Na tykačku s Macronem. Uber měl tajné spojence v evropských politicích

Tisíce uniklých souborů odhalily, jak si poskytovatel alternativní taxislužby Uber předcházel přední politiky a jak daleko zašel, aby se vyhnul spravedlnosti.

Podrobně popisují rozsáhlou pomoc, kterou se mu podařilo získat od evropských politiků, jako je Emmanuel Macron či bývalá eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová. Zástupci firmy se scházeli také s britskými ministry, kteří záznamy o setkáních nezveřejnili, a dalšími politiky.

Soubory označené jako Uber Files mají více než 124 tisíc záznamů, včetně 83 tisíc e-mailů a tisíce dalších souborů zahrnujících konverzace. Pocházejí z let 2013 až 2017. Unikly do britského listu The Guardian a byly poskytnuty Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) a řadě mediálních organizací, včetně BBC Panorama.

Dokumenty odhalují, jak společnost prostřednictvím skupin zaměřených na lobbování za 90 milionů dolarů (2,2 miliardy korun) ročně verbovala spřátelené politiky, aby jí pomohli v kampani za změnu pravidel poskytování taxislužby v Evropě.

Bezohledné obchodní metody Uberu byly dobře známé. Dokumenty ale poprvé poskytují jedinečný pohled zevnitř na to, kam až byla firma při dosahování svých cílů schopna zajít. Teď Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Z dokumentů ale vyplývá, že nynější francouzský prezident Emmanuel Macron aktivně podporoval lobbistickou kampaň společnosti Uber v době, kdy byl ministrem hospodářství v letech 2014–2016. Novátorský a velmi kontroverzní přístup společnosti znamenal pohromu pro tradiční taxislužby v mnoha evropských městech.

Dokumenty také odhalují, že vztahy Uberu s Kroesovou začaly podstatně dříve a byly hlubší, než se doposud uvádělo. Tím Kroesová zjevně porušila pravidla upravující chování komisařů. Kroesová dohlížela na digitální politiku a hospodářskou soutěž, zasahovala proti velkým technologickým společnostem a hrála klíčovou roli při vyměřování vysokých pokut americkým firmám Microsoft a Intel.

Kroesová popírá, že by před květnem 2016, kdy jí vypršela ochranná lhůta, po kterou nemohla nastoupit do nové práce bez souhlasu komise, zastávala v Uberu jakoukoliv formální či neformální funkci. Uvedla, že jako komisařka komunikovala s mnoha technologickými společnostmi a řídila se tím, co podle jejího názoru mělo prospět veřejnému zájmu.

V Nizozemsku, odkud pochází, služba UberPop vyvolala právní a politické problémy. V říjnu 2014 byli zatčeni řidiči Uberu a v prosinci soud v Haagu službu zakázal a pohrozil pokutou až 100 tisíc eur (2,5 milionu korun).

V březnu provedla nizozemská policie razii v amsterodamské kanceláři Uberu. Podle e-mailů Kroesová volala v době razie ministrům a dalším členům vlády, aby je přesvědčila, aby od svých záměrů ustoupili. V interním e-mailu zaměstnancům je pak doporučeno, aby o jejím neformálním vztahu nemluvili.

Uniklé dokumenty, mezi nimiž jsou i zprávy mezi Macronem a vedením společnosti Uber, ukazují, že společnost měla v tehdejším francouzském ministru hospodářství klíčového spojence při zákulisních machinacích. Macron dokonce ve zprávách uvádí, že uzavřel se svými politickými partnery dohodu výhodnou pro Uber, píše The Guardian.

Příchod společnosti na evropský trh vyvolal protesty napříč celou Evropou. Ve Francii pořádali taxikáři rozsáhlé a často až násilné protesty, jelikož společnost Uber se pokoušela vyhnout většině regulací. Tradiční taxikáři pracovali podle regulačního režimu, který zahrnoval až 300 hodin povinného školení a omezenou – a nedostatečnou – kvótu licencí na taxi, které se v některých městech prodávaly až za 250 tisíc eur (přes 6 milionů korun).

V době mohutných protestů si Macron již tykal s kontroverzním šéfem Uberu Travisem Kalanickem a později ho ubezpečil, že pozmění zákony ve prospěch jeho firmy, píše BBC. Macron v Uberu viděl zdroj růstu a velmi potřebných nových pracovních míst, a chtěl mu proto pomoci.

V říjnu roku 2014 se sešel s Kalanickem a dalšími manažery. To byl začátek jeho dlouhého působení v roli zastánce zájmů firmy ve vládě. Lobbista Uberu Mark MacGann popsal setkání jako velkolepé. „Takové jsem ještě nezažil,“ vyplývá ze spisů. Macron a Kalanick si brzy začali tykat a setkali se nejméně čtyřikrát.

Kalanick byl ze setkání rovněž nadšený a Macronovi napsal: „Beru velmi vážně vaši poznámku, že si myslíte, že ‚Uber přináší do Francie inovace a pracovní místa‘. Zavazuji se vám, že právě to uděláme, a rychle, pokud se podaří najít vhodný regulační rámec, aby Uber ve Francii uspěl.“

Francouzské taxikáře v roce 2014 rozzuřilo zejména spuštění služby UberPop, která umožňovala nabízet jízdu nelicencovaným řidičům za mnohem nižší ceny. Soudy a parlament ji zakázaly, ale Uber ji provozoval dál, protože napadl zákon.

Francouzské ministerstvo spravedlnosti, daňové úřady a další regulační orgány se velmi intenzivně zajímaly o aktivity Uberu a od konce roku 2014 do poloviny roku 2015 provedly nejméně pět razií v kancelářích společnosti v Paříži, Lille a Lyonu. Podle dokumentů měla však společnost pro tento případ připravený další způsob obrany. Systém zvaný „kill switch“ měl zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Z uniklých dokumentů vyplývá, že Macron spolupracoval s manažery Uberu na jisté formě dohody. Co přesně tato dohoda zahrnovala, se ve zprávách neuvádí. V podstatě však šlo o to, že se Uber dobrovolně vzdá služby UberPop – která byla zákonem zapovězena – výměnou za uvolnění pravidel pro další službu UberX, zejména co se týče licencí pro řidiče. V červnu roku 2015 byla pak podle dokumentů dohoda dovršena. Uber oznámil, že v nejbližších dnech zruší službu UberPop. Kalanick napsal Macronovi krátkou zprávu: „Můžeme věřit Cazovi?“ Zmíněný Bernard Cazeneuve tehdy zastával post ministra vnitra. Macron odpověděl: „Včera jsme měli schůzku s premiérem. Cazeneuve udrží taxislužby v klidu a já příští týden shromáždím všechny, abychom připravili reformu a upravili zákon. Caz dohodu přijal…“

Macronův mluvčí uvedl, že kvůli jeho funkci bylo přirozené, že se musel stýkat s mnoha společnostmi zapojenými do výrazných změn, které se objevily v těchto letech v sektoru služeb.