Hlavní obsah

Dva miliony uprchlíků v Polsku. Kde se polská pomoc vzala a jak dlouho vydrží?

Foto: Profimedia.cz

V Polsku se hned po začátku války zvedla nevídaná vlna solidarity s napadenou Ukrajinou.

Reklama

24. 3. 6:00

Nebývalá solidarita i ostrý kontrast s děním před sedmi lety. Může Polsko zvládnout migrační vlnu z Ukrajiny? Seznam Zprávy analyzují situaci v Polsku – jak funguje stát a jak ho válka promění.

Článek

Wojna, uchodźcy i woluntariuszy – válka, uprchlíci a dobrovolníci. Polská slova, která budou v učebnicích dějepisu bezpochyby navždy spjatá s rokem 2022. Ukrajinsko-polskou hranici od začátku ruské invaze překročilo už téměř 2,2 milionu lidí. Denní počet příchozích se výrazně snížil, i tak ale hranici do Polska překračuje denně zhruba 30 tisíc lidí.

Řada ukrajinských uprchlíků z Polska pokračuje do jiných zemí, většina ale ne. Před dvěma týdny zůstávalo v Polsku podle odhadů zhruba 60 až 70 procent lidí, řekl Seznam Zprávám profesor Paweł Kaczmarczyk, který na Varšavské univerzitě vede Centrum pro výzkum migrace.

Při současných počtech by to znamenalo, že se Polsko během krátké doby „rozrostlo“ o 1,3 až 1,5 milionu lidí. To klade velké nároky na infrastrukturu, ubytovací kapacity, sociální systém, školství i zdravotnictví. Všichni respondenti, se kterými Seznam Zprávy v Polsku mluvily, nezávisle na sobě hovoří o celospolečenském vzepětí – o solidaritě a o pomoci zejména od obyčejných lidí, nevládních organizací a samospráv.

Může ovšem Polsko tak mohutnou uprchlickou vlnu v dlouhodobém horizontu zvládnout?

Aktivní hlavně na mezinárodní scéně

Národně-konzervativní kabinet Mateusze Morawieckého je velmi aktivní diplomaticky na mezinárodní úrovni a v rámci EU je nejaktivnějším zastáncem pomoci Ukrajině. Doma od začátku razí politiku otevřených dveří uprchlíkům z Ukrajiny, ale o problémech s tím spojených ministři příliš otevřeně nehovoří.

Deník Rzeczpospolita navíc tento týden napsal, že Polsko zatím nepožádalo unijní partnery o spuštění relokací, tedy aby uprchlíky organizovaně přijímaly jiné země EU. Právě tento mechanismus Polsko a další středoevropské státy před šesti lety blokovaly.

Varšava nepožádala ani o finanční pomoc, kterou podobně jako Budapešť spojuje s odblokováním peněz z unijního fondu obnovy po covidu. Ty země dosud nečerpá kvůli problémovému stavu právního státu, zejména politickému vlivu na justici.

O zlepšování vztahů Varšavy s Bruselem svědčí slova místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase. Je z nich ovšem i znát, že Unie rozhodně nezapomíná na to, jak Polsko zlikvidovalo pojistky právního státu. „Je pravda, že se atmosféra zlepšuje, ale neznamená to žádné automatické změny v oblasti vlády práva, protože se dál očekává, že se Polsko bude zabývat příčinami sporných otázek ve vztahu s Bruselem,“ řekl Schinas pro televizi Polsat.

„Obtížná doba, kterou prožíváme, by měla být lekcí pro všechny ty, kteří v Polsku a v dalších zemích přirovnávali Brusel k nové Moskvě. Doufám, že teď už vědí, kde je skutečná Moskva, a kde Brusel, a že nemají nic společného,“ dodal místopředseda Komise.

Fronty na polská rodná čísla

Morawieckého vládě se v parlamentu podařilo rychle prosadit zákon o pomoci Ukrajině i nový zákon o obraně vlasti upravující fungování armády. Vyplácí se už i příspěvky domácnostem, které uprchlíky ubytovaly a Ukrajinci dostávají tzv. číslo PESEL. O obdobu českého rodného čísla, které Ukrajincům usnadní komunikaci s úřady a lékaři, je velký zájem, což znamená velký nápor na samosprávy. Odebírání biometrických údajů trvá asi 30 minut a před radnicemi se tvoří dlouhé fronty – například v Opolí lidé stáli frontu i v noci.

„Na začátku bychom si bez vnější pomoci dobrovolníků opravdu neporadili. Přijímací bod obsluhují zaměstnanci našeho úřadu, ale jejich běžná práce se nezastavila, chod úřadu musí pokračovat. Už týden hledáme zaměstnance, kteří by pracovali v přijímacím bodu místo úředníků. Jejich místa by měl financovat stát,“ řekl před týdnem v rozhovoru pro Seznam Zprávy Paweł Wojciechowski, místostarosta nejvýchodnějšího polského města Hrubešov na hranici s Ukrajinou.

Práci centrálních úřadů i regionální státní správy hájí Małgorzata Naporowska, jedna z koordinátorek ve varšavské hale Torwar, která uprchlíkům slouží pro dočasné ubytování. V hale je jídelna, hrací kout, sklady humanitární pomoci a hlavně na 500 lůžek pro dočasný nocleh. Regionální úřad se začal více angažovat zhruba druhý týden krize. Ani tady by se neobešli bez pomoci dobrovolníků.

„Vždycky se dá najít něco, co se dá kritizovat, ale když se rozhlédnete, všechno tu klape, a zlepšujeme všechno, co se dá,“ obhajuje postup svého úřadu Naporowska. „Myslím ale, že každý, kdo pomáhá, si zaslouží úctu a poděkování,“ dodává.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Vojvodská koordinátorka pomoci ve varšavské hale Torwar Małgorzata Naporowska.

Dosavadní postup vlády vnímá kladně na 52 procent lidí, dalších 25 procent lidí uspokojivě a jen necelých 18 procent negativně. Čísla vyplývají z průzkumu SW Research pro server rp.pl.

Pomoc přišla hlavně zespodu

Neznamená to ale, že se kritika vlády neobjevuje. Nevládní organizace kritizují nedostatečnou koordinaci pomoci, která zatím spočívá hlavně na jejich bedrech a varují, že kapacity i energie docházejí. Skepsi a kritiku pozic současné polské vlády neskrývá už zmíněný profesor Paweł Kaczmarczyk.

„Přístup naší vlády není jasný ani čitelný. Padlo rozhodnutí o otevření hranic a přijetí lidí, kteří utíkají před válkou, ale od té doby se polský stát stáhnul do pozadí,“ říká Kaczmarczyk. Poukazuje na to, o čem mluví od začátku sami aktivisté – rychlá pomoc polské společnosti pramení hlavně zespodu, ovšem lidská energie není nekonečná.

Podobně kriticky mluví i konzervativní publicista Łukasz Warzecha. Stát podle něj udělal chybu, když vsadil na celospolečenské vzepětí. „Tím, že jsme hned na začátku řekli, že to zvládneme sami bez pomoci a bez táborů, jsme se zbavili vyjednávací pozice v EU,“ myslí si. Místo prvotně solidárního ubytování uprchlíků v domácnostech se podle něj mělo postupovat klasickým způsobem – stavbou důstojných přechodných uprchlických táborů.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Polský publicista Łukasz Warzecha spjatý s konzervativními médii.

„Teď už vláda bude jen těžko měnit vyvolaný obraz toho, že všechno zvládá,“ dodává publicista s tím, že ho zaskočilo, že kabinet chce situaci zvládat pouze vlastními, polskými, silami. Důvody vidí ve snaze Varšavy vylepšit si díky pomoci, vzepětí a solidaritě vlastní pošramocenou image v Evropské unii. „Situace se ale může ze dne na den změnit a nakonec ta image může vypadat hůř,“ myslí si Warzecha.

Za dosavadním postupem vlády vidí i „typické polské organizační problémy”: „Snazší je zorganizovat hasiče na hranicích a požádat Poláky, aby přijímali běžence, než řešit problém systémově,“ uvádí.

Pamatuje si EU rok 2015?

Systémové řešení současné situace postrádá i profesor Kaczmarczyk – chybí mu spuštění krizových procedur, aktivizace odpovědných institucí a hlavně koordinace. Příchod milionů lidí podle něj Polsko zvládá hlavně díky už zmíněnému společenskému vzepětí.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Jsme s vámi! Jeden z mnoha billboardů ve Varšavě na podporu Ukrajiny.

„Rychle a spontánně se zapojili běžní lidé, kteří pomáhají, nabízejí ubytování a dopravu, a také nevládní organizace, které mají jako jediné v Polsku zkušenosti s integrací. A potom i místní samosprávy, na které to břemeno spadlo,“ vysvětluje profesor.

Polsko podle něj musí požádat o evropskou solidaritu. „Musíme doufat, že si nikdo nebude pamatovat, jak se polská vláda zachovala v letech 2015 a 2016,“ říká v narážce na to, jak střední Evropa blokovala relokační mechanismus.

O relokaci mluví i mluvčí krakovského magistrátu Dariusz Nowak. „Není pochyb o tom, že bude uprchlíků přibývat. Potřebujeme dobrá, propracovaná a hlavně shora prosazovaná řešení, abychom si se situací poradili,“ cituje ho deník Rzeczpospolita. Druhé největší polské město dokázalo ubytovat na 100 tisíc obyvatel. Metropole Varšava dokonce ještě třikrát tolik.

městopočet obyvatel před válkoupočet uprchlíků
Varšava1,8 milionu300 tisíc
Krakov770 tisíc100 tisíc
Vratislav640 tisíctéměř 100 tisíc
Lodž670 tisíc50 tisíc

Vláda a polští politici naopak obstáli dobře podle mínění profesora Walentyho Baluka z Univerzity Marie Curie-Skłodowské (UMCS) ve východopolském Lublinu. „Prezident, premiér, poslanci i opozice po ruském útoku na Ukrajinu obstáli. Panuje politický konsenzus na politicko-diplomatickém postupu a na vojenské podpoře. Nikdo také nezpochybňuje potřebu pomoci uprchlíkům,“ myslí si ředitel Východoevropského centra na UMCS.

Morawiecki zatlačil na Berlín

Oceňuje i angažmá premiéra a jeho tlak na Německo. „Svědčí to o tom, že pochopil závažnost problému – včetně potřeby obnovy Ukrajiny po ruské invazi,“ hodnotí kroky Morawieckého profesor Baluk. Sám u sebe doma ubytoval matku se dvěma dětmi z ukrajinského Boryspilu.

Polsko se vrací k tomu, že je v Evropské unii advokátem Ukrajiny a usiluje o její evropskou budoucnost.
Walenty Baluk

Okamžitá pomoc a ubytování je první reakcí na krizi. Dlouhodobější výzvou ale bude integrace příchozích lidí. Varšavský profesor Kaczmarczyk upozorňuje, že emigrace z válkou zasažené Ukrajiny má několik fází, při nichž hraje důležitou roli ukrajinská menšina v zemi, která na začátku poskytla příchozím „záchrannou síť“, a proto nebylo nutné stavět uprchlická stanová městečka. V Polsku totiž už před ruskou invazí žilo podle odhadů mezi jedním a půl a dvěma miliony „zorientovaných“ Ukrajinců.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Lublin je solidární s Ukrajinou. Plakát na radnici východopolského města velikosti Brna.

„Po začátku války nejdřív odešli lidé s nejlepšími předpoklady pro život – ti, kdo měli v Polsku rodinu, přátele, uměli jazyk a mohou se tu díky tomu rychle uchytit,“ vysvětluje Kaczmarczyk. V Polsku už je také druhá skupina v mnohem těžší situaci. „Jde o ty, kdo přišli do Polska pěšky, lidi bez kontaktů, bez znalosti jazyka, s válečným traumatem. Tito lidé potřebují mnohem větší míru pomoci,“ říká profesor. Třetí fáze podle něj nastane při zhoršení válečné situace – půjde o chaotické opouštění země a úprk.

Manuál, co dělat dál

S vývojem války bude souviset i doba, kterou uprchlíci v Polsku stráví. Nevládní organizace alarmují, že možnosti dočasného ubytování běženců v polských domácnostech se brzy vyčerpají. V manuálu, který teď dostávají polské obce, doporučují neziskové organizace například obecní dofinancování nájemního bydlení. Ani to ovšem při tak velkých počtech lidí nebude stačit, protože země se podobně jako Česko potýká s bytovou krizí, a proto se zřejmě bude muset stavět i modulové bydlení.

Návod radí i s dalšími integračními procesy, jako jsou vzdělávání nebo kultura. Kaczmarczyk ale i tady vidí velkou mezeru státu. „Polsko teď nemá politiku integrace. To je rozdíl mezi Polskem a Českem. Polské integrační programy jsou velmi omezené a týkají se výlučně uprchlíků. Ale protože uprchlíků bylo u nás v posledních 30 letech velmi málo, tyto programy nejsou propracované,“ říká expert z Varšavské univerzity.

Nápor se čeká například ve školství. Už dva týdny po začátku války a tedy i uprchlické vlny se podle Kaczmarczyka počet školáků v Polsku zvýšil o 10 až 15 procent. Jen ve Varšavě je teď o 100 tisíc dětí víc.

Ministr školství Przemysław Czarnek minulý týden uvedl, že do škol začalo chodit na 75 tisíc ukrajinských dětí, z nichž 90 procent zamířilo do polských tříd a 10 procent do nově vytvořených přípravných tříd. „Odhadujeme, že dětí uprchlíků, které se mohou přihlásit v Polsku do školy, je okolo 700 tisíc,“ uvedl minulý pátek ministr. Náporu budou čelit hlavně školy ve Varšavě, která měla ovšem problémy s kapacitou školek a škol už před uprchlickou vlnou.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Ať žije svobodná Ukrajina! Přátelé, jsme s vámi, stojí na nápisu ve varšavském metru.

Scénáře vývoje? Záleží na Kremlu

Publicista Warzecha vidí v současnosti jen dva scénáře vývoje. Tím pozitivním by byl co nejrychlejší konec války a návrat většiny válečných uprchlíků domů. „Zůstali by jen ti, kteří chtějí. To by pro nás mělo demograficky pozitivní přínos – pracovali by tu a platili daně,“ vyjmenovává pragmaticky.

Za negativní scénář vývoje označuje dlouhý konflikt a příchod dalších válečných uprchlíků v situaci, kdy nebude fungovat mechanismus relokace nebo kdy nebude relokace lidí efektivní.

V takovém případě bude narůstat napětí – ekonomické i sociální, zhorší se vztahy a mohou toho využít krajní politické síly. Začne interní boj, jehož obětí budou Ukrajinci.
Łukasz Warzecha

Současné mimořádné okolnosti znamenají také velký milník ve vztazích Polska a Ukrajiny. „Vzájemné vztahy se obnoví, vymaže se stín masakru na Volyni, který nad námi navzdory sympatiím dlouhá léta visí,“ říká Warzecha. Řeč je o etnických čistkách, které v letech 1943 a 1944 na polském obyvatelstvu na Volyni páchali ukrajinští nacionalisté. Zatímco podle Varšavy šlo o genocidu, podle Kyjeva se etnických čistek v té době dopouštěly obě strany.

„Proces polsko-ukrajinského usmíření nastartoval už v 80. letech papež Jan Pavel II.,“ popisuje politolog Walenty Baluk. Proces se pak urychlil v 90. letech a výrazně se obraz Ukrajinců v Polsku proměnil v roce 2004 při oranžové revoluci, kterou Varšava podporovala. Usmíření pomohla i symbolická gesta, například když si volyňskou řež připomněl tehdejší prezident Lech Kaczyński na hrobech Poláků i Ukrajinců, míní Baluk.

Podobně jako v roce 2004 podporovalo Polsko i „revoluci důstojnosti“ o 10 let později a ještě víc podporuje Ukrajinu v současnosti. „Poláci chovají k Ukrajině velké sympatie díky společné historii i díky tomu, že Poláci dokážou skvěle odhadnout ruský imperialismus, který ohrožuje Ukrajinu, ale i Polsko. Poláci dokonale vědí, že pokud padne Ukrajina, bude následujícím krokem banditského putinovského Ruska útok na státy EU a NATO – proto jsou Poláci tak solidární a cítí propojení a blízké vztahy s Ukrajinou,“ dodává Baluk.

Politický smír se drolí

Migrace neklade nároky jen na ubytovací kapacity, zdravotnictví a školství, ale také na politiku. V ní, i přes současné dočasné semknutí společnosti, došlo už k promítnutí extrémní politické polarizace.

Poprvé se projevila v návrhu zákona o pomoci uprchlíkům. Vláda totiž do předlohy vepsala ustanovení o beztrestnosti úředníků, která by se týkala zpětně i rozhodování a nákupů během pandemie covidu-19, čili i podezřelých nákupů předražených ochranných pomůcek. Ustanovení se nakonec podařilo opozici vyškrtnout, ale vládní poslanci ho zkusí v rámci novelizace prosadit znovu.

Objevila se také debata o leteckém neštěstí u Smolensku z roku 2010. Při havárii vládního letadla zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí včetně velení armády, letectva, zákonodárců a první dámy.

Téma otevřel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když v projevu k poslancům a senátorům nepřímo naznačil odpovědnost Ruska. Okamžitě se tím rozdmýchaly všechny pohaslé teorie o atentátu.

Étos Lecha Kaczyńského byl zřejmý i při cestě tří premiérů a vicepremiéra Jarosława Kaczyńského, dvojčete Lecha, do Kyjeva. Výprava šéfa PiS Kaczyńského, který polské hranice překračuje jen velmi zřídka, se přirovnávala k cestě prezidenta Lecha Kaczyńského do Tbilisi v létě 2008, kdy byla Gruzie pod ruským útokem. I když s odstupem času se ozývaly hlasy o PR cestě, misi do Kyjeva zprvu polská opozice přijala vstřícně – Levice i Občanská platforma mluvily o důležitém gestu.

Foto: Seznam Zprávy

Premiéři Fiala, Morawiecki a Janša a vicepremiér Kaczyński při schůzce s ukrajinskou vládou v Kyjevě.

Další boření dočasného a spíš zdánlivého politického smíru nastalo v pondělí, kdy premiér Morawiecki na schůzce s opozicí oznámil nápad na změnu ústavy. Jeho vláda chce vyjmout financování polské armády z legislativní pojistky o zadlužení a také umožnit konfiskaci ruských majetků v Polsku. Posledním bodem je vyšší zdanění firem, které i nadále podnikají v Rusku.

Opozice vidí v návrhu past a upozorňuje, že dosud měnila vláda politický systém jen pomocí zákonů a s ústavou zachází přinejmenším „flexibilně“.

Vyhraje PiS volby i potřetí?

Polsko čekají příští rok na podzim parlamentní volby. Vládnoucí straně Právo a spravedlnost v nich půjde o třetí vítězství a pokračování realizace vize Polska podle Jarosława Kaczyńského. Nakolik volby ovlivní válka na Ukrajině a migrační vlna, se teď předvídat nedá.

Z aktuálního průzkumu pro deník Gazeta Prawna a rádio RMF FM vyplývá, že by teď stranu PiS volilo 35 procent lidí a opoziční Občanskou koalici 23 procent. Do Sejmu by se dostala i Levice a krajně pravicová Konfederace, obě se sedmi procenty. Na hranici vstupu do parlamentu jako obvykle balancují i agrárníci z PSL.

Foto: KPRM

Jednání vládnoucí koalice Sjednocené pravice se zástupci opozice o válce na Ukrajině a jejích dopadech. 21. března 2022.

Podle publicisty Łukasze Warzechy může Kaczyńského PiS krizi „přečkat“ stejně jako to udělalo s covidovou pandemií. „To by platilo, pokud by válka skončila. Ale pokud nastane negativní scénář, a válka se povleče, má PiS už jen krátký čas na vytvoření sociální politiky,“ míní Warzecha.

Optimistický není, co se týče hospodářského vývoje a dopadů války na Polsko. „Ten konflikt vrátí Polsko zpět o 20 let až na konec 90. let. Sníží se kvalita života, bude velmi vysoká inflace, vzrostou ceny v obchodech a ve službách, možná dojde i na hospodářskou recesi. Vláda dosud dělá, že problém neexistuje a nedává najevo, že by měla nějaký velký plán,“ uzavírá.

Pozitivnější je lublinský profesor Walenty Baluk. „Dalo by se říct, že by se daly dělat věci lépe, ale v téhle mimořádné situaci je to nezměrné úsilí. Je to první tak vážná humanitární krize v Evropě po druhé světové válce,“ říká a dodává: „Věřím, že stát, samosprávy i lidé tuhle výzvu zvládnou.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované