Specifickým stylem oslňuje v zahraničí, doma se na něj valí hněv

Je to muž mnoha tváří. Umělec, profesionální basketbalista, kvalitní diplomat, nenáviděný i milovaný.

Albánský premiér Edi Rama je pro balkánskou zemi už poznávacím znamením. U moci je téměř 13 let, žádné výraznější soupeře, kteří by ve volbách mohli ohrozit jeho pozici, neměl.

Zdá se ale, že nyní jednoho vážného vyzyvatele má: albánskou ulici.

Už bezmála měsíc v kuse se v centru Tirany scházejí demonstranti, kteří žádají jeho rezignaci. Někteří dokonce chtějí, aby současný premiér putoval za mříže.

Rama na demonstrace nebere ohled a opakovaně dává najevo, že jimi pohrdá.

Po jednom z doposud největších protestů, kde vyšlo do ulic odhadem 100 tisíc lidí, kritizoval jednání davů a ​​část protestujících označil za „hajvan“, což je výraz často používaný ve smyslu „hlupák“.

Podle premiéra jsou demonstrace placené z Řecka či Íránu. Kritizuje také to, že protestující používají slogan „Albánie patří Albáncům“.

„Fašistická mentalita nevyžaduje uniformy ani zbraně. Je to mentalita, která říká: ‚Albánie patří Albáncům‘, což znamená, že nikdo jiný není vítán. Stejně jako se kdysi říkalo, že Německo patří Němcům a později se na mnoho let stalo černou ovcí Evropy,“ podotkl Rama.

Demonstranti ale míří na to, že se s albánským územím a potažmo přírodou zachází jako s prostředky k obchodování se zahraničními investory. Byl to ostatně plán na výstavbu luxusního resortu pod taktovkou dcery amerického prezidenta Ivanky Trumpové a jejího manžela Jareda Kushnera v chráněných oblastech, co protesty odstartovalo.

Podle protestujících i expertů jde ale o hlubší problém, který Rama v Albánii nechal zakořenit.

„Současné protesty výrazně odrážejí strukturální problémy albánského systému vládnutí, který je úzce spojen s posledními zhruba třinácti lety politického vývoje v zemi,“ popsal pro Seznam Zprávy politolog Afrim Krasniqi z Institutu pro politologická studia v Tiraně.

„Když chybí dostatečná kontrola a otevřený proces, vzniká prostor pro neformální rozhodování - tedy pro dohody za zavřenými dveřmi. V takové situaci pak část společnosti začne mít pocit, že s veřejným majetkem se nakládá, jako by byl soukromý,“ dodal.

Edi Rama nepochybně úroveň života v balkánské zemi pozvedl. Albánie zažívá překotný rozvoj cestovního ruchu, což se odráží i v růstu ekonomiky.

Ze země, kterou si mnoho Evropanů spojovalo především s chudobou a masovou emigrací, se během poslední dekády stala jedna z nejrychleji rostoucích turistických destinací ve Středomoří. Vláda investovala do infrastruktury, silnic i obnovy městských center a premiér se rád prezentuje jako architekt moderní evropské Albánie.

Kritici však upozorňují, že ekonomický růst nepřináší prospěch všem stejně. Země se nadále potýká s rozsáhlou korupcí, klientelismem a vysokou mírou odchodu mladých lidí do zahraničí. Právě emigrace zůstává jedním z největších problémů současné Albánie.

Přestože ekonomické ukazatele rostou, mnoho Albánců stále nevěří, že by doma měli perspektivu srovnatelnou se západní Evropou.

Opozice i část občanské společnosti navíc obviňují Ramu z postupné koncentrace moci. Zatímco premiér se prezentuje jako reformátor vedoucí zemi do Evropské unie, jeho odpůrci tvrdí, že státní instituce jsou stále více závislé na vládní straně a že politická soutěž slábne.

Někteří analytici varují, že s každým dalším volebním vítězstvím se zvyšuje riziko, že se z Albánie stane systém, v němž sice formálně existuje pluralita stran, ale skutečná konkurence vůči vládě je stále slabší.

Právě tento paradox provází Ramu po většinu jeho vlády. Na jedné straně stojí za obdobím nebývalé modernizace a přibližování Albánie Evropské unii, na straně druhé se mu nedaří přesvědčivě rozptýlit obavy, že se v zemi vytváří příliš silná koncentrace politické a ekonomické moci.

Navzdory kritice si ale Rama dlouhodobě udržuje podporu části veřejnosti právě díky ekonomickému růstu, proevropskému směřování a slabosti opozice, která zatím nedokázala nabídnout přesvědčivou alternativu.

Pokud je ale něco, v čem Edi Rama dlouhodobě vyniká, pak je to schopnost budovat vztahy s vlivnými zahraničními partnery.

Na rozdíl od některých jiných lídrů západního Balkánu se nedá zpochybňovat jeho prozápadní orientace. Albánie pod jeho vedením zůstává pevným spojencem Spojených států i Evropské unie. A vstup do evropského bloku označuje premiér za hlavní strategický cíl. Dokonce často mluví o tom, že by se to zemi mělo povést už do roku 2030.

Albánie patří mezi kandidátské země, které jsou členství nejblíže, a během posledního roku se jí podařilo otevřít všech šest vyjednávacích bloků s EU. Země navíc těží z výrazně proevropské nálady společnosti a z toho, že Brusel dnes považuje stabilitu západního Balkánu za jednu ze svých priorit.

Přesto před Tiranou zůstává řada překážek. Evropská unie dlouhodobě upozorňuje především na problémy s korupcí, fungováním justice nebo vlivem organizovaného zločinu. A s kritikou Bruselu se setkal i nynější spor o výstavbu luxusního resortu.

Evropský parlament minulý týden vyzval k pozastavení výstavby v chráněných oblastech. Dříve také poslala směrem do Tirany varování i Evropská komise s tím, že Albánie riskuje ztrátu dynamiky v procesu přistoupení k EU, pokud bude pokračovat v projektech bez posouzení vlivů na životní prostředí.

To by byla pro Ramu velká ztráta. Během posledních let si vybudoval blízké vztahy s řadou evropských politiků.

Výrazně se sblížil například s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, které nabídl možnost zřízení italských migračních center na albánském území. Dohoda vyvolala kontroverze, zároveň však ukázala Ramovu ochotu vystupovat jako pragmatický partner při řešení problémů, které trápí západní Evropu.

Pozornost na evropských summitech získával hlavně svým neobvyklým stylem vystupování. K obleku si bere bílé tenisky a neostýchá se vtipů, které by si někteří jen těžko dovolili.

Na sociálních sítích se loni stalo rychle virálním video, kde Rama přistoupil ke konverzaci mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem.

„Měl bys se nám omluvit, protože jsi nám nepogratuloval k mírové dohodě, kterou prezident Trump uzavřel mezi Albánií a Ázerbájdžánem,“ řekl Rama směrem k Macronovi ve vtipu s odkazem na přeřek amerického prezidenta. Ten si opakovaně spletl Arménii s Albánií.

Specifický humor ale nelze zaměňovat s nějakým odstupem k šéfovi Bílého domu. Rama má naopak k americkému prezidentovi velmi blízko. Netajil se ani jasnou podporou amerických úderů na Írán, což byla třecí plocha mezi Trumpem a jeho evropskými spojenci.

Rama si ale uvědomuje význam osobních vztahů a neváhá spolupracovat s vlivnými figurami napříč americkým politickým spektrem. Symbolem tohoto přístupu se stal právě projekt luxusního resortu, za kterým stojí Jared Kushner a Ivanka Trumpová.