Hlavní obsah

Prezident Pavel vystoupí s projevem na Harvardu. Naváže na Havla a Klause

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

Český prezident Petr Pavel.

Před publikem v minulosti hovořili i další výrazní evropští politici a osobnosti veřejného života, mimo jiné předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová nebo běloruská opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská.

Článek

Prezident Petr Pavel bude třetím českým prezidentem, který vystoupí s projevem na prestižní Harvardově univerzitě. Učiní tak v rámci své pracovní cesty do USA, kam se vydá už tuto neděli.

Vystoupení s názvem „Shared Strength in a Divided World: Reinventing the Transatlantic Partnership“ se zaměří především na význam partnerství mezi Evropou a Spojenými státy.

„Bude mluvit o sdílené odpovědnosti, kterou spolu dva kontinenty mají,“ přiblížila Seznam Zprávám vedoucí oddělení komunikace Kanceláře prezidenta republiky Karolína Blinková.

Součástí programu bude také debata se studenty Harvardu a setkání s českou akademickou komunitou působící na univerzitě.

„Pozvání ze strany Harvard University je velkým projevem uznání,“ dodala Blinková s tím, že Pavel tím naváže na Václava Havla a podtrhne význam České republiky v mezinárodním dialogu o demokracii, lidských právech a transatlantickém partnerství.

Havel: Neopakujte tyto chyby

Tradici vystoupení českých prezidentů na Harvardově univerzitě zahájil v roce 1995 právě Václav Havel, když tam převzal čestný doktorát a pronesl projev k absolventům. Ve svém vystoupení zdůraznil odpovědnost demokratických států a význam spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy pro udržení svobody a demokracie ve světě.

„Izolacionismus se Spojeným státům nikdy nevyplatil. (…) Prosím vás: neopakujte tyto chyby! Sami jste za ně vždy zaplatili vysokou cenu. Spojené státy dnes nesou pravděpodobně největší odpovědnost za směřování našeho světa,“ řekl tehdy Havel v projevu.

Podle něj nejmocnější země světa nemůže stát stranou a má povinnost přispět k utváření spravedlivého a spolupracujícího mezinárodního řádu. V sázce podle Havla tehdy nebylo jen geopolitické soupeření nebo dělení sfér vlivu, ale samotná budoucnost lidstva. Na tento étos globální odpovědnosti chce nyní na Harvardu navázat i Petr Pavel.

Foto: Tada Images, Shutterstock.com

Harvardova univerzita momentálně prochází složitým obdobím kvůli střetům s administrativou Donalda Trumpa.

Pravidelné přednášky

Harvard podobné přednášky pořádá pravidelně. V rámci nově vzniklého cyklu Václav Havel Lecture on Human Rights, Civil Society and Democracy letos na podzim vystoupil kanadský politolog a bývalý rektor Central European University Michael Ignatieff.

„Vystoupení prezidenta na Harvardu je nesmírně prestižní událost, a to pro obě strany. Studující dostanou šanci setkat a vyslechnout si aktivního prezidenta evropské země, prezident vystoupí mezi nejchytřejšími a nejzajímavějšími osobnostmi světa. Má to ale ještě jedno poselství v této době: univerzita čelí silným tlakům ze strany stávající administrativy, která se snaží omezit její fungování, zasahovat do výběru studujících a obsahu učiva,“ řekla Seznam Zprávám novinářka Deníku N Jana Ciglerová, která ve Spojených státech žije.

Momentálně prochází slavná univerzita těžkým obdobím.

„Hrozí jí odebráním financování a Harvard je jedna z mála univerzit, která se rozhodla se bránit a s Trumpovou administrativou se soudit. Zatím všechna stání vyhrála, ale prezident Trump je odhodlaný vést spor až k Nejvyššímu soudu. To, že český prezident vystoupí zrovna na této univerzitě v této době, je také poselstvím jeho podpory svobodě projevu a svobodě vzdělání,“ připomněla Ciglerová.

Klausovo varování

Před publikem Centra evropských studií v minulosti hovořili i další výrazní evropští politici a osobnosti veřejného života, mimo jiné předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová nebo běloruská opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská.

Z českých politiků před studenty prestižní univerzity v roce 2005 vystoupil také Václav Klaus, který tehdy analyzoval stav Evropské unie.

Studentské noviny The Harvard Crimson tehdy Klause popsaly jako výrazného kritika evropské integrace, který se netajil skepsí vůči rostoucí centralizaci v Bruselu. Klaus při své přednášce varoval před „demokratickým deficitem“ Evropské unie a zdůraznil, že členské státy mají jen „zbytkovou suverenitu“.

Kritizoval představu, že vše pozitivní v Evropě je dílem EU, a připomněl význam národní hrdosti a vlastního úsilí.

Doporučované