházeny zeminou ve stejném období. Něco takového se podle nich nedá vysvětlit žádným přírodním procesem.

První z desítek jam ležících asi tři kilometry severovýchodně od Stonehenge objevili už vědci mapující krajinu kolem legendárního komplexu menhirů v rámci projektu Stonehenge Hidden Landscapes. Ti se ale domnívali, že jde jen o osamocené jímky nebo vodní nádrže.

Loňský objev ukázal, že jámy tvořily kruh o průměru dvou kilometrů. I přes narušení kruhu moderní zástavbou bylo z lokací jam patrné, že obíhají takzvané Durringtonské zdi, přičemž tyto zbytky obvodových zdí pravěkého sídla, objevené mezi lety 2004 a 2006, leží přesně uprostřed kruhu.

Už loni vědci díky radiokarbonové analýze vzorků datovali vyhloubení děr zhruba do roku asi 2 400 před naším letopočtem, což se přibližně překrývá s obdobím, kdy podle starších studií bydleli lidé v okolí Durringtonských zdí, i dobou, kdy byl pravděpodobně postaven samotný Stonehenge.

Uvnitř perimetru se kromě Durringtonských zdí nachází i Woodhenge, rozsáhlý systém kruhových struktur postavených ze dřeva v podobné době jako Stonehenge, objevený v druhé polovině 20. let 19. století. Na severozápadním okraji kruh jam prochází ještě starším pravěkým monumentem Larkhill, jehož vznik vědci datují o 1500 let hlouběji do historie než Durringtonské zdi, Woodhenge i Stonehenge.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační obrázek Durringtonských zdí a přilehlého Woodhenge.

Stáří kruhu jam nyní vědci doložili i opticky stimulovanou luminiscencí (OSL), což je metoda datování, kterou se dá zjistit, kdy byl daný sediment naposledy vystaven dennímu světlu. „To bez pochyb potvrdilo, že tyto jámy pochází z období asi 2 400 let před naším letopočtem,“ řekl k tomu podle Guardianu Tim Kinnaird z University of St Andrews, který se na testech podílel.

Rozdílné složení výplní jam a naopak podobný čas, kdy došlo k jejich zasypání, podle něj ukázalo, že nešlo o přírodní proces. Kdyby to byly obyčejné propadliny, měly by podle něj rozdílné rozměry a neměly shodný průměr (10 metrů) ani hloubku (5 metrů).

Důkaz o vyspělosti pravěkých lidí

Nové poznatky jsou důležité zejména proto, že vrací do hry několik závěrů. Kromě toho, že se potvrdil status největší pravěké struktury v zemi, znamená podle vědců kruh jam kolem Durringtonských zdí i důkaz o tom, že staří obyvatelé dnešní Británie uměli počítat. Udělat tak velký kruh podle nich zkrátka nešlo bez toho, aby někdo rozmístění jam pečlivě naměřil krokováním nebo jinou metodou měření vzdálenosti.

Větší relevanci se díky novým testům těší i původní teorie, že kruh sloužil k oddělení posvátného prostoru.

„Stonehenge má jasnou spojitost s ročními obdobími a chodem času skrze letní slunovrat. Durringtonské jámy ale nejsou o běhu času, jsou kruhovým ohraničením s kosmologickým významem,“ vylíčil hypotézu o funkci struktury už loni vedoucí výzkumu Vincent Gaffney z Bradford University. Velký průměr a hloubka jam podle něj naznačují, že jde o „velký kosmologický vzkaz, který lidé potřebovali vepsat přímo do samotné Země“.

Víc se o pokroku archeologů při výzkumu kruhu z jam veřejnost dozví v dokumentu s příznačným názvem Stonehenge, který má vysílat britská televizní síť Channel 5 letos 9. prosince.

Období velkých objevů

Letos a loni archeologové zaznamenali nejméně ještě dva velmi významné objevy v souvislosti s monumentem Stonehenge. Nejprve v létě roku 2020 ukázali na místo, odkud pravděpodobně pochází velké kameny. Po mnoha letech dohadů to nakonec vypadá, že jsou z asi 25 kilometrů vzdáleného lesa.

K objevu vědce přivedl dar muže, který se před víc jak 60 lety podílel na rekonstrukci Stonehenge a nechal si vzorek z vrtu do jednoho z kamenů. Celý článek si o tom můžete přečíst zde.

Tento rok v únoru archeologové pro změnu oznámili, že se jim povedlo dohledat i původní místo menších kamenů monumentu. Ty podle nich nejprve lidé použili ke stavbě kamenného kruhu na asi 240 kilometrů vzdáleném místě ve Walesu. Výtvor po několika stovkách let rozebrali a přenesli na Salisburskou pláň, kde dodnes stojí Stonehenge. I tomuto Seznam Zprávy věnovaly článek.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované