Také v Grónsku je vedro. Masivní tání zaskočilo i vědce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Několik dní neobvykle teplého počasí v severním Grónsku vyvolalo rychlé tání, které je patrné z obrovského množství vody valící se do oceánu. Teploty se pohybují kolem 15 stupňů Celsia, což je skoro o 6 stupňů více, než je tam v tomto ročním období obvyklé, uvedli vědci pro CNN.

V důsledku vysokých teplot podle údajů amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu roztálo jen mezi 15. a 17. červencem tolik ledu, že se do oceánu uvolňovalo 6 miliard tun vody denně. Uniklá voda by zaplnila 7,2 milionu olympijských plaveckých bazénů.

Pro vědce je toto oteplení alarmující. „Rozhodně mě to znepokojuje. Včera jsme se mohli venku pohybovat v tričkách – to jsme opravdu nečekali,“ řekl Kutalmis Saylam, vědecký pracovník Texaské univerzity, který v současnosti v Grónsku působí.

Každé léto se vědci obávají, že se bude opakovat rekordní tání z roku 2019, kdy do moře odteklo 532 miliard tun ledu. Nečekaně horké jaro a červencová vlna veder toho roku způsobily, že roztál téměř celý povrch ledového příkrovu, což je označení pro ledovou masu, která pokrývá terén a je větší než 50 000 kilometrů čtverečních. Hladina světového oceánu se v důsledku toho trvale zvýšila o 1,5 milimetru.

Grónsko leží mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem a je téměř celé pokryté ledem. Ledový příkrov pokrývá asi 80 procent povrchu pevniny, ale v posledních desetiletích se led ztenčuje a v současné době ztrácí 234 miliard tun ledu ročně. Led tam nyní taje sedmkrát rychleji než v 90. letech 20. století.

Množství ledu je podle vědců takové, že kdyby všechen roztál, zvedl by hladinu moří na celém světě o 7,5 metru.

Podle studie, o níž informoval web CNN, bylo u grónského ledového příkrovu na začátku letošního roku pozorováno bezprecedentní tání ledu na dně ledového příkrovu. Tání ledu podle této studie na grónském ledovém štítu vytváří „jemná jezera“, která pak přispívají k dalšímu tání.

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr loňské studie publikované časopisem Nature Communications Earth & Environment.

Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nenapadne za rok dost sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících. Rychlost tání v posledních letech přesahuje všechno, co Grónsko zažilo za posledních 12 000 let, zjistila jiná studie.

Tání ledu v Grónsku působí i řadu praktických potíží. Klimatolog z Institutu Nielse Bohra při Kodaňské univerzitě Aslak Grinsted řekl CNN, že se snaží dostat do tábora letecky, aby mohli odeslat nedávno nasbíraná ledová jádra. Současné vysoké teploty ale destabilizují přistávací plochu.

„Teploty, které nyní pozorujeme, jsou prostě příliš vysoké na to, aby mohla letadla s lyžovým podvozkem přistát,“ řekl Grinsted.

Než se projevily klimatické změny způsobené lidskou činností, teploty kolem nuly se v Grónsku neobjevovaly takřka vůbec. Od 80. let 20. století se však tato oblast otepluje přibližně čtyřikrát rychleji než zbytek světa, tvrdí studie.

Grinsted označil teploty na výzkumné lokalitě EastGRIP za „vlnu veder“ a poznamenal, že za růst teplot rozhodně může globální oteplování. „Ano, šance, že teploty budou tak vysoké, jednoznačně souvisí s globálním oteplováním,“ řekl Grinsted.

„Povrchové tání v Grónsku se stalo v posledním století silnějším i nepravidelnějším. S pokračujícím oteplováním atmosféry nad Grónskem budou události, jako bylo nedávné extrémní tání, častější,“ uvedl Thomas Slater, glaciolog z univerzity v Leedsu. Experti ke studii využili satelitní data o gravitačním působení ledové masy.

S oteplováním planety led rychle ubývá i v dalších částech planety. Podle loňské studie zveřejněné v časopise Cryosphere ztratila Země od poloviny 90. let 20. století 28 bilionů tun ledu, z čehož velká část připadá na Arktidu, včetně právě grónského ledového štítu.

Obrovské ledové kry mohou rychle tát, když je teplota vzduchu vysoká. Teplejší voda v oceánech však také způsobuje erozi ledového štítu na jeho okrajích. Protože lidé vypouštějí skleníkové plyny, které zadržují teplo, oteplující se atmosféra rozpouští čerstvý led na povrchu. Tím se odhaluje led pod povrchem, jenž pohlcuje sluneční energii a způsobuje další tání.