Článek
Švédské firmy možná brzy budou moci začít znovu prodávat zbraně do Turecka, píše švédský deník Expressen. Licenční úřad ISP (Inspektorát strategických produktů) nicméně uvedl, že se bude o změně ještě jednat.
„Diskuze o švédském členství v NATO patří mezi aspekty, které mohou celou věc výrazně ovlivnit,“ řekl deníku šéf úřadu Karl Evertsson.
Pokud se Švédsko pro zrušení embarga opravdu rozhodne, půjde podle osloveného odborníka na Turecko Halila Karaveliho o „symbolicky velmi důležitý“ krok pro souhlas Ankary se vstupem Švédska do Severoatlantické aliance.
Turecko si stanovilo celkem pět požadavků, které musí Švédsko splnit, aby Ankara řekla švédskému členství v alianci „ano“, přitom hned dva požadavky se týkají zbraní. Kromě zrušení zbrojního embarga Turecko požaduje také, aby Stockholm přestal dodávat zbraně a podporovat Stranu kurdských pracujících (PKK).
Stejné požadavky má Ankara i v případě Finska, které taktéž usiluje o členství v NATO. Turecko po Finsku i Švédsku chce, aby přestaly podporovat teroristické organizace, čímž Ankara myslí již zmíněnou Stranu kurdských pracujících a příznivce duchovního Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného pokusu o státní převrat z roku 2016.
Švédská vláda se aktuálně podle deníku Expressen snaží domluvit jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle deníku se kabinet premiérky Magdaleny Anderssonové mimo jiné snaží argumentovat tím, že švédské zbraně, které skončily v rukou Kurdů, jsou licencované ve Spojených státech.
Švédsko prakticky zastavilo prodej zbraní a munice Turecku na podzim roku 2019 po turecké ofenzivě proti syrsko-kurdským milicím YPG na severu Sýrie. Ministryně zahraničí Ann Lindeová pak řekla, že turecká vojenská operace v Sýrii je v rozporu s mezinárodním právem. Všechny parlamentní strany se zároveň shodly na tom, že Švédsko se zasadí o zbrojní embargo proti Turecku na úrovni EU.
Následně 15. října 2019 licenční úřad ISP odebral všechny dosavadní vývozní licence na munici do Turecka. V roce 2019 ISP zamítl celkem tři žádosti společností o prodej zbraní do Turecka a od té doby žádné zbraně do země nezamířily, uvedl švédský rozhlas. Evertsson nicméně zdůraznil, že Turecko ani dříve nepatřilo mezi časté zákazníky švédských zbrojařských firem.
Turecko vzneslo námitky proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance krátce po jejich přihlášce, a zdrželo tak dohodu, která by umožnila historické rozšíření v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Poslední Erdoganovy výroky naznačují, že jeho odpor k rozšíření aliance trvá.
„Dokud bude hlavou Turecké republiky Tayyip Erdogan, rozhodně nemůžeme souhlasit, aby do NATO vstoupily země podporující terorismus,“ řekl turecký prezident, který se v sobotu vrátil z Ázerbájdžánu.
Dva zdroje už dříve agentuře Reuters sdělily, že středeční rozhovory příliš nepokročily a že není jasné, kdy se uskuteční další jednání. Plány na rozšíření Severoatlantické aliance musí schválit všech 30 členů.
Ve Švédsku mezitím rostou obavy z ústupků místní vlády. Některé švédské deníky tento týden rovněž otiskly otevřený dopis, v němž 17 novinářů a dalších pracovníků vyzývá švédskou vládu, aby nepodlehla tlaku Ankary.
„Za žádný okolností bychom neměli handlovat o svobodě slova. Postavme se za svobodu slova! Postavme se za kurdský jazyk! Nevydávejme lidi, kteří utekli z Turecka před represemi,“ píše se v dopise nadepsaném Nespadněme do Erdoganovy pasti.
Své obavy vyjádřila i švédská poslankyně íránsko-kurdského původu Amineh Kakabavehová. „Pokud chcete všechno obětovat za členství v NATO, no tak do toho. Je to ale hrozné,“ řekla agentuře AFP Kakabavehová, která zasedá ve švédském parlamentu jako nezávislá. Dodala, že by bylo hrozné rychle vstoupit do Severoatlantické aliance za cenu podkopání demokracie.
