Hlavní obsah

Nový důkaz mění pohled na brutální vraždu chlapce, z něhož se stal symbol

Foto: Profimedia.cz

Emmett Till v Chicagu v roce 1955. Při návštěvě příbuzných v Mississippi mluvil s 21letou běloškou Carolyn Bryantovou, majitelkou obchodu s potravinami. Její manžel Roy a jeho nevlastní bratr J. W. Milam ho 28. srpna 1955 mučili a následně i zabili.

Reklama

1. 7. 19:18

Nově nalezený zatykač by mohl obnovit vyšetřování případu Emmetta Tilla, jedné z ikon amerického hnutí za občanská práva. Mladého černošského chlapce v 50. letech kvůli obvinění bělošské ženy brutálně zbila a zabila dvojice mužů.

Článek

Bylo mu 14 let, když ho po křivém obvinění unesli, zbili a nakonec i zabili. Smrt Emmetta Tilla se stala jedním ze symbolů hnutí za občanská práva, které vyvrcholilo v 60. letech minulého století a ukončilo rasovou segregaci v USA. Příběh nyní opět ožívá a příbuzní zesnulého chlapce volají po spravedlnosti.

Příčinou otevírání starých ran je prohlášení Tillovy rodiny, že odhalili nevyřízený zatykač na ženu světlé pleti Carolyn Bryantovou, která chlapce v roce 1955 obvinila z obtěžování. Uvnitř obchodu na ni měl hvízdnout a snažit se ji vzít za ruku a kolem pasu. Svědectví ohledně toho, jak se Emmett přesně choval, se nicméně liší.

„Plakala jsem. Plakali jsme. Objímali jsme se,“ popsala podle webu CNN Deborah Wattsová, Emmettova sestřenice, moment z minulého týdne, kdy členové nadace Emmett Till Legacy Foundation našli zmiňovaný zatykač v zaprášené krabici v budově okresního soudu ve městě Greenwood v Mississippi.

„Neuvěřitelné. Drželi jsme se navzájem. Spravedlnost musí být vykonána,“ dodala. Právě stanici CNN poskytla nadace obrázek zatykače k nahlédnutí. Dokument obviňuje J. W. Milama, Roye Bryanta a Bryantovu tehdejší manželku – v zatykači identifikovanou jako paní Roy Bryantová – z únosu a nařizuje jejich zatčení.

Plakala jsem. Plakali jsme. Objímali jsme se.
Deborah Wattsová, sestřenice Emmetta Tilla

Dokument je datován k 29. srpnu 1955 a je podepsán úředníkem okresu Leflore. Oba muži jsou již po smrti, Milam zemřel v roce 1980 a Bryant v roce 1994. Vdova po Bryantovi je však stále naživu a lidé ji znají pod jménem Carolyn Bryantová Donhamová. Emmettova rodina proto doufá, že zatykač povede k jejímu zatčení.

O objevení zatykače jako první informoval New York Amsterdam News, jeden z nejstarších afroamerických listů v zemi. Skupina měla Emmetta „úmyslně, nezákonně, zločinně a bez zákonné pravomoci násilně zajmout, uvěznit a unést“. Poznámka na zadní straně dokumentu pak říká, že Bryantová Donhamová nebyla zatčena, protože se ji nepodařilo najít.

K vraždě chlapce došlo v době, kdy čtrnáctiletý Emmett přijel ze Chicaga do Mississippi navštívit rodinu. Po událostech v obchodě ho manžel obtěžované ženy spolu se svým nevlastním bratrem Milamem unesli z domu jeho rodiny. Chlapce následně brutálně zbili a nakonec zastřelili. Jeho tělo bylo nalezeno o několik dní později, dvojice ho hodila do řeky Tallahatchie.

Porota je osvobodila, v rozhovoru se přiznali

Kvůli události proběhl proces, oba muži ale byli zproštěni viny poté, co se porota složená pouze z občanů světlé pleti radila přibližně hodinu. Později se ovšem dvojice v rozhovoru pro časopis Look k vraždě přiznala.

V roce 2008 pak Bryantová Donhamová odvolala část svého příběhu a nechala se slyšet, že chlapec se jí nikdy nedotkl a ani ji slovně neobtěžoval, jak vypověděla během procesu.

Nově objevený dokument naznačuje, že nyní téměř devadesátiletá žena předala Emmetovým vrahům falešná obvinění, a že tak byla možným spolupachatelem chlapcovy vraždy. Její rodina se k nejnovějšímu vývoji zatím nevyjádřila.

Když byla tenkrát fotografie chlapcova zohaveného těla zveřejněna v novinách a rozšířila se po celém světě, přitáhla událost pozornost i daleko za hranicemi Mississippi. Emmettova matka následně požadovala, aby pohřeb proběhl s otevřenou rakví. Celý svět měl vidět zranění jejího syna a následky rasismu.

Kromě podpory, které se tehdy dostalo hnutí za občanská práva, žije Emmettův odkaz i nyní. V březnu tohoto roku totiž prezident Joe Biden podepsal přelomový zákon Emmett Till Antilynching Act, který z lynčování učinil federální zločin. Hrozí za něj až 30 let za mřížemi.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Emmett Till

Doporučované