Hlavní obsah

Strašák EU má jméno migrace, dokázala dvoudenní přetahovaná bez výsledku

Foto: AP Photo/Geert Vanden Wijngaer, Profimedia.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) s maďarským premiérem Viktorem Orbánem během jednání v Bruselu v pátek 30. června 2023.

Reklama

Na dohodě o dvou klíčových návrzích nové migrační politiky už členské státy mohou jen stěží něco podstatného změnit. Přesto se jí Maďarsko a Polsko snaží torpédovat.

Článek

/Od našeho zpravodaje v Bruselu/

Migrace zůstává v Evropské unii toxickým tématem. A to přesto, že se většina členských zemí nedávno po dlouhých letech sporů dohodla na řešení, jak rychleji odbavovat žadatele o azyl na vnějších hranicích EU i jakými způsoby si státy sedmadvacítky mají pomáhat s náporem uprchlíků.

Pod pomyslný migrační kotel přikládají Polsko a Maďarsko, které se proti zmíněné dohodě postavily a sveřepý odpor přenesly i na dvoudenní summit hlav unijních států v Bruselu. Na něm se původně plánovalo i společné stanovisko k migraci, v závěrech však nakonec chybí. K migraci se vyjádřil jenom předseda Evropské rady Charles Michel ve formě osobního prohlášení.

Tím pádem se ve společném komuniké neobjevila ani pasáž, kterou prosadil český premiér Petr Fiala – o tom, že státy, které se starají o velké množství uprchlíků z Ukrajiny, mají obdržet finanční podporu.

Podle Fialy to však neznamená, že by Praha tyto peníze ve finále nedostala. „Mluvil jsem o tom s předsedkyní Evropské komise. Budeme hledat možnosti, aby ty peníze mohly být vyšší,“ řekl premiér po skončení summitu.

Na druhou stranu Fiala připustil, že postoj Maďarska a Polska „určitě je problém“.

Přetahování mezi Varšavou, Budapeští a zbytkem členských zemí kolem pasáží o migraci zastínilo ostatní agendu summitu, kde se ke společným stanoviskům podařilo dospět bez zdlouhavého handrkování, například o další pomoci Ukrajině nebo o politice EU vůči Číně.

Unijní lídři se od čtvrtečního podvečera snažili přemluvit premiéra Maďarska Viktora Orbána a polského premiéra Mateusze Morawieckého aspoň k nějaké kompromisní formulaci, která by vyjadřovala společnou vůli řešit migraci už ve třetích zemích.

Nepomohlo však ani osobní domlouvání italské premiérky Giorgiy Meloniové, která má k Orbánovi i Morawieckému politicky blízko, ani to, že se politici ke spornému tématu vrátili ještě v závěru summitu.

Odpor Polska a Maďarska přitom nedává velký smysl, protože naprostá většina ostatních zemí EU nehodlá na dosaženém ujednání o reformě migrační politiky nic výraznějšího měnit. K přijetí návrhů nebyl potřeba souhlas všech členských zemí.

Křehká dohoda o migraci

Přečtěte si analýzu toho, proč je dohoda o nové migrační politice EU důležitá a co ji může ohrozit.

Polský premiér se marně snažil prosadit s požadavkem, aby se v závěrečném prohlášení summitu objevila formulace, podle které je přemisťování uprchlíků mezi členskými státy dobrovolné.

„Pokud to tam nelze napsat, znamená to, že část Evropské rady z toho chce udělat nucený a nedobrovolný proces,“ postěžoval si Morawiecki před začátkem pátečních jednání.

Konzervativní polský premiér, jehož nynější zaťatost se obecně přičítá blížícím se parlamentním volbám v Polsku, byl podle diplomatických zdrojů ochoten přistoupit aspoň na nějakou podobu formulace o migraci. Jeho maďarský kolega však odmítal jakékoli prohlášení na toto téma.

Orbán se ostatně vůči ostatním zostra vymezil už ve čtvrtek na začátku setkání, když na sociálních sítích zveřejnil video, ve kterém tvrdě zkritizoval návrh na navyšování unijního rozpočtu.

Je zřejmé, že jeho slova byla určená hlavně maďarským voličům. Nic to však nemění na tom, že se Budapešť zřejmě rozhodla podkopávat dohodu o migrační politice při každé příležitosti. A Varšava jí bude minimálně do podzimních voleb sekundovat.

„Brusel po nás chce, abychom stavěli ghetta pro migranty. K tomu by vedl jejich plán na donucení Maďarska, aby přivítalo nejméně 10 tisíc migrantů ročně. My ale bojujeme proti tomuto rozhodnutí a nemáme v úmyslu ho zavést,“ uvedl v pátek Balász Orbán, šéf politických poradců maďarského premiéra (shoda příjmení s Viktorem Orbánem je náhodná – pozn. red.).

Evropští politici tak musejí počítat s tím, že migrace zůstane ožehavou agendou – i přesto, že se stanoviska od uprchlické krize 2015 podstatně sblížila. „V migrační politice zaznamenáváme velký posun,“ poznamenal k tomu v pátek premiér Fiala.

Dva klíčové návrhy o migrační politice, přijaté na úrovni ministrů vnitra 8. června v Lucemburku, mezitím míří do další schvalovací fáze, čeká je konfrontace s návrhy Evropského parlamentu.

Není vůbec vyloučeno, že dohoda o migraci nakonec padne. Nestalo by se to ovšem z vůle jednotlivých členských států, ale spíše kvůli tomu, že se jednání s evropskými poslanci protáhnou a nerozhodne se do příštích voleb do Evropského parlamentu vypsaných na červen 2024.

Je celkem pravděpodobné, že se z migrace stane jedno hlavních předvolebních témat. Například v Česku to platí už nyní. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš vehementně kritizuje český souhlas s migrační dohodou a do premiéra Fialy se pustil i na dálku během summitu přes sociální sítě.

„Premiér Fiala zase lže, nebo tomu vůbec nerozumí. Před pár dny tvrdil, že se nic blokovat nedá, a dnes naříká, že Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán migrační dohodu blokují a bojují za své národní zájmy. Vůbec netuší, co svým předsednictvím způsobil,“ uvedl Babiš.

Předseda vlády ale trvá na tom, že souhlas s migrační dohodou je plně v souladu s českými národními zájmy. „Andrej Babiš vůbec nerozumí procesům, které se v Evropě odehrávají,“ uvedl Fiala. Babiš také podle něj trpí v zahraniční politice až „mentální závislostí“ na Viktoru Orbánovi. „Já hájím zájmy České republiky,“ dodal premiér.

Reklama

Doporučované