Hlavní obsah

Lavrov dorazil do New Yorku. Přijel prosazovat nový světový řád

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Ruští diplomaté nevylučují, že se Sergej Lavrov v New Yorku sejde i s americkým ministrem zahraničí, ale nic prý není domluveno.

Reklama

Rusko v dubnu předsedá Radě bezpečnosti OSN. Západní státy původně zvažovaly nějakou formu bojkotu ruského ministra zahraničí Lavrova, který osobně povede pondělní jednání Rady, ale nakonec se ho zřejmě zúčastní.

Článek

Nastává pomyslný vrchol ruského předsednictví Radě bezpečnosti OSN. Pondělní zasedání tohoto orgánu dohlížejícího na světový pořádek povede přímo ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, a to ve chvíli, kdy ruské rakety dál zabíjejí civilisty na Ukrajině, čerstvě například v Doněcké nebo Chersonské oblasti.

Lavrov už dorazil do New Yorku, informovala ruská státní tisková agentura TASS s odkazem na mluvčí ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou. Na americké území mohl vstoupit právě díky účasti na jednání OSN.

Potřebná víza Američané naopak neudělili ruským novinářům, kteří měli cestu šéfa diplomacie pokrývat. Moskva tento krok ostře odsoudila. „Takovou věc vám neodpustíme a ani na ni nezapomeneme,“ řekl Lavrov před odletem do New Yorku.

Spojené státy se k tomu uchýlily v době dalšího napětí kvůli uvěznění amerického reportéra Evana Gershkoviche v Rusku. Tamní úřady ho obvinily ze špionáže, podle Američanů neprávem.

Rusové nevylučují jednání s Blinkenem

TASS píše, že během návštěvy se Lavrov má sejít s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Podle informací od ruských diplomatů by se podle agentury mohl sejít i se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Schůzka však nebyla předem domluvena, a bude tak záležet na okolnostech, upřesnil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Jak se Rusko přizpůsobuje

Více než rok trvající válka na Ukrajině nebere konce. I ruská válečná strategie se tak musí dynamicky přizpůsobovat okolnostem.

V Radě bezpečnosti Lavrov plánuje rozvinout debatu o novém světovém řádu, o jehož změnu Rusko, stejně jako třeba Čína, usiluje. Chtějí, aby vznikl multipolární systém, ve kterém budou mít větší vliv na úkor v současnosti dominantních Spojených států.

„Naším cílem je vést debatu o podobě nového světového řádu, který nahradí ten současný unipolární,“ předestřel nedávno podle serveru RTÉ ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja.

Na začátku dubna se přímo Lavrov při návštěvě Turecka nechal slyšet, že k míru na Ukrajině lze dojít jen v případě, že mírová dohoda bude založena na principech nového světového řádu.

Bojkot, či nikoliv?

Lavrov chce také debatovat o ochraně principů Charty OSN. Právě Rusko je přitom opakovaně porušuje, například tím, že používá sílu proti jiné suverénní zemi. Moskva ale často poukazuje také na porušování mezinárodního práva ze strany dalších zemí.

Rusko Lavrovovu návštěvu OSN ohlásilo už na začátku dubna, kdy na základě dlouhodobě platných pravidel převzalo předsednictví v Radě bezpečnosti, naposled ho drželo loni v únoru, tedy v době začátku ruské invaze na Ukrajinu (psali jsme zde). Západní politici od té doby debatují, zda jeho vystoupení bojkotovat, či nikoliv.

„Argumentem pro to, aby se západní diplomaté jednání zúčastnili, je fakt, že jejich absence by Rusku nechala volné ruce při formování debaty,“ řekl v rozhovoru pro irskou stanici RTÉ ředitel bruselského think-tanku International Crisis Group Richard Gowan.

Obvykle, když zasedání Rady bezpečnosti řídí vysoký představitel předsedající země, je zvykem, že ostatní státy na zasedání vyšlou podobně vysoce postavené diplomaty. V tomto případě nicméně některé státy zvažují vyslání níže postavených diplomatů nebo žádných, aby daly Rusku najevo svůj odpor.

Více o schůzce Putina a Siho:

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching mluvili o nezdolném přátelství, které nastolí nový světový řád. Od začátku ruské invaze na Ukrajině Čína odmítla odsoudit ruské kroky a nabídnout jasnou pomoc Ukrajině. Zároveň se však nedokázala jasně přiklonit na stranu Ruska a snaží se balancovat mezi oběma stranami.

Nakonec se podle diplomatického zdroje RTÉ většina států rozhodla zasedání nebojkotovat, protože si uvědomily, že přítomnost zástupců hájících postoj Ukrajiny může být důležitá.

„Čím více budou představitelé Západu mluvit o posílení multilateralismu, humanitární pomoci a udržování míru, tím bude pro Rusko těžší určovat tón debaty,“ řek Richard Gowan.

Podle mluvčí americké mise při OSN je velvyslankyně USA Linda Thomasová-Greenfieldová připravena nadnést témata jako klimatická změna, potravinová bezpečnost, teritoriální suverenita a lidská práva. „Kontrast mezi představami Ruska a USA o světě je evidentní. Velvyslankyně Thomasová-Greenfieldová se bude snažit během jednání tento kontrast ukázat v jasném světle,“ uvedlo tiskové oddělení americké mise při OSN.

Proti ruskému ministrovi zahraničí plánují vystoupit také diplomaté Evropské unie. Na zasedání plánují přednést společné prohlášení, které odsuzuje ruské kroky. Rusko ale pravděpodobně nebude brát na jednání západních diplomatů zřetel a bude opět ze současného stavu světové politiky i konfliktu na Ukrajině obviňovat Západ.

Rusko už na začátku měsíce předsedalo debatě o osudu dětí deportovaných z Ukrajiny do Ruska. Moskva se bránila, že děti převezla, aby zajistila jejich bezpečí, po konfliktu se prý budou smět případně vrátit ke svým rodinám. Ukrajina ruská tvrzení dlouhodobě zpochybňuje.

Na jednání vystoupila ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová, na kterou právě v souvislosti s údajnými únosy dětí z ukrajinského území vydal zatykač Mezinárodní trestní soud v Haagu, stejně jako na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Více o Mariji Lvovové-Bělovové se můžete dočíst zde

Proti jejímu vystoupení se ostře ohradily Spojené státy a Velká Británie. Jejich diplomaté sál opustili a vetovali vysílání přenosu z jednání na internetových stránkách OSN. I neformální jednání jsou tam často totiž dostupná, členové Rady bezpečnosti to mají možnost blokovat, což ale dělají jen vzácně. Tentokrát se k tomu americká a britská delegace uchýlily, aby zabránily dalšímu šíření „ruských lží“.

Reklama

Doporučované