Hlavní obsah

Papež rozzuřil Rusko zmínkou o válečných krutostech Čečenců a Burjatů

Foto: GYG Studio, Shutterstock.com

Papež František při návštěvě památníků arménské genocidy v Jerevanu, 25. června 2016.

Reklama

Nejkrutější vojáci na Ukrajině jsou Čečenci a Burjati, řekl papež František v rozhovoru pro časopis America. Jeho komentář spustil lavinu kritiky ze strany ruských představitelů.

Článek

Papež František, který opakovaně vyzývá k ukončení války na Ukrajině, odsoudil praxi ruských jednotek na frontě. Za „nejkrutější“ vojáky označil příslušníky menšin, čímž pobouřil nejen jejich zástupce, ale i samotnou vládu nebo ruského velvyslance ve Vatikánu.

„Obecně platí, že nejkrutější jsou možná ti, kteří pochází z Ruska, ale nejsou tradiční Rusové, jako například Čečenci, Burjati a tak dále,“ řekl papež v rozhovoru pro americký jezuitský časopis America. Sám papež býval členem jezuitského řádu.

Ruské autonomní republiky, včetně historicky buddhistického Burjatska a většinově muslimského Čečenska, patří k nejchudším regionům země. Tyto menšiny mají i jedny z nejvyšších potvrzených ztrát mezi ruskými silami na Ukrajině, připomněl ruský exilový deník The Moscow Times.

Mezi prvními na papežova slova reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. „To už není rusofobie, to je zvrácenost na nevídané úrovni,“ napsala na telegramu. „Jsme jedna rodina s Burjaty, Čečenci a dalšími představiteli naší země mnoha národností a mnoha náboženství.“

Proti výrokům protestoval i ruský velvyslanec ve Vatikánu Alexandr Avdějev. „Vyjádřil jsem rozhořčení nad takovými narážkami a poznamenal, že nic nemůže otřást soudržností a jednotou mnohonárodnostního ruského lidu,“ řekl Avdějev podle ruské agentury RIA Novosti.

Další papežova vyjádření na adresu Ruska

Papež František vyzval na začátku října ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině“.

Papež František přednesl tradiční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Pontifik ve své řeči připomněl přes dva roky trvající pandemii covidu-19 i utrpení na Ukrajině.

Lídr Burjatské autonomní republiky Alexej Cydenov označil papežův výrok za přinejmenším podivný.

Podobný názor sdílí i zástupci Čečenska. „Kdyby papež naslouchal obyvatelům osvobozených území, uznal by, že čečenští bojovníci, stejně jako Burjati a zástupci dalších ruských národů, jsou pro tyto lidi zachránci,“ uvedl podle agentury TASS předseda čečenského parlamentu Magomed Daudov.

Na druhou stranu sám čečenský vůdce Ramzan Kadyrov se několikrát snažil ukrajinské vojáky i civilisty vyděsit zprávami o „schopnostech“ čečenských bojovníků a mluvil například o upalování odpůrců.

Papežovy výroky se nicméně dotkly i lidí, kteří válku nepodporují. Protestovala proti nim například zástupkyně protiválečné nadace Svobodné Burjatsko Alexandra Garmažapovová.

Komentáře označila za „lehkovážné“ a připomněla, že ukrajinští prokurátoři sami podezírají z jarních zvěrstev v Buči etnicky ruské vojáky. V souvislosti s masakrem na kyjevském předměstí se původně spekulovalo právě o zodpovědnosti burjatských vojáků.

„V rozhovoru se papež skutečně snaží nemluvit o (ruském prezidentu Vladimiru) Putinovi, ale z nějakého důvodu výslovně jmenuje Čečence a Burjaty,“ okomentovala výroky Garmažapovová v rozhovoru pro ruskou exilovou televizní stanici Dožď.

Mírová jednání ve Vatikánu?

Postoj hlavy katolické církve k Putinovi se stal předmětem i již zmíněného rozhovoru pro časopis America. „Každý zná můj postoj, ať už Putina zmíním, či ne. Někdy se snažím nespecifikovat, abych neurážel, ale raději odsuzuji obecně, ačkoliv je dobře známo, koho odsuzuji. Není nutné uvádět jméno a příjmení,“ vysvětlil papež.

Připomněl rovněž své snahy o zprostředkování míru mezi stranami a uvedl, že uvažuje o cestě do obou zemí. „Pokud bych jel, musel bych jet do Moskvy i do Kyjeva, nejen na jedno místo,“ vysvětlil.

Papež v rozhovoru podotkl, že telefonicky několikrát hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a prostřednictvím ruského velvyslance ve Vatikánu komunikoval i s Putinem.

Vatikán také navrhuje, aby Rusko a Ukrajina jednaly o míru na jeho území, píší italská média. Kreml papežskému státu za nabídku poděkoval, současně však obvinil Kyjev z blokování takovýchto rozhovorů.

Reklama

Doporučované