Hlavní obsah

Otázky a odpovědi kolem podezřelé epidemie v Číně

Záběry agentury AP z přeplněných čínských nemocnic.Video: AP

 

Reklama

Zprávy o růstu případů zápalů plic neznámého původu v Číně mohou připomínat začátek pandemie covid-19. Ve skutečnosti se ale zatím neděje nic výjimečně znepokojivého. Čína pravděpodobně splácí „imunitní dluh“.

Článek

Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden požádala Čínu o data ve věci zvýšeného nárůstu šíření respiračních chorob. Tento týden se k tomu přidaly zprávy z evropských zemí o nárůstu zápalu plic způsobovaného bakterií Mycoplasma pneumoniae, kterému se lidově říká „suchý“ nebo „studený“ zápal plic.

Obavy, že sledujeme začátek nové pandemie, jsou ale v tomto případě předčasné.

Veškeré dostupné informace nasvědčují tomu, že se neděje nic, co by se nedalo vysvětlit jinak než nástupem nového nebezpečného patogenu. Odborníci se shodují, že vývoj v Číně je očekávatelný a že něco podobného, ač v menší míře, zažily v první podzimní sezóně respiračních chorob po uvolnění covidových restrikcí i jiné země.

Přehled dostupných informací a komentářů odborníků přinášíme formou otázek a odpovědí.

Vyjádření českého ministra zdravotnictví

K situaci se minulý týden vyjádřil i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek:

Co se děje v Číně?

Čínská média začala v posledních týdnech přinášet zprávy o přeplněných pediatrických odděleních nemocnic v některých městech a celkově silném nárůstu v šíření respiračních onemocnění. Některé zprávy a příspěvky lidí na sociálních sítích zmiňovaly i množství dětí se zápalem plic bez známé příčiny.

Na existenci ohnisek „pneumonie (zápalu plic) neznámého původu“ u dětí zejména v severní Číně následně upozornil i Program pro monitorování vznikajících nemocí spravovaný Mezinárodní společností pro infekční onemocnění.

Minulý týden v reakci na tyto zprávy Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila podání formální výzvy čínským úřadům, aby poskytly informace o hlášeném nárůstu respiračních chorob a zápalů plic u dětí bez známé příčiny. Požadovány měly být laboratorní výsledky testů z údajných ohnisek choroby i detailnější informace o celkové zátěži na zdravotnický systém v poslední době.

Pouhý den poté WHO prohlásila, že čínská data „nenaznačují záchyt žádného neobvyklého nebo nového patogenu“. Šíření respiračních nemocí podle nich bylo důsledkem různých již známých virů a bakterií.

Silný nástup respiračních onemocnění v Číně podle WHO není v této době překvapivý, protože jde o první podzimní sezonu od plošného zrušení pandemických restrikcí, které mimo šíření covidu-19 bránily i šíření dalších virů a bakterií a lidé se s nimi nyní začali hojně setkávat po dlouhé době.

Konkrétně WHO mezi nejčastějšími původci respiračních onemocnění kolujících v Číně vyjmenovala například chřipku, respirační syncyciální virus (RSV) a již zmiňovanou bakterii Mycoplasma pneumoniae.

Co je Mycoplasma pneumoniae?

Jde o poměrně hojně rozšířenou bakterii, která rozhodně není nová nebo neznámá. Pohotovostní lékařka a profesorka působící na Univerzitě George Washingtona Leana Wenová v rozhovoru pro americkou CNN řekla, že podle odhadů se touto bakterií infikuje asi jedno procento americké populace ročně, přičemž asi u pěti až 10 % z nakažených to vede k zápalu plic.

Zvláštní je bakterie tím, že jí způsobený zápal plic v porovnání s klasickým zápalem plic způsobeným například pneumokokem, doprovází mírnější symptomy, které podle časopisu Nature většinou nevyžadují hospitalizaci a dokonce ani nedonutí nakažené ulehnout na lůžko.

Čína nicméně už od května zaznamenává zvýšený počet hospitalizovaných dětí se zápalem plic způsobeným touto bakterií.

Nature dodává, že k tomu může přispívat rostoucí rezistence této bakterie na léčbu druhem antibiotik zvaných makrolidy. Ta je v Číně totiž obzvlášť vysoká. Časopis to dokládá odkazem na studii, podle níž se míra rezistence této bakterie v Pekingu mezi lety 2008 a 2012 na makrolidy pohybovala mezi 70 až 90 %.

Bakterie se podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) šíří kapénkami. Lidé se tedy nejčastěji nakazí tak, že vdechnou kapénky s bakterií poté, co v jejich blízkosti nakažený kýchne nebo zakašle.

Americký pediatr Peter Hotez řekl serveru Politico, že k epidemiím nákaz touto bakterií dochází „běžně jednou za několik let“. Čína má podle něj „smůlu“, že ji to potkalo zároveň se silnou sezonou virových respiračních chorob.

Takové načasování je podle epidemiologa z Hongkongské univerzity Benjamina Cowlinga netypické. „Čínská vlna onemocnění je jiná, než jsme po rozvolnění restrikcí mohli vidět v jiných zemích. Státy bojovaly s chřipkou a RSV, ale v Číně se běžně vyskytovaly i infekce bakterií Mycoplasma pneumoniae. To je překvapující, protože bakteriální infekce jsou často oportunní, což znamená, že nastupují až po virových infekcích,“ napsal časopis Nature s odkazem na Cowlinga.

Co se děje v evropských zemích?

Zprávy o zápalech plic způsobených touto bakterií přišly tento týden i z Evropy.

„Neobvyklý“ nárůst případů zápalů plic způsobených touto bakterií hlásí Francie. Tamní úřady potvrdily, že případů přibývá u dětí i dospělých, druhým dechem ale dodaly, že bakterie není důvodem k panice, protože ji většinou doprovází jen lehké příznaky, které často odezní samy bez nutnosti léčby.

Podle českého náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka situaci v Evropě sleduje Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Kromě Francie podle něj případy hlásí i Nizozemsko a „další státy“. Má jít nicméně o „jednotky případů“, citovala ho ve středu ČTK.

Zatím se neobjevily žádné informace, které by naznačovaly, že evropské případy nějak souvisí s tím, co se děje v Číně.

Co je imunitní dluh? A proč situace v Číně není překvapivá?

Označením imunitní dluh, který jsme zmínili na začátku článku, se myslí důsledek covidových opatření, která mohla populaci držet dál nejen od covidu-19, ale i běžných virů a bakterií. Když se lidé po nějakou dobu setkávali s těmito viry a bakteriemi méně, měli i méně možností vybudovat si proti nim imunitu.

Podle odborníků je právě toto nejpravděpodobnějším vysvětlením současného dění v Číně.

Tam bylo totiž období „nulové tolerance ke covidu“ delší než v ostatních zemích a opatření byla přísnější. Restrikce země plošně zrušila až na přelomu loňského a letošního roku, což znamená, že právě nyní přišel první „pocovidový“ podzim a s ním i sezona respiračních chorob.

„Čína má za sebou o hodně delší a drsnější lockdown než v podstatě jakákoliv jiná země na světě. Očekávalo se, že tato konečná polockdownová vlna, bude v Číně významná,“ řekl k tomu pro Nature Francois Balloux z londýnské univerzity UCL.

„Toto se dělo i v USA minulý rok. Sledujeme přesně to, co se dalo očekávat, když dáte respiračním patogenům pauzu, zvýší se počet zranitelných jedinců a pak může dojít k epidemii,“ uvedl pro Politico infektolog Amesh Adalja z Univerzity Johnse Hopkinse.

Za „něco, s čím se většina zemí potýkala před dvěma lety,“ čínskou epidemii respiračních chorob označila i šéfka oddělení WHO pro nové nemoci Maria Van Kerkhoveová.

Jak se situace liší od začátku pandemie covidu-19?

„Alespoň podle toho, co zatím víme, podle mě není situace v Číně důvodem pro globální znepokojení. Znepokojivé by bylo, kdyby se objevil nějaký nový patogen, jako tomu bylo s covidem-19 v zimě 2019,“ odpověděla na otázku Leana Wenová pro CNN.

Jinými slovy – zatímco v zimě 2019–2020 z Číny přicházely zprávy o nevysvětlitelné epidemii, ta současná, alespoň podle WHO a většiny předních odborníků, nevysvětlitelná není. Před čtyřmi lety na tyto zprávy navíc rychle navázal objev nového a neznámého viru. Nic takového se nyní také neděje.

Reklama

Doporučované