Článek
Rusko, Bělorusko a Írán nakonec na slavnostní předávání Nobelových cen ve Stockolmu pozvánkou nedostanou. Nobelova nadace ustoupila od dřívějšího rozhodnutí, zapojit i země, které nesdílejí hodnoty ocenění, po tom, co vyvolalo rozsáhlou vlnu kritiky.
Nobelova nadace v pátek oznámila, že letos opět na prosincové udílení cen ve švédské metropoli pozve Rusko a Bělorusko, které byly v minulém roce vyřazeny kvůli válce, kterou Moskva s podporou Minsku, svého klíčového spojence, rozpoutala na Ukrajině.
Pozvat se opět rozhodla také Írán, který v loňském roce pozvánku na předávání cen nedostal kvůli nařčením z porušování lidských práv během potlačování protivládních protestů.
Krok Nobelovy nadace sklidil řadu nesouhlasných reakcí od švédských poslanců. Ti rozhodnutí nadace označili za „mimořádně nerozumné“ a pohrozili, že budou ceremoniál bojkotovat, pokud budou pozvány Rusko, Bělorusko a Írán.
Švédská europoslankyně Karin Karlsbrová označila rozhodnutí přizvat tyto země za „krajně nevhodné“. Nobelovu nadaci nařkla z toho, že pozváním Ruska „na okouzlující večírek, zatímco rakety padají na ukrajinská kulturní centra a vraždí děti,“ vytvořila „nebezpečný precedent“.
O loňském předávání Nobelových cen
Nobelova cena za mír měla v loňském roce tři držitele, mezi nimi i ruskou organizaci Memorial. „Jsou pod obrovským tlakem… To ocenění přichází v symbolický den,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy historik Štěpán Černoušek.
Nadace se v reakci na vlnu kritiky nakonec rozhodla od svého dřívějšího záměru ustoupit. V sobotním prohlášení uvedla, že „zopakuje loňskou výjimku z běžné praxe a nepozve velvyslance Ruska, Běloruska a Íránu“ na slavnostní předávání cen ve Stockholmu.
Původní záměr zařadit tyto země prý vycházel ze snahy „oslovit co nejširší veřejnost hodnotami a poselstvími, které Nobelova cena představuje“. Negativní reakce, které vyvolal, ale podle nadace toto sdělení zcela přehlušily.
Na závěr Nobelova nadace dodala, že zástupci Ruska, Běloruska a Íránu budou stejně jako dříve pozváni na samostatný ceremoniál v Oslu. Pět ze šesti Nobelových cen se každoročně uděluje ve švédském Stockholmu, zatímco Nobelova cena za mír se uděluje v norském Oslu.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko rozhodnutí nadace nepozvat Rusko, Bělorusko a Írán do Stockholmu přivítal a řekl, že jde o „vítězství humanismu“, upozornil server The Kyiv Independent. Dodal ale, že ministerstvo zahraničí je přesvědčeno, že podobné rozhodnutí by mělo být přijato i v případě ruské a běloruské účasti na ceremoniálu v Oslu.
Proti pozvání Ruska a Běloruska na slavnostní udílení Nobelových cen se ohradila také lídryně běloruské opozice Světlana Cichanouská. „Bude ostudné, pokud bude velvyslanec režimu přítomen na nobelovských ceremoniálech a laureát Nobelovy ceny Ales Bjaljacki bude mučen ve vězení, držen v naprosté izolaci, stejně jako tisíce dalších Bělorusů,“ uvedla Cichanouská s odkazem na vězněného aktivistu za lidská práva, který se stal v roce 2022 jedním z nositelů Nobelovy ceny za mír.
