Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Kyjev chystá provokaci v jaderné elektrárně, tvrdí Moskva, zasáhne to i Německo

Foto: Rokas Tenys, Shutterstock.com

Záporožská jaderná elektrárna se nachází na jihovýchodě Ukrajiny u města Energodar.

Reklama

18. 8. 14:20
aktualizováno • 18. 8. 15:25

Ze čtvrtečního sdělení ruského ministerstva obrany ukrajinské ozbrojené síly „rozsáhlou provokaci“ hodlají podniknout během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině.

Článek

Moskva ve čtvrtek obvinila Kyjev, že chce v pátek podniknout „rozsáhlou provokaci“ v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii.

Model šíření radioaktivních látek v takovém případě, který vypracoval ukrajinský hydrometeorologický ústav, ukazuje, že kontaminace by postihla především Ukrajinu a sousední země, ale rovněž část Česka.

Český úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) tento týden varoval před apokalyptickými spekulacemi a uvedl, že při uvolnění radioaktivních látek by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika stovek kilometrů od elektrárny.

Podle aktuálního sdělení ruského ministerstva obrany ukrajinské ozbrojené síly „rozsáhlou provokaci“ hodlají podniknout během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině.

Moskva tvrdí, že případná havárie by mohla způsobit, že radioaktivní látky zasáhnou i Polsko, Německo a Slovensko, napsala agentura Reuters. Dodala, že ruská tvrzení nemůže ověřit.

Fakta

Jaký význam má Záporožská elektrárna? Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995. Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1 000 MW, tedy celkem třikrát víc než Temelín.

My ne, to oni

Faktem je, že obvinit z přečinu, kterého se sama dopustila, (nebo chystá dopustit), svého soupeře, je taktika, kterou Moskva od začátku války používá opakovaně. Pravidelně, když Kyjev poukáže na zvěrstva, kterých se podle tvrzení ukrajinských představitelů dopustili ruští okupanti, z Kremlu zazní: To ne my, to oni sami.

Vzpomeňte si například na krvavou lázeň, kterou z kraje dubna ruské síly způsobily na ukrajinském nádraží v Kramatorsku. Když na nádraží dopadly rakety, čekaly tu téměř čtyři tisícovky místních, kteří se chtěli evakuovat dál od fronty - do vnitrozemí. Na místě zemřelo 50 lidí, zejména seniorů, žen a dětí. Zraněných bylo nejméně sto (více třeba zde).

Ukrajina z útoku obvinila Rusko. O původcích útoku neměly pochyb ani americké zpravodajské síly. Podle Pentagonu Rusové při útoku použili balistickou raketu krátkého doletu typu SS-21, neboli OTR-21 Točka.

Ale Kreml jakoukoli vinu odmítl. Tvrdil, že ruské ozbrojené síly v pátek žádné útoky v Kramatorsku nepodnikly, tyto typy raket ani nemají, a že jde o ukrajinskou provokaci, jejímž smyslem je očernit Rusko.

Kreml na svém tvrzení setrval, i když se novinářům podařilo najít záhy smazaný příspěvek reportéra ruské státní televize, v němž hrdě informoval, že se ruským silám podařilo zasáhnout v Kramatorsku muniční vlak, který tam měl o den dříve dorazit.

„Poté, co se z Kramatorsku objevily zprávy o civilních obětech, začali obviňovat Ukrajinu. Je to stejný příběh jako s letem MH17 v roce 2014,“ poznamenal zpravodaj deníku Bild Julian Röpcke. „Všimněte si, že s původním tvrzením (o zásahu muničního vlaku, pozn. red.) také ukázali raketu Točka. A to jen několik minut před tím, než začali tvrdit, že ruské síly tyto rakety nepoužívají.“

Podobnou taktiku používají Rusové i jako kouřovou clonu.

Například už několik let se v ruských médiích a na sociálních sítích objevují spekulace o tom, že se v laboratořích na Ukrajině vyvíjejí biologické zbraně pod taktovkou Spojených států. Poslední vlna zpráv s tímto sdělením se vzedmula před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. A nyní se téma vrací v ruském tisku v pravidelných intervalech.

Zkušenosti z dřívějška ovšem dokládají, že Moskva toto téma zneužívá ve chvílích, kdy sama čelí podezření ze zneužívání biologických či chemických látek. Spojené státy už z kraje března vyjádřily obavy, zda Rusko současnou kampaní nechce ospravedlnit vlastní použití zakázaných nekonvenčních zbraní.

Zpátky k Záporoží

Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou Rusové od března okupují, se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňují obě strany.

Jednotky ukrajinské 44. dělostřelecké brigády se chystají z pozic ve městě Nikopol 19. srpna ostřelovat elektrárnu, aby následně Kyjev mohl z katastrofy obvinit ruské ozbrojené síly, uvedl podle listu Kommersant mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Hlavní propagandista ruské armády tvrdil, že u elektrárny nemá Rusko žádné těžké zbraně, ale pouze jednotky určené k ochraně objektu.

Kvůli ostřelování ukrajinský personál elektrárny zastavil jeden z reaktorů a snížil výkon dalších dvou, poznamenal Kommersant.

Ačkoli reaktory jsou chráněné a jejich poškození v případě ostřelování je nepravděpodobné, poškození systému chlazení či úložiště vyhořelého jaderného paliva by podle ruské strany mohlo vést ke kontaminaci 5500 kilometrů čtverečních, dodal deník.

Poslední dění kolem jaderné elektrárny

Už několik dní se Rusko a Ukrajina navzájem obviňují z ostřelování jaderné elektrárny Záporoží. Radiační situace na Ukrajině je sice stále v normě, je ale nakročeno ke katastrofě, varují experti.

I za velmi dramatických okolností lze předpokládat, že v případě uvolnění radioaktivních látek ze Záporožské jaderné elektrárny by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika stovek kilometrů. Ukrajinská elektrárna je od českých hranic vzdálena přes 1000 kilometrů, uvedl v pondělí na svém webu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Ujistil rovněž, že situaci na Ukrajině včetně Záporožské jaderné elektrárny sleduje. „Je pochopitelné, že veřejnost je tímto vývojem znepokojena, a jistě není na místě situaci podceňovat. Na druhou stranu je však potřeba situaci hodnotit realisticky a nedat prostor apokalyptickým spekulacím,“ upozornil SÚJB.

Všechna měření v bližším i vzdálenějším okolí elektrárny podle něj vykazují standardní hodnoty.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek oznámil, že ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. „Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti, způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na Twitteru.

MAAE se snaží dohodnout s Ruskem a Ukrajinou vyslání delegace, která by situaci v Záporožské jaderné elektrárně prověřila na místě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované