Kdo zvažuje vyslat vojáky do terénu na obranu Ukrajiny před Ruskem

Od aljašského summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina uplynuly téměř dva týdny.

Byť setkání na letecké základně v Anchorage i následná Trumpova schůzka s Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě dosud nepřinesly žádné hmatatelné výsledky, plány se rodí.

A to navzdory hlasům z Ruska, že jakékoliv debaty o možných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu jsou bez něj bezpředmětné.

Takzvaná koalice ochotných, tedy státy, jež Ukrajinu podporují, zatím zvažuje, že kolem fronty vznikne demilitarizovaná zóna.

Hranici za ní by bránily ukrajinské jednotky a evropské síly by byly rozmístěny hlouběji na ukrajinském území jako třetí obranná linie. Seznam Zprávy nabízejí přehled, co kdo zatím nabízí a k čemu je ochoten.

Česko patří od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 k předním podporovatelům bránící se Ukrajiny. Co se týče možného vyslání vojáků v rámci mírové mise, jsou zatím vládní politici ve vyjádřeních opatrní.

„Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala,“ prohlásil minulý týden premiér Petr Fiala z ODS.

Jeho stranická kolegyně a ministryně obrany Jana Černochová pak v pořadu Ptám se já na Seznam Zprávách řekla, že podmínkou vyslání vojáků je dohoda o příměří a že by Češi určitě nešli na frontovou linii. „Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky,“ nastínila.

Případnou českou účast v zárukách pro Ukrajinu bude nejspíše řešit až kabinet, který vzejde z říjnových parlamentních voleb.

Prezident Donald Trump jednoznačně vylučuje vyslání amerických vojáků na Ukrajinu. Souhlasí ale s tím, že aby USA Evropany vedenou misi podporovaly zpravodajskými informacemi a vzdušnou podporou.

Rusko zatím odmítá možnost, že by se vojáci členských států NATO mohli jakkoliv podílet na dodržování příměří. „Spojené státy by si měly uvědomit, že diskuze o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede,“ vzkázal pak do Washingtonu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podle Trumpova vyjednavače Stevea Witkoffa ale ruský prezident Vladimir Putin na summitu na Aljašce s konceptem bezpečnostních záruk souhlasil.

Londýn je jedním z iniciátorů koalice ochotných a labouristický premiér Keir Starmer už na začátku roku tvrdil, že Británie je ochotná poslat na Ukrajinu své vojáky, aby pomohli zajistit mír.

Na jaře ministerský předseda hovořil o zhruba desetitisícovém britském kontingentu, podle jeho srpnových vyjádření ale postačí menší jednotky.

Prezident Emmanuel Macron prosazuje, aby své vojáky na Ukrajinu poslalo více zemí a vytvořily tak „odstrašující sílu“ na moři, na zemi i ve vzduchu.

Paříž prý francouzské vojáky pošle, ale až ve chvíli, kdy bude uzavřené příměří. Mezinárodní jednotky mají být podle Macrona stabilizační a obranné.

Kancléř Friedrich Merz účast německých sil na misi připustil, je ale podle něj nutné vše pořádně prodiskutovat jak v Evropě, tak v Německu.

Čerstvý průzkum veřejného mínění zveřejněný deníkem Bild ukazuje, že Němci zapojení své země do operací přímo na Ukrajině nejsou nakloněni. Sedmačtyřicet procent se vyslovilo proti vyslání vojáků bundeswehru, pro jich bylo 34 procent.

Někteří němečtí politici a analytici poukazují na problém s historií: Za druhé světové války německá armáda okupovala Ukrajinu a západní části Ruska.

Premiérka Giorgia Meloniová na schůzce ve Washingtonu prohlásila, že NATO by mělo garantovat bezpečnost Ukrajiny něčím, co se podobá článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci. Ten stanoví, že v případě útoku na jednu členskou zemi jí přijdou na pomoc všechny ostatní.

K otázce možné účasti italských vojáků v mírových jednotkách se však vyjadřovala zatím opatrně. Ministr zahraničí Antonio Tajani řekl, že by bylo lepší, aby se mise uskutečnila pod hlavičkou OSN.

Květnový průzkum agentury SWG pak ukázal, že vyslání italských vojáků na Ukrajinu podporuje 40 procent Italů, 36 procent je proti.

Přestože Varšava Ukrajinu podporuje, přijala skoro milion ukrajinských uprchlíků a do napadené země proudí přes Polsko ze světa zbraně, polští politici se zatím stavějí odmítavě k možnosti přímo se podílet na mírových jednotkách.

Premiér Donald Tusk tvrdí, že takový krok by byl problematický vzhledem k tomu, že Polsko je soused Ukrajiny a že veřejnost by si to nepřála.

Podobně se k tomu staví i nový prezident Karol Nawrocki. „Prezident říká jasně, že nepošle polské chlapce do války,“ prohlásil minulý týden Marcin Przydacz z prezidentské kanceláře.

V Polsku je také početný názor, že kvůli přímému ohrožení Ruskem potřebuje země své vojáky doma. Proti vojenské misi se v březnovém průzkumu vyslovilo na 86 procent Poláků.

Současné vlády těchto dvou zemí jsou největšími odpůrci pomoci Ukrajině jak v NATO, tak v Evropské unii.

Ani Bratislava, ani Budapešť vojáky na Ukrajinu nepošlou, pokud budou u moci současné vlády Roberta Fica a Viktora Orbána.

Vztahy s Kyjevem navíc ještě více zkomplikoval nedávný ukrajinský útok na ropovod Družba, kterým Slovensko a Maďarsko dostávají na své území ruskou ropu.

Švédsko je ochotné se podílet na vytvoření evropských sil na Ukrajině po uzavření příměří, řekl opakovaně tamní ministr obrany Pal Jonson.

Finský premiér Petteri Orpo na červencovém summitu v Římě prohlásil, že země sousedící s Ruskem by neměly hrát roli přímo v pozemních operacích na Ukrajině. Tedy ani Finsko. Podle něj ale Finové mohou pomoci ve výcviku ukrajinské armády.

Norsko patří k největším dodavatelům zbraní a Ukrajině pomáhá finančně. K případnému zapojení do mezinárodní mise se zatím vláda v Oslu nevyjádřila.

Estonský premiér Kristen Michal se nechal slyšet, že jeho země je připravena přispět jednou rotou, tedy zhruba 200 až 250 vojáky.

Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs minulý týden uvedl, že vše bude záležet na podobě příměří nebo mírové dohody a na rozdělení úkolů mezi jednotlivými zeměmi koalice ochotných. Vyslání vojáků nevyloučil, ale úvahy o něm označil za předčasné.

Litva je ochotna své vojáky na Ukrajinu poslat, neuvádí ale konkrétní počet. Poradce prezidenta Dainius Žikevičius v televizním rozhovoru připomněl, že se litevská armáda zúčastnila operace v Afghánistánu a má příslušné zkušenosti. Bez podpory USA ale podle něj nemá mise naději na úspěch.

Kanadský premiér Mark Carney tento týden po setkání s Volodymyrem Zelenským v Kyjevě vyslání vojáků nevyloučil. Totéž už dříve řekl ministr obrany David McGuinty. Kanada Ukrajině od začátku války poskytuje velkou vojenskou i finanční pomoc.

Po uzavření příměří by mohli na Ukrajinu v rámci mírových jednotek zamířit i Australané. Nebudou ale nasazeni do bojových akcí, jak minulý týden zopakoval premiér Anthony Albanese. Canberra v minulých letech dodala Kyjevu například obrněné vozy Bushmaster, které jsou mimořádně odolné proti explozím min.