Odevzdat Rusku Donbas? Nepřipadá v úvahu, myslí si většina Ukrajinců

Až 69 procent Ukrajinců se domnívá, že cílem Ruska ve válce proti jejich zemi je buď fyzická genocida, nebo zničení ukrajinského národa spolu s jeho státností. Kolem 83 procent pak tvrdí, že Moskva chce skrze své válečné úsilí dosáhnout větších cílů, než je zmocnění se Donbasu. Ve výsledcích svého výzkumu ze začátku tohoto roku, kterého se zúčastnilo 601 respondentů, to popsal Kyjevský mezinárodní institut sociologie.

Právě odevzdání Donbasu do rukou Kremlu, o kterém se hovořilo ve spojitosti s americkým mírovým plánem z konce minulého roku, považuje více než polovina Ukrajinců (54 procent) za nepřijatelnou podmínku. Zhruba třetina obyvatel vnímá tento krok za složitý, ale přijatelný, osm procent označuje jeho schválení za snadné.

Jako důvody zachování Doněcké oblasti uváděli respondenti zejména ruskou rozpínavost nebo narušení územní integrity a ústavnosti země. „Tady se Rusko nezastaví, Putin je odhodlán zničit Ukrajinu jako stát“ nebo „jestli se vzdáme Donbasu, budou další ukrajinské oblasti následovat,“ zněly některé z odpovědí.

Velká část Doněcké oblasti je nyní pod kontrolou vojsk Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin chce toto území získat nejen kvůli strategickému umístění pro další válečnou expanzi, ale také kvůli jeho surovinám. Dlouhodobě je totiž považováno za nejvýznamnější těžební, energetické a průmyslové centrum Ukrajiny.

V jedné z otázek měli dotazovaní možnost vybrat mezi dvěma výroky o schopnosti ukrajinských vojsk ubránit se těm ruským. Více než tři čtvrtiny z nich zvolily možnost, podle které „Rusko sice postupuje, ale pomalu se silnými ztrátami a Ukrajina je schopna pokračovat v efektivním odolávání“. Dalších 12 procent považovalo pozici napadené země za spíše beznadějnou a odsouzenou k prohře. Zhruba desetina to nebyla schopná zhodnotit.

Lehce pod 70 procent Ukrajinců nevěří, že by současná vyjednávání mohla vést k trvalému míru, čtvrtina pak takový scénář vidí jako pravděpodobný. Výzkumníci se následně těch, kteří trvalý klid zbraní považovali za v nynějších podmínkách nedosažitelný, doptali, co je k odpovědi vedlo. Dvaapadesáti procentní většina z nich to odůvodnila tím, že Rusko nechce mír, plánuje ve válce pokračovat, nebo že mu jednoduše nemohou důvěřovat.

„Putin to (mír) nepotřebuje. Dokud Rusko nezkolabuje, bude tady válka. I kdyby došli k dohodě, mír bude dočasný,“ sdělil například jeden z obyvatel Ukrajiny, který v blízké době nepovažuje trvalý konec války za možný.

Pokud by přece jenom k příměří či míru mezi Moskvou a Kyjevem došlo, 57 procent Ukrajinců se obává, že Rusko by jejich zemi napadlo znovu. Naopak zhruba desetina to označuje za nepravděpodobné.

A jak obyvatelé napadené země důvěřují západním spojencům? Skoro 60 procent z nich si myslí, že v případě dalšího ruského útoku se mohou na dostatečnou pomoc ze strany Evropanů spolehnout. V případě USA je důvěra o 20 procentních bodů nižší, tedy na úrovni 39 procent.

O bezpečnostních zárukách ze strany evropské koalice ochotných a Spojených států se hovořilo v mírových plánech opakovaně. Právě ony by mohly být v budoucnu protiváhou za příslib Kyjeva, že nevstoupí do struktur Severoatlantické aliance, tedy jedné z podmínek, kterou si při jednání o míru nárokuje Moskva.