Hlavní obsah

„Přišli a odvedli ho.“ Rusko v obsazených oblastech unáší a vydírá civilisty

Foto: Profimedia.cz

Fotografie starosty ukrajinského města Melitopol Ivana Fjodorova, který se stal zatím nejznámější obětí ruských únosů. Fjodorova Rusové po několika dnech propustili výměnou za ruské zajatce.

Reklama

V Ruskem kontrolovaných oblastech Ukrajiny přibývá zpráv o zatýkání či únosech civilistů. Desítky případů už potvrdila OSN a podle BBC sílí obavy, že Rusko tuto taktiku bude využívat ke zlomení obyvatelstva v obsazených městech.

Článek

Vojáci přijdou do domu, zadrží člověka a odvedou ho neznámo kam, často aniž by poskytli sebemenší zdůvodnění či informaci o případném propuštění rodině. Takových příběhů už přišla z ukrajinských měst zabraných ruskou armádou celá řada.

OSN podle BBC zatím potvrdila 36 případů zadržení civilistů. Reportéři bez hranic zveřejnili svědectví zadrženého novináře, který měl být během devítidenní detence i fyzicky mučen. Do amerických médií promluvila žena amerického pastora, kterého Rusové odvedli z domu ve městě Melitopol a od té doby o něm nikdo nic neví. Už dřív své zatčení popsal i starosta Melitopolu, kterého měli Rusové údajně propustit výměnou za devět ruských zajatců.

Z okolností jednotlivých případů se zdá, že Rusové účelově zatýkají osoby, které jsou buď v důležitém postavení, otevřeně se hlásí k odporu a mají vliv na místní, nebo jsou z pohledu Moskvy jinak podezřelí.

Tomu, že nejde o náhodný výběr, nasvědčují i popisy průběhu zadržení, které se většinou odehrává přímo v místě bydliště, následuje domovní prohlídka.

„Unesli mi otce“

Důvod, proč se v souvislosti se zadrženími používá i slovo únos, lze spatřit například v příběhu ukrajinské novinářky a vedoucí místního média RIA Melitopol.

Ta napsala na svůj Facebook, že ruská armáda drží jako rukojmí jejího 75letého otce a vydírá ji, aby ji přiměla spolupracovat.

Únosci ho měli odvést poté, co se novinářka sešla s Ruskem dosazeným starostou města a odmítla se zavázat, že nebude kritizovat invazi. Následně ji měli kontaktovat telefonním hovorem, v kterém jí otec řekl, že ho drží „v nějakém sklepě“ a „neví, co od něj chtějí“. Po novinářce ale požadovali, aby se vzdala.

Podle ukrajinské novinářské unie Rusové v obsazeném městě na jihu Ukrajiny zadrželi v rámci „informační čistky s cílem zastrašit novináře a veřejné osoby“ zatím nejméně čtyři žurnalisty.

Další případ vydírání se podle BBC odehrál i v nedalekém Berďansku. Mediální dům Hromadske media oznámil, že jedna z jeho zaměstnankyň 15. března zmizela s tím, že ji pravděpodobně zadržela ruská bezpečnostní služba FSB.

O šest dní později byla tato novinářka propuštěna. Současně s tím se ale na Telegramu začalo šířit video, kde evidentně z donucení říká, že ji Rusko nezajalo a děkuje mu za „záchranu života“.

Novinář popsal devět dní mučení

V úvodu zmíněný novinář, o jehož případu informovala mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic, měli Rusové zadržet na devět dní. Ukrajinec pracující pro francouzské rádio vypověděl, že ho mučili elektrickými šoky a mlátili i kovovou tyčí.

Dle jeho výpovědi ho ruští vojáci přepadli, když jel autem, a zřejmě ho podezřívali, že je voják pracující jako špeh. Mučení trvalo podle něj devět dní, během nichž byl opakovaně vyslýchán na různých místech, kde potkával další zadržené civilisty. Pak ho vojáci odvezli do lesa a nechali ho jít.

Pastora odvedli, jeho žena dosud neví kam

Další příběh popsala manželka amerického pastora žijícího v Melitopolu v televizi NBC News: „Ráno prostě přišli, vzali nám mobily, počítače a dokumenty a někam ho odvedli. Kam, to nevím.“

Rusové se podle ní nechovali agresivně, s jejím mužem ale mluvili ve vedlejším pokoji a tak neví, co mu říkali. Kromě elektroniky zadrželi i jeho americký pas a zdálo se, že věděli, že je pastorem.

Žena zadrženého ani nikdo jiný z rodiny podle NBC News netuší, proč pastora odvedli. Domnívají se, že k tomu zřejmě stačilo americké občanství v kombinaci s tím, že šlo v okolí o známou osobu, která mohl mít vliv na komunitu.

Za zadrženého starostu se Melitopol postavil

Detailně popsaný je i případ zadržení melitopolského starosty Ivana Fjodorova, kterého Rusko zadržovalo několik dní, načež byl propuštěn – jak shodně uvedla ukrajinská i ruská strana – výměnou za devět ruských zajatců.

Fjodorov poté poskytl i několik rozhovorů světovým médiím, ve kterých popsal, že Rusové zřejmě čekali, že je město přijme, „jako když zabírali“ Krym.

Deník New York Times k tomu dodává, že Fjodorov sám je etnický Rus a rusky se v tomto městě nedaleko Krymu mluví běžně. Když ale Fjodorov vojáky nazval okupanty, dali mu přes hlavu pytel a odvlekli ho pryč.

V rozhovoru pro CNN Fjodorov řekl, že ho drželi šest dní v malé místnosti na policejní stanici a tlačili na něj, aby se přestal angažovat proti invazi, což prý odmítl. Tlak podle něj ještě stupňovaly zvuky z vedlejší cely, kde někdo křičel bolestí.

V Melitopolu se nicméně mezitím rozhořely protesty za jeho propuštění a Rusové Fjodorova nakonec nechali jít.

V rozhovoru pro Sky News řekl, že ho překvapila podpora od obyvatel města i to, že příběh starosty z malého města na Ukrajině obletěl svět a že se o toto lidé v zahraničí vůbec zajímali.

Má Rusko seznam nepohodlných osob?

Mluvčí Rady OSN pro lidská práva podle BBC uvedl, že potvrzené případy zatýkání se většinou týkají „představitelů místních komunit, novinářů a lidí, kteří dávají nahlas najevo svoje proukrajinské postoje“. Nedá se odhadnout, jestli je součástí procesu i „předem vytvořený seznam cílů“ od ruských bezpečnostních služeb.

Před tím totiž v únoru varovaly Spojené státy, když poslaly do OSN dopis upozorňující na podezření, že Rusko má seznam lidí, které chce po invazi zabít, nebo zadržet.

Ukrajinská poslankyně Aljona Škrumová v souvislosti s tím prozradila BBC, že dostala varování od ukrajinských tajných služeb, aby se vyhýbala místu svého trvalého bydliště, protože její jméno je pravděpodobně na ruském seznamu.

Záplava dalších obvinění z únosů

Ukrajinská vláda také už delší dobu viní Moskvu z nucení Ukrajinců v obsazených nebo obklíčených oblastech k „relokaci“ za ruské hranice.

Tento týden před „únosem 2 389 ukrajinských dětí z oblastí Luhansku a Doněcku“ varovala i americká ambasáda v Kyjevě.

Tyto zprávy ale zatím nejsou ověřené.

Čtyři týdny války na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, ČTK, Profimedia.cz

Čtyři týdny války na Ukrajině.

V noci ze středy na čtvrtek (z 23. na 24. února) vtrhla ruská armáda na Ukrajinu. Seznam Zprávy připravily sérii textů, analýz a rozhovorů ke čtyři týdny trvající válce.

VÁLKA DEN PO DNI – chronologický přehled, jak postupovaly boje v prvním měsíci.

TVÁŘE MRTVÝCH – Jména, fotografie a osudy konkrétních obětí války.

VĚŘÍTE PUTINOVI? – Jak se změnil pohled Rusů na jejich prezidenta?

NA VÝCHODNÍ FRONTĚ – Pohled experta na válku jako vojenskou operaci.

JÁ, UKRAJINEC – Konkrétní zkušenost ukrajinského uprchlíka.

RUBLY, HŘIVNY, KORUNY – Jak Rusko, Česko a Západ zvládají ekonomické dopady války.

KOMENTÁŘ ŠÉFREDAKTORA – Co nám válka dala, když tolik ničí.

Reklama

Doporučované