Hlavní obsah

Soud v Gruzii poslal za mříže bývalého opozičního lídra

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Protesty v Gruzii, ilustrační foto.

Gruzínský opoziční politik půjde na dva a půl roku do vězení. Rozhodl o tom soud, podle kterého loni vyzýval k protestům a svržení vlády.

Článek

Soud v Gruzii ve čtvrtek poslal na dva a půl roku do vězení předního opozičního politika Levana Chabeišviliho, který loni vyzýval k masovým protestům a svržení vlády. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud uznal někdejšího šéfa největší opoziční strany v zemi vinným ze sabotáže a podněcování k převratu. Politik, který je jedním z řady zatčených oponentů vlády proruské strany Gruzínský sen, vinu podle místních médií odmítá.

Bývalý předseda Sjednoceného národního hnutí (UNM) byl zatčen loni v září, když před říjnovými komunálními volbami vyzýval k masovým demonstracím na den jejich konání. Vyzýval i k protestu, který označil za „poklidnou revoluci“ a který by vedl k pádu vlády. Úřady jej podle agentury AFP obvinily, že se snažil podplatit policisty, aby odmítli plnit rozkazy při protivládních protestech a poskytli mu důvěrné informace.

Spojenec uvězněného gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho provinění odmítl. Stejně jako další prozápadní oponenti současného vlády v Tbilisi obviňuje Gruzínský sen, že zemi přibližuje k Rusku. Vláda to popírá. Západní země kvůli zatýkání kritiků vlády, novinářů a aktivistů upozorňují na zhoršování stavu demokracie.

Vedle Chabeišviliho je v Gruzii za mřížemi řada předních politiků opozičních stran za nejrůznější delikty, které kritici poměrů označují za vykonstruované. Gruzínský sen loni na podzim požádal ústavní soud, aby zakázal působení UNM a dalších dvou významných opozičních stran.

Gruzie, kde žije kolem 3,7 milionu lidí, od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země. Byla považována za demokratickou a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii.

Gruzínský sen ale předloni vyhrál volby, jejichž výsledek opozice označila za nelegitimní. Tvrdí, že docházelo k falšování hlasů, její stoupenci vyšli k masovým protestům. Vláda pak pozastavila sbližování země s EU a opozici viní z pokusů o převrat. Podle kritiků sklouzává k autoritářskému vládnutí po vzoru Ruska.

Související témata:

Doporučované