Hlavní obsah

Místo testů měření teploty, místo léků „elixír života“. KLDR má problém

Foto: Profimedia.cz

Jedním z problémů zdravotní péče v KLDR je ten, že peníze, které by se hodily ve zdravotnictví, tečou do armády.

Reklama

18. 5. 18:43

Nemocný je ten, kdo má teplotu. V tom případě pomůže „elixír života“, černý trh nebo letákový návod na přípravu domácího léku. Těžko však říct, zda se Kim raději nesmíří s velkým počtem mrtvých spíš než s otevřením hranic pomoci.

Článek

„Horečkou“ se v Severní Koreji za uplynulý den nakazilo dalších 232 880 lidí, šest jí podlehlo. Odhadovaný počet nemocných se tak přehoupl přes milion a půl. Pokud KLDR urychleně nepřijme další opatření a nezačne řešit vakcíny a léky, bude mít co dočinění s řádnou katastrofou, varují odborníci.

Zatímco jižní Korejská republika, ostatně jako zbytek světa, nakažené covidem-19 označuje jako „pozitivně testované“, na severu je vše jinak.

„V KLDR se udávají počty ‚lidí s teplotou‘,“ uvádí pro Seznam Zprávy koreanista Tomáš Horák. „Vzhledem k velmi pravděpodobnému akutnímu nedostatku testovacích kapacit se zřejmě pouze měří teplota a mimo zůstávají, aspoň prozatím, bezpříznakoví. V médiích jsem narazil na informaci, že v poslední době Severokorejci v Číně skupují základní lékařský materiál, včetně teploměrů a léků proti horečce, takže dost možná nemají dost kapacit ani k měření teploty,“ dodává Horák.

Právě Čína je jedním z možných vysvětlení, proč se koronavirus v Severní Koreji ve velkém rozšířil až nyní. KLDR si po dlouhé době naprosté izolace podle všeho nemůže dovolit dále omezovat obchodní výměnu se zahraničím. Natož pak s Čínou, na které je v řadě základních položek, včetně potravin, závislá, domnívá se Tomáš Horák. S Pekingem tak KLDR udržuje alespoň omezené styky, už jen proto, že se pro vlastní nesoběstačnost hermeticky uzavřít nemůže.

„K velkému rozšíření mohla přispět i větší nakažlivost nových mutací, které nejde držet pod kontrolou stávajícími opatřeními. Navíc se v současnosti v KLDR virus šíří nepromořenou a neproočkovanou populací, která je ještě k tomu z nemalé části podvyživená,“ dodává Horák.

Víc než odkud se nemoc do země dostala, ale místní aktuálně trápí otázka, jak se s epidemií totalitní režim vypořádá. Podle zpráv odborníků, kteří dění v zemi sledují, je tamní zdravotnický systém na pokraji zhroucení.

Severní Korea po dvou letech poprvé tento týden uznala, že i ona případy onemocnění covidem-19 eviduje. O den později vystoupil v rámci politbyra sám vůdce Kim Čong-un a ukázal prstem na viníky – „nevyzrálé“ a „nedbalé“ úředníky a státní kapacitu „neschopnou vyrovnat se s krizí“.

Jen několik dní předtím vybízel k mobilizaci armády a zásobení lékáren, které jsou aspoň v hlavním městě Pchjongjangu údajně otevřené 24/7. Úředníky tak vyzval, aby se zaměřili na kontrolu virů na pracovištích a „zdvojnásobili úsilí“ při zlepšení zásobování každodenními potřebami, uvedla agentura KCNA.

Od ohlášení prvních případů severokorejská propagandistická mašinérie vykresluje virus jako nepřítele, kterého lze porazit pomocí blokování, karantény a větší ostražitosti. Státní tisková agentura KCNA informovala o dodávkách blíže nespecifikovaných léků, jakéhosi „elixíru života“, armádními zdravotnickými jednotkami a o kampaních veřejného zdraví vyzývajících k nošení masek a sociálnímu distancování.

Udělej si sám

Severokorejský zdravotnický systém trpěl značnými potížemi už před pandemií.

„Místní zdravotnictví obecně trpí silným podfinancováním a s tím související nedostupností lékařských přístrojů, zdravotnického materiálu a léčiv. Podfinancování souvisí s tím, že dostupné zdroje bohužel putují prioritně do armády,“ vysvětluje Horák a dodává, že svou izolací KLDR brání i činnosti humanitárních organizací, které by situaci v některých místech mohly aspoň lokálně zlepšit.

„Severokorejci jsou tak nuceni spoléhat se převážně na vlastní síly, tradiční medicínu a černý trh. V tom jim pomáhají i státní média, která šíří zdravotnickou osvětu, léčebné postupy a učí, jak si připravit ‚léčiva‘ z dostupných domácích zdrojů,“ říká koreanista. Severní Korea dle něj rozhodně nemá kapacity na to, aby zajistila potřebnou zdravotní péči pacientům s těžkým průběhem.

Docentka oboru severokorejská studia na britské University of Central Lancashire Sojin Limová serveru VICE News řeka, že v KLDR je běžné provádět operace bez anestezie nebo podávat konopí pro úlevu od bolesti. Čím dále od civilizace, tím je problém horší. „Ve městě máte velmi velkou všeobecnou nemocnici, ale když půjdete hluboko na venkov, sotva tam najdete kliniku,“ řekla Limová.

Mezi 26 miliony Severokorejců pravděpodobně není naočkovaný nikdo, podvýživa z nich navíc dělá ohroženější skupinu. Dostupná zřejmě nejsou ani antivirotika používaná k léčbě v jiných zemích.

Od konce dubna v zemi „horečce“ podlehlo 62 lidí a nakazilo se jí téměř 1,7 milionu. Milion z nich se údajně z nemoci dostal, ale nejméně 691 tisíc zůstává v karanténě. Severní Korea však podle Světové zdravotnické organizace (WHO) provedla od začátku pandemie jen 64 200 testů, v porovnání se 172 miliony na sousedním Jihu.

Nahromadění pozitivních případů by v zemi s podlomenou ekonomikou a zkoušenou přírodními katastrofami a mezinárodními sankcemi mohlo rozpoutat humanitární krizi, varuje například britský The Guardian.

Kimova zkouška

Podle Tomáše Horáka je však KLDR v „humanitárně obtížné situaci, co se týče zajištění dodávek potravin a zdravotní péče, prakticky neustále“. Minulý rok Kim Čong-un přirovnal potravinovou situaci k hladomoru, při kterém v 90. letech zemřely stovky tisíc lidí.

Ačkoli monitorovací skupiny nezaznamenaly žádné známky masového hladovění nebo humanitární katastrofy, Kimovy komentáře naznačují, že k potravinové krizi přistupuje s vážností, což zahraniční analytici považují za největší zkoušku jeho téměř desetileté vlády.

Závažnost problému potvrdily i snahy severokorejských úředníků propagovat přínosy chovu králíků a sumců v rýžových polích, ale také druhu, jehož pojídání nemá ve světě obdoby – černých labutí. „Chov labutí je zřejmě dalším zázračným receptem geniálního vůdce, jak vyřešit nedostatečné zásobování a podvýživu. Před pár lety to bylo masivní pěstování brambor,“ doplňuje koreanista Horák.

Příliš důvěry v to, že KLDR epidemii zvládne, nemá ani Světová zdravotnická organizace. Vysoký představitel WHO v úterý uvedl, že vysoká úroveň přenosu koronaviru mezi neočkovanými lidmi, jako je tomu v Severní Koreji, vytváří vyšší riziko vzniku nových variant.

„Určitě je znepokojivé, když země nevyužívají nástroje, které jsou nyní k dispozici,“ řekl ředitel WHO pro mimořádné situace Mike Ryan v reakci na otázku týkající se epidemie v Severní Koreji. „WHO opakovaně varuje, že tam, kde máte nekontrolovaný přenos, je vždy vyšší riziko, že se objeví nové varianty,“ dodal.

Na tomtéž tiskovém brífinku vyjádřil pochyby také šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, kterého šíření viru mezi neočkovanou populací trpící doprovodnými onemocněními „hluboce znepokojuje“.

Nabídky na pomoc zvenčí se však ze strany KLDR zatím setkávají s mlčením. Panují však obavy, že se Kim Čong-un raději smíří s velkým počtem nakažených a úmrtí spíš než s myšlenkou na otevření hranic. Severokorejská vláda už odmítla miliony vakcín nabízených v rámci distribučního programu COVAX – pravděpodobně kvůli mezinárodním požadavkům na monitorování, které se s vakcínovým programem OSN spojují.

„Pomoc nabídla Jižní Korea ústy jak nového prezidenta Jun Sok-jola, tak ministra zdravotnictví. Podle dosavadních zpráv zatím KLDR nereagovala. Korejská republika (Jižní Korea) by byla schopná na sever dodat vakcíny, diagnostický materiál nebo léky proti horečce. Pomoci může samozřejmě i Čína, která dlouhodobě KLDR podporuje,“ říká Horák.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované