Hlavní obsah

Ruská raketa v Polsku. Pět měsíců jsme o ní nevěděli, přiznala vláda

Foto: Profimedia.cz

Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak a prezident Andrzej Duda (zcela vpravo).

Reklama

Polská vláda částečně prolomila mlčení kolem případu pravděpodobné ruské rakety, která dopadla 400 kilometrů v polském vnitrozemí. V lese u Bydhošti ležela pět měsíců bez povšimnutí. Ministr obrany teď ukazuje prstem na armádu.

Článek

„Mnohé nasvědčuje tomu, že by skutečně mohlo jít o dopad rakety. Nedošlo k žádnému výbuchu, nebyl tam výbušný materiál, takže to nepředstavovalo žádnou vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska,“ uvedl v pátek polský prezident Andrzej Duda.

Vůbec poprvé se tak vyjádřil k incidentu, který se stal loni 16. prosince. Tehdy polský vzdušný prostor narušil objekt, zřejmě raketa, který letěl z území Běloruska nebo Ruska. Dopadl v lese nedaleko severopolského města Bydhošť.

Trosky se ovšem našly až v dubnu po pěti měsících, kdy si jich všiml náhodný jezdec na koni a upozornil na ně policii.

Podle vícero polských médií, která se odkazují na své anonymní zdroje z probíhajícího vyšetřování, šlo o ruskou raketu Ch-55 bez výbušné hlavice. Takovými se Rusové loni na podzim při sérii vzdušných útoků na Ukrajině snažili zmást a zaměstnat ukrajinskou protileteckou obranu.

Tento týden vyšlo najevo, že se polská vláda dozvěděla o incidentu až letos v dubnu. Ve středu to potvrdil premiér Mateusz Morawiecki a ve čtvrtek také ministr obrany Mariusz Błaszczak, který prolomil týdny trvající mlčení.

Ruská raketa v Polsku?

Incidentu, ke kterému došlo u polské Bydhošti, jsme se podrobně věnovali v následujících textech:

Na brífinku bez možnosti novinářských dotazů Błaszczak ukázal prstem na operačního velitele polských ozbrojených sil - generála Tomasze Piotrowského. Ten prý v prosinci neinformoval ani Błaszczaka, ani vládní bezpečnostní centrum a další složky.

Polské i americké stíhačky ve vzduchu

Na pochybení operačního velitele podle ministra ukazují výsledky kontroly. Jinak ale podle Błaszczaka Polsko reagovalo podle předpisů.

„Zjistilo se, že 16. prosince 2022 letecké operační středisko podřízené operačnímu veliteli obdrželo od ukrajinské strany informaci o objektu přibližujícím se k polskému vzdušnému prostoru, který mohl být raketou,“ uvedl ve čtvrtek Błaszczak.

Dodal, že polská armáda ve věci spolupracovala s Ukrajinci a Američany a že vzlétly polské i americké stroje, které však kvůli počasí ztratily vizuální kontakt.

K vládě se ovšem informace podle ministra nedostala.

Pochybení podle něj nastalo i během pátrání po objektu, který dopadl u obce Zámostí nedaleko třistatisícové Bydhošti. „Na místo dopadu byla vyslána pouze policejní hlídka a až 19. prosince došlo na pátrání za použití vrtulníku,“ uvedl politik strany Právo a spravedlnost. Armáda pak pátrací akci odvolala.

Kolem incidentu panuje řada nejasností. Náčelník polského generálního štábu Rajmund Andrzejczak totiž ve středu uvedl, že o události své nadřízené informoval. Odmítl ovšem říct, kdy přesně.

Omyl, nebo test reakce?

V Polsku se v současnosti spekuluje o dvou hlavních vyšetřovacích verzích. První pracuje s omylem nebo se selháním rakety. K tomu mohlo dojít při rozsáhlém ruském raketovém útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, k němuž došlo právě 16. prosince.

Druhá verze pracuje s hypotézou cíleného odpálení jakožto ruského testování rychlosti reakce Polska a NATO. Objekt totiž dopadl asi 10 kilometrů od výcvikového střediska Severoatlantické aliance Joint Force Training Centre.

V blízké Bydhošti se navíc nacházejí vojenské letecké opravárenské závody, kde se servisují letadla F-16 a MiG-29. Ve městě je i továrna na výbušniny, granáty a letecké pumy Nitro-chem.

Z místa dopadu u Bydhošti je to k polské hranici s Běloruskem vzdušnou čarou 400 kilometrů a polským vzdušným prostorem raketa letěla zřejmě 20 minut.

Nosič jaderné hlavice

Střela Ch-55 byla vyvinuta v 70. letech v bývalém Sovětském svazu primárně k úderům na strategické cíle a je schopna nést jadernou hlavici.

Odpaluje se z letadel, k cíli přilétá v extrémně malé výšce podzvukovou rychlostí a dokáže se vyhýbat terénu. Kvůli tomu je jen obtížně zjistitelná radary. Na délku mají střely víc než šest metrů a doletět mohou až do vzdálenosti 2500 kilometrů.

Raketu Ch-55 nemá polská armáda ve své výzbroji ani na skladech.

K incidentu u Bydhošti došlo loni 16. prosince jen měsíc poté, co Polsko a na chvíli i celé NATO zalarmovala informace o dopadu rakety na vesnici Przewodów u polské hranice s Ukrajinou.

Zřejmě zbloudilá raketa ukrajinského systému protiletecké obrany umístěného ve Lvovské oblasti zasáhla zemědělský areál a na místě zabila dva Poláky.

Reklama

Související témata:

Doporučované